Pokud se Česko zapojí do americké protiraketové obrany, Rusko na něj může zamířit své rakety

Pokud se Česko zapojí do americké protiraketové obrany, Rusko na něj může zamířit své rakety

Rusko hrozí, že kvůli radaru zaměří na Česko rakety

  • 4990
Pokud v České republice vznikne americká radarová základna, Rusko na ni může zaměřit své rakety. Prohlásil to velitel ruských raketových vojsk Nikolaj Solovcov. Na mapu potenciálních terčů by se podle něj mohlo dostat i Polsko.
Protiraketový radar

"Pokud se Česká republika a Polsko rozhodnou pro účast na protiraketovém deštníku, raketová vojska mohou zařadit tato zařízení na seznam cílů," prohlásil Solovcov.

České ministerstvo obrany považuje podobné výroky za politováníhodné. "Systém protiraketové obrany není zaměřen proti Ruské federaci a už vzhledem k nízkému počtu antiraket pro ni nemůže být hrozbou," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva Andrej Čírtek.

Podobně reagovalo i ministerstvo zahraničí. "Systém je čistě obranný a Rusko ničím neohrožuje," sdělila iDNES.cz mluvčí resortu Zuzana Opletalová.

"Opakovaná prohlášení ruských vojenských představitelů chápeme tak, že ač vyslovena ústy vojenskými, jde ve skutečnosti o politická prohlášení, kterými Rusko sleduje své vlastní cíle," doplnila.

Sám šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg k ruskému vyhrožování během návštěvy Polska poznamenal, že Česko ustupovat nehodlá. "Když někdo vyhrožuje, mělo by nás to spíše utvrdit v našem názoru," řekl ministr na dotaz ČTK. "Je známou skutečností, že když člověk jednou ustoupí vydírání, tak potom není kam ustupovat," dodal.

Bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý pak považuje Solovcovova slova za "silácká".

České velvyslanectví v Moskvě se nevyjádřilo. Jeho mluvčí Michaela Jeřábková má podle velvyslancovy sekretářky dovolenou a zodpovědní lidé, kteří se protiraketovým deštníkem zabývají, zrovna nejsou v úřadu.

Podivuje se i zahraničí
Nad výrokem ruského generála se pozastavují i v cizině.

Polský premiér Kaczynski připouští, že získat souhlas Ruska bude obtížné. Podle jeho slov se však Rusko obávat nemusí.

"Je známo, jaký je cíl základny. Není namířena proti žádnému normálnímu státu, má tvořit zabezpečení proti případné činnosti států, které se nechtějí podřídit principům obvyklým ve světě," řekl šéf polské vlády.

Mluvčí generálního tajemníka NATO James Appathurai pak slova ruského generála označil jako "extrémní" a "nemístná".

Rakety jsou připravené
Generál Solovcov prohlásil, že Moskva se stále snaží vyjednat podmínky, za nichž by ke stavbě amerických základen v Česku a Polsku nedošlo. Zdůraznil ale, že jeho země bude umět reagovat i na opačný stav. "Z každé stovky našich raket je osmadevadesát připraveno každou vteřinu plnit bojové úkoly," řekl.

Dodal, že na americký systém v Česku a Polsku by Rusko mohlo odpovědět asymetrickými opatřeními. "Může to být vznik nových typů zbraní, schopných překonat libovolné prostředky protivzdušné obrany,"
zdůraznil ruský generál.

V Česku chtějí Spojené státy vybudovat radarovou základnu, v Polsku raketovou. Moskva se proti tomuto plánu staví už od začátku. Označuje ho za porušení strategické rovnováhy a zvažuje odstoupení od mezinárodní smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu.

Prezident Vladimir Putin několikrát prohlásil, že se jeho země cítí ohrožena. Například prvního února při výroční tiskové konferenci, kterou v Kremlu sledovalo na dvanáct stovek novinářů, hrozil "účinnými protiopatřeními". - více zde

O týden později jeho ministr obrany Ivanov představil velkolepý plán Ruska na modernizaci zbraní. Za rakety, ponorky či letouny hodlá Moskva v příštích letech utratit biliony dolarů. - více zde

A za dalších pár dnů jel Putin na bezpečnostní konferenci do Mnichova, kde na adresu USA dokonce prohlásil: "Chcete ovládnout svět. Vyprovokujete novou vlnu zbrojení. Překročili jste své hranice na všechny strany." Zajistil si tak místo na titulních stranách novin po celém světě. - více zde

Základny ano, referendum ne
Kvůli americkému protiraketovému deštníku se dnes ve Varšavě sešli předsedové vlád Česka a Polska Mirek Topolánek a Jaroslaw Kaczynski. Shodli se, že na americkou žádost nejspíš kývnou.

"Pravděpodobně na tu nótu obě země odpoví pozitivně," řekl po jednání Topolánek. "Snažíme se vytvořit určitý komunikační most, abychom se vzájemně informovali o našich pozicích," dodal. Upozornil ale, že jde o úplný počátek jednání.

Premiéři mluvili i možnosti vypsání referend. Zopakovali však, že otázka budování základen není pro všelidové hlasování vhodná.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video