Oslavy Dne námořnictva budou 30. července probíhat prakticky na všech velkých ruských námořních základnách. Ta největší tradičně v Petrohradu a přilehlém Kronštadtu.
Po řece Něvě propluje před zraky diváků včetně prezidenta Putina městem pečlivě seřazený konvoj bojových plavidel i ponorek. Podobně pak ve vzduchu přelétnou formace prakticky všech typů letounů a vrtulníků ruského námořnictva.
Den námořnictvaV Rusku je Den námořnictva národním svátkem. Obvykle se koná v poslední neděli v červenci. Jde o dědictví z dob Sovětského svazu. Poprvé se slavil v roce 1939. Datum bylo zvoleno v souvislosti s námořní bitvou u Gangutu. Ta se odehrála 7. srpna 1714 během Severní války u poloostrova Hanko, nedaleko dnešního stejnojmenného města ve Finsku, mezi švédským námořnictvem a ruským námořnictvem. Šlo o první důležité vítězství ruského loďstva v jeho historii. Pravidelné ruské námořnictvo bylo založeno carem Petrem Velikým (Petr I.) v roce 1696 a je jedním z nejstarších v Evropě. |
Ta nejtěžší a největší plavidla včetně ruského bitevního křižníku Petr Veliký, nukleární ponorky Dmitrij Donský nebo raketového křižníku Maršál Ustinov pak přehlídkovou plavbu v konvoji s dalšími plavidly absolvují v Něvském zálivu u Kronštadtu. Ruské ministerstvo obrany k tomu spustilo na svých stránkách zvláštní interaktivní průvodce s popisy jednotlivých plavidel i letounů.
Přehlídku budou od řeky i ze zátoky živě přenášet televizní kamery na šest velkoplošných obrazovek v centru Petrohradu.
Kvůli několika nácvikům přehlídky, především přesné plavbě v brázdě za sebou, v posledních dnech do Baltského moře směřovala plavidla z dalších ruských flotil.
Právě dvě největší plavidla - křižník Petr Veliký a ponorka Dmitrij Donský, se přes týden plavila zhruba 1 500 námořních mil z mateřského přístavu Severomorsk v Barentsově moři. Jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov ale zůstala na vlastní přehlídku v Severomorsku.
Norsko se obává starých reaktorů
Plavba kolem severní Evropy vzbudila pozornost řady zemí. Norské a finské námořní síly pohyb těžkotonážních plavidel bedlivě sledovaly. „Sledujeme je stejně jako všechna ostatní plavidla,“ uvedla mluvčí norského operačního štábu Elisabeth Eikelandová.
Některé nácviky pak ruské lodě podle ministerstva obrany prováděly na volném moři Finského zálivu. Zvláště v Norsku však obavy budil nukleární pohon raketonosné ponorky třídy Tajfun, považované za největší na světě.
Ponorka totiž po celou dobu kolem norského pobřeží plula ve vzdálenosti asi 75 mil na hladině. Norská média připomněla, že to je poprvé od rozpadu Sovětského svazu, co se 172 metrů dlouhé plavidlo s jadernými zbraněmi vypravilo z arktických vod na Balt. Takřka čtyřicet let starou ponorku pohánějí dva jaderné reaktory stejného stáří.
Fotografie    |
„Obávám se, že posádka může tlačit na bezpečnostní limity reaktorů, protože je to prestižní plavba na přehlídku v Petrohradu, kterou má sledovat Vladimir Putin,“ citoval například deník Barents Observer respektovaného jaderného fyzika Nilse Bøhmera, který se zabývá radiační ochranou, jadernými haváriemi a radioaktivním odpadem.
Ten upozornil, že zhruba za rok by stejnou plavbu opačným směrem z Petrohradu měla být po moři vlečena ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov. „Reaktory ponorky Tajfun jsou větší, běží a mají téměř 40 let,“ dodal.
Tisková služba ruské Severní flotily reagovala na obavy prohlášením, že „veškeré požadavky na bezpečnost plavby v Barentsově, Norském, Severním a Baltském moři jsou při cestě největších lodí ruského námořnictva zohledněny“.
Podmořský gigant býval jedním ze základních pilířů sovětského jaderného odstrašení. Pod ledovým arktickým příkrovem a s dvěma stovkami jaderných hlavic na palubě mohl až čtyři měsíce pod vodou nepozorovaně číhat a být připraven reagovat na „první útok“ Američanů.
Putin uklidňoval kvůli Číňanům
Oslav Dne námořnictva se v Petrohradě účastní také tři čínské bojové lodě, které se v plynulých dnech zapojily do ostře sledovaných rusko-čínských mánévrů v Baltském moři. Moskva několikrát uvedla, že první společné cvičení v této oblasti „není namířené proti žádné zemi“. Plavbu trojice čínských bojových lodí kolem Evropy sledovala hlídková plavidla NATO.
Ruské a čínské bojové lodě v oblasti u ruské exklávy Kaliningradu nacvičovaly především protiponorkový boj, protivzdušnou a protilodní obranu. Ruský prezident Vladimir Putin pak ve čtvrtek ujišťoval, že cvičení Ruska a Číny v Baltském moři nikoho neohrožuje a vojenská spolupráce Moskvy a Pekingu představuje „prvek stability ve světě“. „V tomto případě naši vojáci prostě pilují své dovednosti,“ prohlásil podle agentury Reuters.
Číňani na Baltu. Společné námořní manévry s Ruskem startují |
Ale podle ruského vojenského analytika a komentátora státní agentury Ria Novosti Aleksandra Chrolenka není souběh rusko-čínského cvičení, námořní přehlídky v Petrohradě a účast nejtěžších ruských plavidel náhodný.
„Samozřejmě je to také ukázka síly Norsku, Německu, Švédsku, Polsku a další zemím,“ uvedl komentátor a někdejší vysoký Putinův úředník ve správách v Čečně nebo separatistické Jižní Osetii.
Baltský region se podle něj stal testovacím územím pro manévry NATO a Moskva takto prý reaguje na aktivity Aliance. „Pokud někteří naši partneři nerozumí slovům, možná jim ruské námořnictvo zašle vysvětlující signál,“ napsal se vzkazem, že „Rusko své pozice na Baltu nevyklidí“.
