„Penzi mám malinkou, peníze mi nestačí. Za plyn, vodu a elektřinu platím pět až šest tisíc rublů,“ říká sedmdesátnice Nina, která prodává na petrohradském sídlišti u stanice metra Primorskaja své zavařeniny.
„Žiji na předměstí, mám tam domek. Nic zvláštního, je to starý, malinký domek. V zimě prodávám to, co jsem přes léto vypěstovala na svém pozemku,“ dodává žena, která dříve pracovala v autobusovém depu. Důchodce, jako je Nina, můžete potkat na každém rohu. Od rána do večera posedávají na ulici, aby si prodejem potravin či starého oblečení přivydělali k důchodu.
Z penze nevyžije ani Grigorij, který se 7. listopadu vydal ke křižníku Aurora oslavit sté výročí Velké říjnové socialistické revoluce. „Dnes je hůř než za Sovětského svazu. Většina lidí nežije, ale přežívá. A co dělá vláda? Vlastně nedělá nic,“ hudruje důchodce, který si přivydělává jako elektrikář. „Putin říká, jak navyšuje penze, ale už neříká, jak rostou ceny,“ přitakává na komunistické demonstraci 76letá stařenka.
Z jídla mají vždy velkou radost
Podobná svědectví dokazují, že ruští důchodci tři roky od začátku ekonomické krize patří k vrstvám nejvíce ohroženým chudobou. Nedávný výzkum Moskevské ekonomické univerzity a ruské akademie věd ukázal, že více než polovině penzistům chybí peníze na zboží každodenní potřeby a zhruba 12 procent z nich nemá prostředky na potraviny. Po odchodu do důchodu pracuje asi pětina Rusů.
Chudnoucí Rusové mění jídelníček. Maso a ryby nahrazují bramborami |
„Situace starých lidí se v současné ekonomické situaci zlepšit nemůže. Naprostá většina penzistů v Rusku dostává penzi ve výši od 9 000 do 15 000 rublů (3270 až 5460 korun). Za komunální služby dáte minimálně 5 000 rublů. A z toho, co vám zbude, musíte nějak vyžít. Penze je u řady lidí na úrovni životního minima,” uvedla pro iDNES.cz Natalija Švedovčenková z charity Dolgo i sčastlivo.
Nevelká dobročinná organizace se zabývá pomocí starým obyvatelům Petrohradu, kteří žijí sami. Kupuje jim jídlo, oblečení, pomáhá jim s úklidem a podporuje hospice a nemocnice specializující se na léčbu starých lidí. „Potraviny jsou samozřejmě velmi drahé. Vidíme, že přibývá lidí, kterým nestačí peníze na jídlo. Vždy, když jim přineseme chléb, brambory nebo kroupy, mají velikou radost,“ říká Švedovčenková s tím, že mimo velká města je situace důchodců horší.
Nedosažitelné léky
Asi největší náklady představují léky, které jsou pro penzisty často nedostupné. A to i pro válečné veterány či blokadniky (pamětníky blokády Leningradu za druhé světové války), kteří dostávají vyšší penzi. „Na některé léky placené státem mají nárok jen postižené děti a pracující. Penzistům je stát přiděluje podle zůstatkového principu - pokud něco zůstane, tak se to rozdá,“ přibližuje přístup ruských úřadů Švedovčenková.
V Rusku se nebezpečně roztahuje bída, každý desátý nemá peníze na jídlo |
„Staří lidé tak nemají jistotu, že budou zabezpečeni léky. A to se týká i léků po mrtvici či infarktu. Stát například vůbec nepřispívá na léky proti osteoporóze, což je nemoc, kterou trpí řada starších žen. Jsou to nezbytně nutné léky, které stojí od 40 000 do 300 000 rublů ročně (14 500 až 109 000 korun). To je v Rusku ohromná suma a jen málokdo si to může dovolit,“ dodává zakladatelka organizace, která letos na pomoc petrohradským penzistům dala přes 12 milionů rublů (4,37 milionu korun).
Dolgo i sčastlivo se při shánění peněz obrací především na firmy a soukromé dárce. Pokud by se charita spoléhala na zahraniční granty, musela by se podle ruských zákonů zaregistrovat jako „cizí agent“. Svá rizika má i podpora ze strany ruského státu.
„Pokud dostáváte granty od státu nebo od prezidenta, tak to s vámi může špatně dopadnout. Z případu Kirilla Serebrennikova (o případu režiséra obviněného ze zpronevěry jsme psali zde) je vidět, že vláda může vždy přijít a říct: ‚Stop. Vy se nám nelíbíte, takže sbohem.‘ Pokud berete granty od státu, tak pravděpodobnost této reakce silně narůstá,“ říká Švedovčenková.
„Peníze nejsou, zatím se držte“
Ruská ekonomika se letos začala pomalu zotavovat z krize způsobené nízkými cenami ropy a západními sankcemi. Moskva věří, že hospodářský růst by letos mohl překročit dvě procenta. Zároveň však platí, že Rusko je vzhledem k rozdělení bohatství jednou z nejnerovnějších zemí světa a obyčejní Rusové zatím zlepšení nepocítili.
Podle moskevské Vyšší školy ekonomické Rusové za poslední tři roky zchudli asi o 20 procent. Reálné příjmy penzistů ve stejném období klesly o 6,9 procenta, potraviny zdražily o 28,5 procenta a služby o 21,3 procenta.
Dynamika růstu reálných penzí v Rusku za posledních sedm let. V procentech vzhledem k předchozímu roku
Podle statistického úřadu Rosstat se sice důchody v první polovině letošního roku zvýšily oproti minulému roku o 5,9 procenta, statistiku však vychýlila jednorázová kompenzace ve výši 5000 rublů, kterou důchodci dostali v lednu. V únoru, v březnu i v dubnu dostávali ruští penzisté ve skutečnosti o půl procenta méně peněz než loni. K lednu příštího roku by měly starobní penze vzrůst o 3,7 procenta, což by mělo vyrovnat růst inflace.
Ruská vláda podle webu RBK předpokládá, že příští dva roky na důchodech ušetří celkem 560 miliard rublů. Dosáhnout toho chce skrze nižší inflaci, zvýšení věku pro odchod do důchodu pro státní zaměstnance a tím, že penze pracujících důchodců nebudou indexovány k inflaci.
Zlepšení situace penzistů se tak zřejmě odkládá až na doby, kdy se ruská ekonomika definitivně vzpamatuje. Hněv ruských důchodců na vlastní kůži už poznal například premiér Dmitrij Medveděv. Když loni v květnu navštívil anektovaný Krym, musel čelit přílivu otázek ze strany místních důchodců nespokojených s faktem, že z ruských penzí při rostoucích cenách nevyžijí.
„Prostě nemáme peníze. Najdeme-li peníze, budeme indexovat,“ sliboval neurčitě premiér a rychle se dával na ústup: „Zatím se tu držte! Mějte se a hodně štěstí!”
