„Není otázkou, zda zaútočí, ale kde,“ napsal o Putinovi v názorovém článku v americkém magazínu Foreign Policy Saakašvili. Ten stál v čele Gruzie v letech 2004 až 2013, tedy i v době rusko-gruzínské války v srpnu 2008, kterou Gruzie prohrála.
Saakašvili nesouhlasí s odborníky, podle kterých má teď Putin spadeno na Bělorusko. Předvádění svalů v této zemi by podle Saakašviliho přineslo šéfovi Kremlu málo bodů. Bělorusko totiž většina Rusů považuje za spojenecký či vazalský stát, ne-li díl Ruska.
Saakašvili zpochybnil i obavy jiných expertů, že Putin má na mušce pobaltské státy, které patřily k ruské sféře vlivu a kde žijí ruské menšiny. Podle Saakašviliho chrání Estonsko, Litvu i Lotyšsko členství v NATO. Zároveň je málokdo vnímá jako přirozenou součást Západu, který pro většinu Rusů představuje hlavního nepřítele.
Saakašvili upozornil, že pranýřování Moskvy v Bruselu a ve Washingtonu nahání Rusy do náruče vládce Kremlu. „Putinovo porušování zákonů a norem na ruském „dvorku“ už zdá se svět nešokuje. (...) Aby nyní vyprovokoval hněv Západu, bude muset udělat ještě něco neslýchanějšího,“ míní Saakašvili. Dodal, že Putin zřejmě zkusí vojenské dobrodružství v Evropské unii.
Saakašvili si myslí, že Rusko může v blízké budoucnosti zabrat část tundry na severu Finska nebo kus švédského ostrova Gotland v Baltském moři. Jde o území, kvůli kterým se Západ patrně nerozhoupe k symetrické ozbrojené odvetě. Tomuto scénáři by nahrál fakt, že Finsko ani Švédsko nejsou v NATO. To by mělo jednotně bránit jakéhokoliv svého člena.
Střet s Finskem či Švédskem by podle Saakašviliho pomohl Putinovi vzkřísit domácí podporu. Šéf Kremlu by totiž poprvé otevřeně udeřil na stát, který je všeobecně považován za součást Západu. A asi by mu to prošlo, což by Rusům dalo opět hřejivý pocit, že žijí sice chudě, ale v neohrožené (super)velmoci.
„Mám smůlu, že jsem Putina nejlépe poznal“
Saakašvili je přesvědčen, že Putin si terče svých výbojů vybírá pragmaticky poměřováním výnosů a nákladů různých intervencí. Zároveň věří, že eskaluje mezinárodní napětí hlavně kvůli pozvednutí vlastní obliby. A tu má nyní bídnou. Podle březnového průzkumu se propadla na 32 procent, což je nejhorší úroveň od roku 2006.
KOMENTÁŘ: Putinovi nyní stačil Krym. Co ale příště? |
„Putin je předvídatelný i logický: napadení slabšího souseda přináší lacinější a rychlejší posílení ratingu než například zlepšení ruského dystopického zdravotního systému,“ poznamenal Saakašvili.
Podle něj není náhoda, že popularita Putina dosáhla vrcholu v roce 2015, tedy krátce po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. U příležitosti pátého výročí tohoto záboru Putin poloostrov v pondělí osobně navštívil.
Saakašvili tvrdí, že anexi Krymu předpověděl. Když ji ale Putin provedl, překvapil prý svou troufalostí i ruské jestřáby, o ostatních ani nemluvě. Saakašvili napsal, že dříve varoval i před ruským vpádem do Gruzie, který přesto také svět zaskočil.
Svou prognózu pravděpodobného ruského útoku na Finsko či Švédsko opírá Saakašvili o to, co ví „z první ruky“ o vládci Kremlu. „Měl jsem tu smůlu, že jsem Putina poznal lépe než většina lidí,“ uvedl.
Válku rozpoutala Gruzie, ale Rusko hrotilo napětí, zjistili experti EU |
Saakašvili po odchodu z úřadu přednášel chvíli ve Spojených státech, nyní pobývá v Nizozemsku. Loni jej gruzínské soudy ve dvou různých procesech poslaly v nepřítomnosti do vězení na celkem devět let. Usvědčily ho ze zneužití pravomoci a tajení důkazů, které se týkalo zbití opozičního poslance a vraždy bankéře.
Prozápadní ukrajinský prezident Petro Porošenko pozval před tím Saakašviliho na Ukrajinu. Tam mu udělili občanství a v roce 2015 ho jmenovali gubernátorem oděské oblasti. Saakašvili se ale později stal Porošenkovým kritikem i rivalem a Kyjev mu ukrajinské občanství zase odebral.
Zadržení bývalého gruzínského prezidenta (2/2018):
