Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko hrozí Norsku reakcí kvůli zapojení do protiraketového deštníku

  19:21aktualizováno  19:21
Rusko znovu varovalo Norsko, aby se nezapojovalo do protiraketové obrany NATO. Mohlo by mít katastrofální důsledky na bezpečnost nejen v Evropě ale i v celém světě, uvedlo ruské velvyslanectví v Oslo. Norsko nyní zkoumá, jakým způsobem do společného deštníku proti balistickým střelám přispět.

Protiraketová obrana. Ilustrační snímek | foto: NMDA

„Norsko bude mít záměrně problematický systém protiraketové obrany v tomto poklidném a nekonfrontačním regionu a bude hrát roli bojové základny NATO namířené proti Rusku,“ uvedlo nedávno ruského velvyslanectví v Oslo v otevřeném dopise.

Štít proti raketám

  • Protiraketový deštník NATO má být plně funkční do roku 2020. To by měly na evropském území vzniknout tři americké základny - radarová stanice v Turecku a dvě základny s antiraketami v Polsku a Rumunsku.
  • Celkově by štít měl stát 650 milionů eur a na dalších 200 milionů eur přijde jeho rozšíření tak, aby byl schopen chránit i civilisty všech členských zemí osmadvacítky.
  • Odpálení balistické střely okamžitě zachytí americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety (interceptory), jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič. Jádro budou tvořit americké antirakety SM-3, rozmístěné na lodích systému Aegis (čtyři plavidla už jsou v Evropě) a na základnách v Rumunsku a Polsku (do roku 2018).

Přitom nebývale ostře kritizoval norské plány na zapojení do protiraketového štítu Aliance s tím, že je „velmi nepravděpodobné“, že by se norská armáda snažila nad svým územím zachytávat rakety z Blízkého východu či Severní Koreje. NATO zdůrazňuje, že právě proti takovým hrozbám je protiraketová obrana budována.

Rusko se především obává, že alianční deštník by mohl ohrozit účinnost ruských strategických jaderných sil jako prostředku k odstrašení.

Norsko, Spojené státy i Severoatlantická aliance opakovaně Moskvu ujišťují, že systém v žádném případě není namířen proti Rusku. „Není navržen ani dimenzován k takovému účelu,“ poznamenal v reakci na ruský dopise mluvčí norského ministerstva zahraničí Frode Overland Andersen.

Norská vláda počátkem roku pověřila expertní skupinu, aby společně s americkými kolegy vyhodnotila možnosti, jak by se Norsko mohlo do protiraketové obrany zapojit. Ve hře je například až pětice norských fregat nebo radarová stanice. Analýza má být hotová do konce letošního roku.

„Vzhledem k tomu, že USA a NATO, jehož je Norsko členem, nechtějí řešit tento problém prostřednictvím diplomatických kanálů nebo rozhovorů, zbývá jen jedna možnost, a tou je odpověď vojensko-technického rázu,“ uvedla ruská ambasáda s tím, že „Rusko není pro Norsko hrozbou, avšak své vojenské plány vytváří na základě skutečných rizik“.

Rusko tak prý bude muset posílit své strategické jaderné síly, aby byly schopny překonat jakýkoli protiraketový štít. Ruský velvyslanec v Norsku Teimuraz Ramishvili pak před pár dny v rozhovoru pro státní televizi NRK varoval, že zapojení Norska do aliančního štítu bude nevyhnutelně vést k rychlé ruské reakci.

„Norsko by mělo pochopit, že bude muset čelit Rusku a jeho vojenské síle,“ prohlásil.

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

Moskva hrozila i dalším

Do budování systému, zahrnujícího mezinárodní síť radarových stanic a senzorů a základen i lodí s antiraketami proti balistickým střelám, je zatím zapojena devítka zemí NATO. Rusko od počátku proti štítu protestuje s tím, že je namířen proti němu.

Spojenci argumentují především tím, že geograficky ani fyzikálně systém NATO nemůže sestřelovat ruské mezikontinentální balistické rakety. Antiraket je příliš málo a jsou buď daleko na jihu, nebo příliš blízko Rusku.

Putin o štítu v roce 2001

V červnu 2001 ruský prezident Vladimir Putin oznamoval, že Rusko nevidí v americké protiraketové obraně žádné nebezpečí.

„Jsem přesvědčen, že přinejmenším v příštích 25 letech nebude mít americká protiraketová obrana žádné podstatné dopady na národní bezpečnost Ruska," prohlásil. Nové ruské sofistikované zbraňové systémy, které podle tehdejších proklamací Putina nemají ve světě nemá obdoby, "spolehlivě zajistí strategickou bezpečnost Ruska na dlouhé historické období".

Přitom na vybudování protiraketového deštníku se dohodly státy NATO před šesti lety na summitu v Lisabonu a tenkrát spojenci do projektu přizvali také Rusko. To s tehdejším prezidentem Dmitrijem Medveděvem v čele souhlasilo. Pak ale od spolupráce z ruské strany sešlo.

Nejostřeji se Moskva „obula“ do aliančního štítu v roce 2015, kdy vyhrožovala Dánsku jaderným útokem na jeho lodě, pokud se v budoucnu stanou součástí systému.

Podobné výhrůžky pak Kreml směřoval také k Polsku a Rumunsku. Loni Aliance otevřela základnu protiraketové obrany s antiraketami v rumunském Deveselu. Podobnou základnu s antiraketami schopnými ničit balistické střely budují USA ještě v Polsku. Stavba by měla být dokončená do konce roku 2018. Kompletně má být deštník hotov do roku 2020.

Tehdy by měl být schopný chránit území od Grónska po Azorské ostrovy. Kromě základen na pevnině do systému patří také americká bojová plavidla systému AEGIS dislokovaná ve španělském přístavu Rota.

Norsko varování ze strany Ruska dostalo už v letech 2010 a 2015, kdy úvahy o zapojení do deštníku postupně oprašovaly předchozí vlády.

„Norsko nemá schopnosti proti balistickým střelám. Ty jsou vážnou a rostoucí hrozbou pro Evropu. Norsko se domnívá, že příspěvek do systému protiraketové obrany NATO zvýší schopnosti kolektivní obrany Aliance. Systém je čistě obranný a není namířen proti Rusku nebo jiné zemi,“ uvádí se v oficiálním prohlášení nynější norské vlády.

Autor: natoaktual.cz


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Neznámý útočník střílel z vozu na projíždějící auto, žena nepřežila

V jihlavské Slavíčkově ulici se střílelo na projíždějící automobil. Útok...

Na okraji Jihlavy se v pátek odpoledne střílelo. Po ženě v autě z protijedoucího vozu několikrát vystřelil zatím...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



Podezřelým ze střelby z auta je exmanžel oběti, u silnice se našlo tělo

Kriminalisté v sobotu ve Štokách na Havlíčkobrodsku prohledávali dům bývalého...

Páteční střelbu z auta na okraji Jihlavy, při níž zemřela starší žena v jiném autě, mohl mít na svědomí bývalý manžel...

Nenecháme si vnucovat, kdo u nás bude pracovat nebo žít, řekl Babiš v Bruselu

Premiér Andrej Babiš vystoupil v Bruselu na tiskové konferenci na okraj summitu...

Premiér Andrej Babiš odmítá, aby se Česko pokoušelo přijetím několika uprchlíků přesvědčit Evropskou komisi ke stažení...

V USA se kolem MeToo šíří rozpaky, vánoční večírky poznamenal strach

Demonstrace na podporu kampaně MeToo před Trump Tower na Manhattanu (9....

Američané začínají zpytovat svědomí, zda se to s povykem kolem sexuálních skandálů nepřehání. Některé případy ukázaly,...



Další z rubriky

Česko je pod palbou, ale nikdo proti nepříteli nebojuje, varuje Gabal

Ivan Gabal, volební lídr KDU-ČSL ve Středočeském kraji

Patří mezi nejvýznamnější osobnosti české bezpečnostní komunity. Po čtyřech letech jako poslanec skončil. Dveře do...

Afghánská produkce opia trhá rekordy, zisky jdou do kapsy Talibanu

Makové pole

Produkce opia pro výrobu heroinu je na historicky nejvyšší úrovni, varuje zpráva OSN. Jde o 9 tisíc tun, tedy takřka...

Zrychlíme přesuny vojsk po Evropě, dohodla se Aliance s EU

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a šéfka unijní diplomacie Federica...

Pokud například v Pobaltí propukne ozbrojený konflikt, spojenecká vojska s těžkou technikou spěchající na pomoc by se...



Najdete na iDNES.cz