Reportéři agentury Reuters na základě dokumentů ruské vlády a rozhovorů s vojenskými experty došli k závěru, že Moskva dnes projevuje největší snahu o ovládnutí Arktidy od pádu Sovětského svazu v roce 1991. „Za Gorbačova a Jelcina byly naše arktické hranice odhaleny. To se nyní mění,“ komentuje ruské dobrodružství v království sněhu a ledu Pavel Makarevič z Ruské geografické společnosti.
Sovětští vůdci kdysi stavěli na ostrovech za polárním kruhem základny, z nichž měli v případě jaderné války startovat těžké bombardéry k útokům na Ameriku. Současné ruské vedení na rozdíl od nich sází na konvenční zbraně, které by měly být vždy připravené k pohotovému a přesnému úderu.
Ministerstvo obrany mohutně investuje do zimní výzbroje i výstroje a pravidelně zveřejňuje fotografie vojáků v bílých maskovacích uniformách. Na manévrech se učí umění přežít v extrémních podmínkách, střelbě z automatických zbraní v závějích či jízdě se psím či sobím spřežením.
Ruské ozbrojené síly nyní disponují dvěma arktickými brigádami, třetí se údajně plánuje. Vzniknout by měly i speciální arktické divize v rámci pobřežní stráže. V dubnu loňského roku dokonce ruští a běloruští výsadkáři provedli hromadný seskok asi sto kilometrů od Severního pólu.
Polární trojlístky
Nové arktické základny, vojenská letiště, zbrojní sklady a kasárna rostou pod dohledem ministra obrany Sergeje Šojgu nejméně na šesti místech Ruské federace. Jedním z nejdůležitějších projektů je Arktický trojlístek na ostrově Alexandřina země, nejzápadnější výspě souostroví Země Františka Josefa.
Sloužit by zde mělo zhruba 150 ruských vojáků. V kraji, kde vládnou až padesátistupňové mrazy, budou mít zásoby potravin a energie na půldruhého roku. Na základně ve tvaru trojcípé hvězdy by mohly být rozmístěny i stíhačky MiG-31 a stíhací bombardéry Su-34.
Asi dva tisíce kilometrů jihovýchodně odsud na ostrově Kotělnyj se nachází Severní trojlístek, největší ruská základna v Arktidě, která po dokončení pojme až 250 vojáků. Místní letiště nyní prochází přestavbou, aby zde mohly přistávat i obří stroje jako Antonov AN-22. Měly by zde být rozmístěny i protiletadlové rakety.
„Modernizace arktických jednotek a vojenské infrastruktury v Arktidě pokračuje tempem, jaké nepamatujeme ani z dob SSSR,“ domnívá se Michail Barabanov, šéfredaktor odborného časopisu Moscow Defense Brief. „Ruské vojenské aktivity v Arktidě jsou lehce provokativní a mohly by spustit závody ve zbrojení,“ dodává.
Místa, kde vznikají nové ruské polární základny:
MAPA: Arktický štít
Nové ledoborce
Velké severní tažení se projevuje i v investicích do námořnictva. Rusko disponuje čtyřiceti ledoborci, šest z nich je vybaveno jaderným pohonem. Tři další jaderné stroje jsou ve výrobě. V petrohradských docích nyní roste 173 metrů dlouhé plavidlo Arktika, které svojí velikostí překoná i rekordní jaderný ledoborec 50 let Pobědy. Na moře by mělo vyplout v roce 2018.
Ještě větší než Arktika by měl být supermoderní atomový ledoborec, jehož podobu počátkem ledna představil vicepremiér Dmitrij Rogozin, jaderný nacionalista, který má arktické projekty na starosti (jeho profil čtěte zde). Více než dvě stě metrů dlouhá loď by měla prorazit až čtyři metry tlustý led a vytvořit plavební koridor široký až 50 metrů, čímž uvolní cestu ledem i velkým tankerům.
3. ledna 2017 |
Flotilou atomových ledoborců se nemůže pochlubit žádná jiná země na světě. Agentura Reuters poznamenává, že ruské Severní loďstvo kotvící v Murmansku kromě jednoho nového ledoborce očekává také dvě korvety, které budou schopné prorážet led a budou vyzbrojeny řízenými střelami.
Obří zásoby ropy
Rusko posiluje svou přítomnost v Severním ledovém oceánu na základě vojenské doktríny z roku 2015, která polární oblasti označuje za oblast prvořadého významu. A to především kvůli nerostnému bohatství. Geologové odhadují, že Arktida skrývá 412 miliard barelů ropy. To je asi 22 procent dosud neobjevených zásob černého zlata a daleko více než ropné rezervy Saúdské Arábie.
Kromě ropy, zemního plynu a dalších nerostných surovin hrají velkou roli i nové dopravní možnosti, které otevírá rychlé tání ledovců. Rusko však není jediným státem, který si na arktické bohatství dělá zálusk, svůj díl požaduje také USA, Kanada, Dánsko a Norsko. A o slovo se opatrně hlásí také Číňané.
Nový šéf Pentagonu John Mattis tento měsíc označil ruský postup v Severním ledovém oceánu označil za „agresivní kroky“ a slíbil, že příprava příslušné americké strategie bude jednou z jeho priorit. Reuters v této souvislosti připomíná, že v polovině ledna do Norska na půlroční cvičení dorazilo 300 amerických vojáků, což vyvolalo ostrou kritiku z Moskvy.
Otázkou je, jak zareaguje Donald Trump. Kreml doufá, že nový americký prezident urovná vzájemné vztahy pocuchané krizí na Ukrajině a bude s Moskvou spolupracovat například na řešení krvavého konfliktu v Sýrii. Trump tak stojí před dilematem, jestli nad ruskou rozpínavostí za polárním kruhem přivře oko, nebo se nechá zatáhnout do arktických zbrojních závodů.
