„Ruská strana znovu vyjádřila principiální pozici ohledně důležitosti zachovat smlouvu INF v platnosti a potvrdila ochotu spolupracovat na odstranění vzájemných výhrad ohledně plnění této smlouvy,“ uvedla bezpečnostní rada podle agentury TASS. Vypovězení dohody z roku 1987 by podle ní představovalo „vážný úder celému systému mezinárodního práva ohledně nešíření zbraní a jejich kontroly“.
„Nyní lépe chápeme ruské stanovisko, ale chceme je ještě upřesnit, vidět podrobnosti,“ uvedl Bolton podle agentury RIA Novosti. Pokud jde o prodloužení smlouvy START, americké stanovisko se ještě dokončuje.
Bolton popřel, že by se Spojené státy pokoušely vydírat Rusko odstoupením od smlouvy INF. USA podle něj ještě nerozhodly o rozmístění raket v Evropě, pokud smlouva INF zanikne, uvedl Bolton. Upozornil, že problém netkví jen v ruském porušování této smlouvy, ale jde i o to, že Rusko je v současnosti jen „jedním z hráčů“ na scéně, protože rakety středního doletu má i Čína a Severní Korea. Proto problém nelze vyřešit jen v bilaterálním rámci. Bolton přislíbil „hodně diplomacie v příštích měsících“, protože USA míní pokračovat v konzultacích s Ruskem i se svými spojenci v Evropě a Asii.
Bolton, který jednal půldruhé hodiny i s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a v úterý bude hovořit s prezidentem Vladimirem Putinem, hovořil s Patruševem také o Sýrii, Íránu, Severní Koreji a boji proti terorismu. Jednání Boltona a Patruševa trvalo podle TASS asi pět hodin.
Bolton listu Kommersant řekl, že jednal s Patruševem i o nové schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. „Myslím, že dalším krokem by mělo být rozhodnutí prezidenta Putina,“ řekl Bolton a dodal, že „možná brzy budeme mít, co říct“.
Kommersant připomněl, že oba prezidenti navštíví 11. listopadu oslavy konce první světové války v Paříži a 30. listopadu summit G20 v Argentině. Bolton ale podle listu nevyloučil ani separátní schůzku, jako bylo červencové setkání v Helsinkách.
Před odletem do Moskvy Bolton prohlásil, že cílem jeho návštěvy je pokračovat v dialogu, který v červenci v Helsinkách zahájili prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump. Bohatý Boltonův program v ruské metropoli zahrnuje i jednání s hlavním zahraničněpolitickým poradcem Kremlu Jurijem Ušakovem a Lavrovovými náměstky.
Po sobotním Trumpově oznámení, že USA vypoví smlouvu INF, ruští komentátoři nevylučují, že téma odzbrojení zastíní všechny ostatní citlivé otázky v rusko-amerických vztazích. Z porušování smlouvy se vzájemně obviňují obě země, Trumpovo rozhodnutí, podpořené vedením NATO, vyvolalo ale v Rusku mimořádně tvrdou kritiku.
Kreml dnes varoval, že v případě vypovězení smlouvy INF bude situace ve světě nebezpečnější. Pokud USA začnou vyvíjet nové rakety, bude podle něj Moskva nucena reagovat adekvátně s cílem obnovit vojenskou rovnováhu.
Evropská unie dnes vyzvala Washington a Moskvu k dialogu, aby smlouvu zachovaly. Zatímco Británie už v neděli krok Spojených států rozhodně podpořila, z Berlína dnes zaznělo, že německá vláda amerického záměru lituje. K opatrnosti nabádaly i Francie a Čína.
INF byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Smlouva zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů.
Smlouvy START 1 a START 2, které výrazně omezovaly stavy mezikontinentálních balistických raket, uzavřely obě jaderné mocnosti počátkem 90. let. V dubnu 2010 podepsaly Rusko a USA v Praze dohodu o dalším omezení o 50 procent. Každá ze zemí má mít nanejvýš 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných na maximálně 700 odpalovacích zařízeních. Ve Spojených státech pražskou smlouvu označují jako Nový START, v Rusku jako START 3.
