"Od prezidenta Sarkozyho jsem dostal záruky, že Gruzie nepoužije proti Jihoosetincům znovu sílu," řekl ke svému slibu stažení vojsk z gruzínských území ruský prezident.
"Pokud bude Rusko naši dohodu dodržovat, tak nemáme důvod k tomu, abychom přerušovali jednání o strategickém partnerství," komentoval Nicolas Sarkozy hrozbu, kterou minulý týden schválili představitelé "sedmadvacítky" na mimořádném summitu Unie.
Jednání se z původně plánované půlhodiny protáhlo na více než čtyři hodiny. Kromě Sarkozyho, jehož země nyní předsedá EU, se ho zúčastnil i šéf Evropské komise José Barroso a unijní představitel pro zahraniční politiku Javier Solana.
Pozorovatelé EU přijdou nejpozději 1. října
Válka mezi Gruzií a Ruskem se rozhořela počátkem srpna kvůli gruzínské separatistické oblasti Jižní Osetie. Rusové během bojů pronikli hluboko do gruzínského vnitrozemí a paralyzovali zemi.
Kolem vzbouřeneckých regionů - Jižní Osetie a Abcházie - pak vytvořili nárazníkové zóny, v nichž měli v úmyslu operovat, jak dlouho to bude potřeba pro zajištění bezpečnosti. Říkali, že smlouva je k tomu opravňuje. Evropa ale takový výklad zásadně odmítala. Nyní se zdá, že politici tento sporný bod vyřešili.
Představitelé EU se s šéfem Kremlu Dmitrijem Medveděvem dohodli mimo jiné na tom, že se ruští vojáci z gruzínského území stáhnou do měsíce a nejpozději 1. října Unie v oblasti rozmístí 200 svých pozorovatelů.
Podle Sarkozyho Rusko také souhlasilo s tím, že do týdne zruší svá kontrolní stanoviště kolem gruzínského přístavu Poti a v přilehlé oblasti.
Jednání by měla udělat tečku za krizí
Politici hovořili v rezidenci Barvicha u Moskvy i o sporném uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie a dohodli se, že mezinárodní jednání o těchto dvou odtrženeckých regionech začnou 15. října v Ženevě.
Sarkozy se do Moskvy vrátil s plnou podporou sedmadvacítky. Ta se minulý týden rozhodla pro zmrazení rozhovorů o strategickém partnerství s Ruskem, dokud Moskva nesplní podmínky mírové dohody.
Evropské trio chtělo Medveděva donutit i k většímu počtu mezinárodních pozorovatelů, kteří by v oblasti dohlédli na stahování vojáků. Zdá se, že i tento cíl se jim podařilo splnit.
V Abcházii už funguje pozorovatelská mise OSN. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě by chtěla svou misi umístit kolem Jižní Osetie a Evropská unie pod svými barvami vyšle třetí misi pozorovatelů.
Velvyslanectví v Abcházii a Jižní Osetii
Třetím bodem, o němž chtěli Sarkozy a spol. se šéfem Kremlu hovořit, je zahájení rozhovorů o separatistických regionech. I to je totiž součástí šestibodového plánu. Obě provincie po válce jednostranně vyhlásily nezávislost a Moskva je - ke značné nelibosti - uznala.
Dnes navíc ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že Rusko zítra oficiálně naváže diplomatické styky Jižní Osetií a Abcházií. Na obou územích otevře své ambasády.
Sarkozy, Barroso a Solana odletěli z Moskvy do Gruzie. Prezidentovi Michailu Saakašvilimu opětovně vyjádří podporu a také ho budou informovat o výsledku jednání s Medveděvem.
. Klíčové body jednání- Evropská unie garantuje, že Gruzie znovu nezaútočí na Jižní Osetii a Abcházii. |
