Prezident to prý řekl v rozhovoru, který ve čtvrtek večer odvysílá televize stanice libanonského Hizballáhu al-Manar. "Sýrie již obdržela první dodávku ruských protiletadlových raket systému S-300. Syrské ozbrojené síly zároveň odpoví na jakýkoliv další izraelský zásah v Sýrii," zdůraznil Asad v interview přenášeném syrskými státními televizemi.
Asad opět prezidentem?Syrský ministr zahraničí Walid Muallem uvedl, že stávající syrský prezident Bašár Asad bude o setrvání v úřadu usilovat i v roce 2014. Svoji "kandidaturu" však podmiňuje tím, že o ni bude stát syrský lid. "Pokud o to bude jeho lid stát, tak chce být prezidentem. Pokud mu lid řekne, že o něj nestojí, tak prezidentské křeslo opustí. Asad svůj lid poslouchá," uvedl Muallem a dodal, že do všeho samozřejmě může zasáhnout i situace v zemi v roce 2014, kdy se bude o novém syrském prezidentovi rozhodovat. Zdroj: telegraph.co.uk |
Dodávka ruského protiletadlového systému
S-300 je předmětem kritiky Západu, avšak Moskva opakovaně tvrdí, že jde o kontrakt z dřívější doby a o výhradně obranný prostředek, který není určený k útoku na nikoho.
Ruská agentura Interfax ve středu citovala nejmenovaného ruského představitele, který tvrdil, že v syrské výzbroji není zatím ani jedna ruská raketa S-300. Stejně jako před ním další politici však potvrdil, že Rusko rakety dodá podle smlouvy, píše server newsdaily.com.
Zahraniční pozorovatelé připomínají, že o údajných dodávkách moderního raketového systému se v minulosti spekulovalo již několikrát. Zařazení systému do výzbroje armády dříve potvrzovaly i syrské vládní špičky. Později se však ukázalo, že raketami S-300 Asadův režim nedisponuje.
Armádní experti pak přišli s teorií, že syrská armáda v současné době nedokáže na svém území vytvořit podmínky pro potenciální zprovoznění dodaných raket. Na první pohled dobrá zpráva má jeden háček. Asad by totiž mohl rakety převézt do sousedního Libanonu, který je baštou Hizballáhu, jehož technici by se pak mohli v Rusku naučit celý systém ovládat.
Zbraňové embargo je minulostí
Situace okolo syrského konfliktu se obrátila po úterním jednání členských zemí Evropské unie. Ty se po vyostřených rozhovorech rozhodly, že neprodlouží embargo na dodávky zbraní do Sýrie. Pro zrušení embarga byly zejména Velká Británie a Francie. Ostatní sankce proti režimu Bašára Asada zůstávají v platnosti (více o zrušení embarga na dodávky zbraní čtěte zde).
Opozice a mírová konferenceMluvčí opoziční koalice Chálid Sálih ve čtvrtek prohlásil, že nemá smysl pořádat mezinárodní konferenci o politickém řešení, jestliže v Sýrii pokračují masakry a jestliže na její půdě bojují členové Hizblaláhu a také Íránci. Tím tak v podstatě potvrdil, že se opozice konference v Ženevě nebude účastnit. Írán a Hizballáh jsou stoupenci Damašku a Hizballáh se otevřeně přihlásil k nasazení svých lidí do bojů o město Kusajr. Intenzivně se tam bojuje týden a opoziční bojovníci již požádali o vojenskou pomoc a také o léky pro stovky raněných (více o obojích o Kusajr čtěte zde) Zdroj: ČTK |
Země se však zavázaly po určitou dobu zbraně do Sýrie nedodávat. Evropská unie chce vyčkat na výsledek chystané červnové konference o Sýrii v Ženevě, která by se měla pokusit najít politické řešení občanské války v zemi. Pokud ale ženevská vyjednávání skončí bez dohody, tak zřejmě začnou některé unijní státy vyzbrojovat syrskou opozici.
Rozhodnutí EU ocenily USA, které přitom zatím odmítají dodávat zbraně syrským rebelům. Jde o součást snah mezinárodního společenství, jak demonstrovat jeho absolutní podporu syrské opozici, řekl zástupce mluvčího ministerstva zahraničí Patrick Ventrell.
Raketový systém prý bude sloužit k obraně
Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova je dodání protiraketového systému režimu Bašára Asada stabilizačním prostředkem, který zabrání případné zahraniční intervenci. Rusko ho navíc dodává na základě dohodnutého kontraktu z minulosti. "Nechceme měnit situaci v Sýrii," řekl náměstek. "Zbraně, které dodáváme, slouží k obraně."
Tento obchod se však vůbec nelíbí Izraeli, který se bojí, že rakety mohou být použity proti němu. Zvlášť, dostanou-li se do rukou Hizballáhu či íránských spojenců syrského režimu (více čtěte zde).
Více než dvouletý konflikt v Sýrii si podle nejnovější bilance Syrské organizace pro lidská práva (OSDH) vyžádal nejméně 94 tisíc životů. Reálné číslo obětí na obou stranách se ale podle šéfa této opoziční exilové organizace Ramího Abdar Rahmána pohybuje kolem 120 tisíc. Svou předchozí bilanci mrtvých OSDH navýšila poté, co získala informaci o počtu mrtvých z regionů Tartús a Latákíja u středomořského pobřeží. Ty jsou obývány převážně alávity, tedy příslušníky odnože šíitského islámu, k nimž patří i prezident Bašár Asad. Mezi potvrzenými 94 tisíci obětí občanské války v Sýrii je podle Rahmána 41 tisíc alávitů.
