V éře postsovětského Ruska dosud držel rekord rok 1994, kdy v USA požádalo o azyl 2127 Rusů. Vyplývá to z americké úřední statistiky, kterou má k dispozici Rádio Svoboda.
Kromě chudoby vyhání podle portálu rozhlasové stanice Rádia Svoboda Rusy do emigrace nedostatek léků, sexuální orientace, vykonstruovaná trestní obvinění a represe, které prezident Putin uplatňuje vůči opozici či neposlušným podnikatelům.
Americká statistika neuvádí žádné údaje o důvodech azylových žádostí, přestože podle zákonů USA musí žadatel prokázat „pronásledování nebo oprávněný strach z útlaku“ z rasových, náboženských, etnických, sociálních nebo politických příčin.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov azylové statistice USA nevěří. Agentuře Interfax v Moskvě řekl, že se „objevuje moře lživých informací“, k nimž je třeba přistupovat obezřetně. „Automaticky tomu důvěřovat je sotva možné,“ komentoval statistické údaje Peskov.
O statistických číslech pochybují i aktivisté, kteří se azylantům věnují. Podle nich je však pravděpodobné, že kvůli takzvané skryté emigraci bude počet Rusů mnohem vyšší, než uvádějí americké úřady. Ruští občané se totiž žádost o azyl pokoušejí obejít tím, že k legalizaci svého pobytu na území Spojených států využívají jiné cesty, například různé vzdělávací programy.
Odliv inteligence z Ruska se zrychluje, utíká před chudobou a Putinem |
Ruský premiér Dmitrij Medveděv na investičním fóru v Soči v únoru loňského roku varoval Rusy před „intelektuálním exportem“. „Dneska vyvážíme ropu, plyn a bohužel i inteligenci. Avšak pokud za první dvě zmíněné věci dostáváme peníze do rozpočtu, inteligence z naší země mizí bezplatně a navždy,“ řekl Medveděv.
Jen třetina emigrantů se chce vrátit zpět do Ruska. Ruští vystěhovalci nyní podle listu Vědomosti míří nejen do Spojených států, Německa a Izraele, jak tomu bylo v 90. letech, ale také do střední, jižní a severní Evropy nebo do Austrálie.
