Investigativní skupina Bellingcat na novém materiálu spolupracovala s novináři listů Der Spiegel a The Insider, pomohly také příspěvky množství dobrovolníků na sociálních sítích.
A na základě veřejných leteckých dat o cestách agentů FSB nasazených na otravu Alexeje Navalného vytipovala tři další podezřelá úmrtí z let 2014 až 2019, na kterých se vražedná skvadra mohla podílet.
Stejně jako u Navalného novináři zjistili, že se ruští agenti nápadně často pohybovali ve stejné době na stejných místech jako jeden novinář, jeden lidskoprávní aktivista a jeden opoziční politik.
Aby co možná nejvíc vyloučili faktor náhody, brali v potaz jen ty případy, kdy do letadla nastoupili nejméně dva nebo tři agenti najednou. Investigativní novináři zároveň upozorňují, že vzhledem k použité metodě mohli odhalit jen případy lidí zabitých mimo Moskvu.
Případ první: Novinář a kritik Putina
Prvním případem je smrt šestadvacetiletého novináře Timura Kuaševa z města Nalčik na jihozápadě Ruska. Mladý muž zmizel 31. července 2014 krátce poté, co jej cestou na divadelní představení jeho matky zastavili neznámí lidé na autobusové zastávce. Jeho tělo našli druhý den na lesní cestě zhruba 15 kilometrů od domova.
25. srpna 2020 |
Kuašev ležel obličejem dolů, pohozený v bahně. Na těle i ve tváři měl pohmožděniny a modřiny. Jako oficiální příčina smrti se vyhlásilo srdeční selhání způsobené akutní virovou infekcí. Známky násilí ani důkazy o sebeobraně prý koroner nenašel.
Následná zpráva ovšem mluví o tom, že novinář dostal injekci do podpaží zhruba šest až deset hodin předtím, než našli jeho mrtvolu. Hypotézu, že byl Kuašev otráven neznámou látkou, ovšem následné testy v Moskvě nepotvrdily. Kdo je prováděl? Přece Kriminalistický institut při FSB, tedy zaměstnavatel týmu chemiků vyslaných zabít Navalného.
Mužova rodina si navíc od začátku stěžuje na zpackané vyšetřování. Policie údajně neprověřila poslední hovory v mobilu zesnulého, zmizení klíčů od jeho bytu ani výhrůžky z posledních měsíců před Kuaševovou smrtí. Kamery z okolí jeho bytu a divadla, v němž hrála matka mladého novináře, v poslední červencový den záhadně přestaly fungovat.
Další osud NavalnéhoRuský soud ve čtvrtek zamítl odvolání Alexeje Navalného proti jeho vazbě. Opoziční předák tak až do 15. února zůstane ve vazební věznici, kde čeká na verdikt, zda půjde do vězení za nedodržení pravidel dříve uloženého podmíněného trestu. Ruská policie ještě před rozhodnutím soudu zatkla několik blízkých spolupracovníků a příznivců Navalného včetně opozičníkova bratra Olega, spolupracovnici Ljubov Sobolovou nebo lékařku Anastasiju Vasiljevovou. |
Novinář a také aktivní člen opozice se před smrtí zabýval politickými poměry v domovské Kabardsko-Balkarské republice a tamním policejním násilím, neúnavně psal také o nespravedlnosti soudců. Kritizoval však i ruský vpád na východ Ukrajiny a anexi Krymu. Kvůli tomu si jej často zvala k výslechu nejen policie, ale i FSB.
Další ruští žurnalisté, se kterými investigativci mluvili, jsou proto přesvědčení, že byl Kuašev zavražděn. Těsně před smrtí novinář napsal na Facebook, že nepřátelé prezidenta Vladimira Putina umírají „jako podle rozvrhu“.
A podle Bellingcatu se v oblasti Nalčiku těsně před Kuaševovou smrtí i ve dnech po ní pohyboval nejen armádní chemik Konstantin Kudrjavcev, který Navalnému nechtěně povyprávěl detaily jeho vlastní otravy, ale i další členové FSB. Ti si různě kupovali a rušili letenky na cesty z přilehlých letišť, po 2. srpnu 2014 však měli hotovo. Modus operandi odpovídá.
Případ druhý: Aktivista z Dagestánu
Necelý rok po Kuaševově smrti, 24. března 2015, našli obyvatelé města Kaspijsk v nedaleké autonomní republice Dagestán tělo místního aktivisty Ruslana Magomedragimova. Ten se angažoval v hnutí Sadval (Jednota), které bojuje za práva kavkazské etnické menšiny Lezgů.
Příslušníci tohoto malého národa s vlastním jazykem i zvyky usilují o vznik vlastního státu, v Rusku ani v sousedním Ázerbájdžánu však o jejich touhách nechtějí ani slyšet. Magomedragimov se měl právě v den své smrti setkat s kamarádem na festivalu lezginské kultury. Jenže už tam nedošel.
V jeho autě zaparkovaném nedaleko nálezu těla byly čerstvé otisky bot jiného člověka, zmizely palubní kamery i dva ze tří mobilních telefonů zesnulého muže. Také zde vyšetřovatelé nejdřív došli k závěru, že příčinou smrti je srdeční selhání. Ovšem patolog následně usoudil, že Magomedragimov měl srdce v dokonalém pořádku a za jeho náhlým úmrtím bude mnohem spíš udušení. Známky násilí však chyběly.
Až aktivistova rodina si před pohřbem všimla, že má na krku dva vpichy, a vynutila si rozbor mužovy krve na přítomnost případných jedů. Výsledky analýzy údajně nejsou dostupné. Vůdce Sadvalu nicméně prohlásil, že je přesvědčen o tom, že byl Magomedragimov zavražděn kvůli svým aktivitám.
A Bellingcat podotýká, že podobnosti obou případů doplňují i letová data agentů FSB. Stejně jako u Kuaševa a o pár let později u Navalného, i kolem lezginského aktivisty se výrazně zvýšila přítomnost členů tajné služby těsně před jeho smrtí, agent Ivan Osipov navíc do Dagestánu zavítal nejméně dvakrát už v lednu 2015.
Zleva Kuašev, Magomedragimov a Isajev:
Případ třetí: Opoziční politik
Záhadně zemřel také předseda ruského opozičního hnutí Nové Rusko Nikita Isajev. Bellingcat podotýká, že v jeho případě nemá tolik věrohodných důkazů na to, aby mohl zapojení agentů FSB s čistým svědomím potvrdit. Jejich lety se však údajně hned několikrát shodovaly s cestami, které politik podnikl během posledního roku před svou smrtí.
Podle investigativců Isajev pravidelně tepal do korupce lokálních politiků či méně významných postav moskevské politiky, přímo Kreml však jeho aktivita nijak zvlášť nepobuřovala. Politik totiž fandil Putinovi a naopak okopával ostatní opoziční figury včetně Navalného.
Kromě toho, že měl údajně stejný politický styl, také okolnosti jeho skonu jsou podobné jako nakonec přeživšího Navalného. Jednačtyřicetiletý Isajev jel 16. listopadu 2019 vlakem ze západoruského Tambova do Moskvy vybrat nové kandidáty do voleb.
Nová královna na šachovnici? Julija Navalná vystoupila ze stínu svého muže |
Během cesty se mu udělalo špatně, a tak odešel na toaletu. Když se vrátil, své přítelkyni řekl, že ho asi někdo otrávil. Než vlak dojel do příští stanice, Isajev už byl mrtvý. Krevní testy provedené v Moskvě nenašly nic podezřelého. Příčina smrti? Infarkt.
Materiál Bellingcatu uvádí, že v tomto případě není úplně jasné, proč by FSB či samotný Kreml chtěli Isajeva odstranit. Motivem snad mohou být jeho časté cesty do zahraničí a údajné plány na emigraci či blízké kontakty s někdejším vlivným poradcem Putina Vladislavem Surkovem.
Všechny tři případy nicméně podle investigativců ukazují „další důkazy o tom, že tajná jednotka FSB, která sledovala a následně otrávila Navalného, je ve skutečnosti účinný státní vražedný program a nikoliv pouhý nástroj politického zastrašování“. Z použitých metod navíc také vyplývá, že na méně exponované osobnosti stačí „obyčejnější“ metody a jedy, než jaký byl použit u Navalného. A že pole působnosti skvadry je mnohem větší, než se původně zdálo.
Nikita Isajev na své poslední fotografii: