Akademik Lomonosov, 144 metrů dlouhá a 30 metrů široká loď, která nedávno dostala nový nátěr v ruských barvách, kotví v přístavu Murmansk na severozápadě Ruska. Brzy jej čeká přibližně 5 000 kilometrů dlouhá cesta přes Severní ledový oceán do města Pevek na severu poloostrova Čukotka.
Loď s výtlakem 21 tisíc tun není schopná samostatné plavby, okolo Sibiře ji proto potáhne ledoborec. Na palubě má Akademik Lomonosov dva tlakovodní reaktory KLT-40 o celkovém výkonu 70 MW. Podle zprávy federální agentury Rosatom jejich test proběhl úspěšně.
Ruský plán poslat dva reaktory přes oceán a nechat je zakotvené v divokých vodách je však kritizován především ochránci přírody. Organizace Greenpeace upozorňuje, že nehoda lodi by způsobila nukleární a ekologickou katastrofu. Akademiku Lomonosovi proto varovně přezdívají „plovoucí Černobyl“ či „Černobyl na ledu“ a odkazují na explozi sovětského reaktoru v roce 1986.
Ruské úřady se však přirovnání brání. „Není spravedlivé to srovnávat. Oba reaktory fungují zcela jinak,“ uvedl pro CNN Vladimir Iriminku, vrchní inženýr ochrany životního prostředí na palubě Lomonosova. „Loď navíc bude kotvit v arktických vodách, reaktory se budou stále ochlazovat, není tam nedostatek ledové vody,“ dodal.
Podle Iriminku se inženýři snažili poučit také z nehody v elektrárně Fukušima. „Zařízení bude přikotveno tak pevně, že jej nevytrhne ani obří tsunami. Kdyby se loď nějak dostala do vnitrozemí, je v ní záložní systém, který reaktory dokáže chladit 24 hodin bez elektrického proudu,“ uvedl Irminku.
Podle expertů z organizace Bellona, která monitoruje jaderné projekty po světě, však 24 hodin není dostatek času v případě, že by měla tsunami vyplavit loď s reaktory mezi obydlí na vzdálené Sibiři.
Těžba na Arktidě s pomocí jádra
Lomonosov je oproti Černobylu také nepoměrně menší. Zatímco každý jeho reaktor vyprodukuje energii 35 MW, jaderná elektrárna na severní Ukrajině produkovala až 4 000 MW. Obavy ruské veřejnosti z jaderných nehod však neumožňovaly státu stavět ani tato menší zařízení.
Akademik Lomonosov je pilotním kusem flotily plovoucích elektráren, kterými chce Rusko dodávat energii do vzdálených oblastí Sibiře, bohatých na nerostné suroviny. Moskva si údajně slibuje rozvoj těchto oblastí a zároveň vyšší export. Plovoucí reaktory budou také zásadní pro Ruskem plánovanou těžbu ropy a plynu z Arktidy, kde jsou uloženy odhadem až desítky procent celkové světové zásoby těchto surovin.
Atom na vlnách. Ruská plovoucí jaderná elektrárna konečně dostane palivo |
Akademik Lomonosov však není první plovoucí jadernou elektrárnou. Již v 60. letech přišli Američané s nákladní vojenskou lodí Sturgis. Na její palubě byl tlakovodní reaktor s výkonem zhruba 10 MW. V roce 1976 byl Sturgis vyřazený z provozu.
Američané chtěli využít plovoucí elektrárnu pro civilní potřeby. Podle plánu ze 60. let měla jedna stát při pobřeží New Jersey. V polovině sedmdesátých let však ambiciózní projekt překazil odpor veřejnosti.
Podívejte se, jak se loni v květnu na Akademika Lomonosova nakládalo jaderné palivo:
