Podle nejnovějšího průzkumu má Vladimir Putin podporu 83 % Rusů. V červenci zveřejněná čísla jsou nejvyšší od roku 2008 a oproti minulému roku Putinova obliba stoupla o 29 procent, uvedla společnost Gallup, který průzkum provedla.
Kromě rostoucí podpory prezidenta a vlády se ale výrazně zvýšil i počet těch, kdo se z Ruska stěhují do zahraničí. Oproti roku 2011 je jich pětkrát více. Zatímco v roce 2011 z Ruska odešlo 36 774 lidí, v roce 2013 jich podle Rosstatu, ruského statistického úřadu, bylo už 186 382.
Prominentní emigrantiV dubnu Rusko opustil Pavel Durov, zakladatel sociální sítě VKontakte, ruské obdoby Facebooku. Podnikatel prohlásil, že byl odvolán z čela své firmy, protože odmítl spolupracovat s tajnou službou FSB. Snad nejuznávanější ruský ekonom Sergej Gurijev se loni odstěhoval do Paříže poté, co jej začala vyslýchat policie. Zastával se totiž odsouzeného magnáta Michaila Chodorkovského. |
Podle odborníků jsou tato čísla ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. „Oficiální statistiky o migraci jsou velmi nízké,“ míní Michail Gorškov, ředitel sociologického ústavu Ruské akademie věd (ISRAS). Kolik lidí z Ruska odchází, je podle něj těžké odhadnout i proto, že dnešní emigranti ve vlasti stále vlastní byty či firmy, a není tak zcela zřejmé, kde žijí.
Klíčové procento
K emigraci se odhodlá jen zhruba procento ze 143 milionů obyvatel Ruska. Přesto podle průzkumu ISRAS každý druhý příslušník střední třídy v Moskvě a Petrohradu zná někoho, kdo se odstěhoval do zahraničí.
Na odchod do zahraničí pomýšlí čtvrtina vysokoškolsky vzdělaných lidí, vyplývá z nedávného průzkumu nezávislého centra pro výzkum veřejného mínění Levada (výsledky průzkumu najdete zde). Mezi těmi, kdo se považují za bohaté, je to dokonce třetina. „Ztrácíme ty nejvzdělanější, nejaktivnější a nejpodnikavější lidi,“ citovala agentura Reuters Lva Gudkova, ředitele centra Levada.
Novinář Leonid Beršidskij, který veřejně oznámil svůj odchod do Berlína, nazval současnou vlnu „emigrací zklamání“. Narozdíl od minulosti podle něj lidé neprchají před politickým pronásledováním ani tíživou ekonomickou situací, ale proto, že ztratili naději na změnu.
Putinovi odpůrci se vzhledem k vysoké podpoře, které se prezident u veřejnosti těší, cítí ještě izolovanější než dřív. Podnikatel Leonid Volkov dříve jako ředitel volební kampaně Alexeje Navalného kritizoval ty, kdo odejdou, a vzdají tak boj za změnu.
Touha odejítPodíl těch, kdo chtějí emigrovat, vzrostl po Putinově znovuzvolení v letech 2011-2013 na 22 procent Ještě v roce 2009 přitom po odchodu toužilo jen 13 % Rusů. Letos - zřejmě v souvislosti s euforií po připojení Krymu k Rusku - toto číslo opět kleslo na 17 %. Zdroj: Centrum Levada |
V říjnu se nicméně sám přestěhoval do Lucemburska. „Je to pro mě velmi bolestné, protože jsem nechtěl odejít a býval jsem pyšný na to, že jsem to neudělal,“ řekl Volkov Reuters. „Moje schopnost ovlivnit politický život (Ruska) je vyčerpána.“
Tvůrčí práce? Dojení krav
Zatím se nezdá, že by Kreml odchod ruské elity do zahraničí trápil. „Rusko nic neztratí, když takzvaná tvůrčí třída odejde,“ nechal se například slyšet poslanec Vitalij Milonov, autor kontroverzního zákona proti propagaci homosexuality.
„Co to vůbec je, tvůrčí třída? Pro mě je tvůrčí žena, která vstane v pět hodin ráno, aby podojila krávu, protože něco tvoří. Ne nějaký chlápek s hloupým účesem, který celý den vysedává v kavárně a píše si blog,“ citoval Milonova server Vocativ.
Odchod vzdělaných lidí, vědců a podnikatelů ovšem může výrazně zkomplikovat Putinovy plány na transformaci ruské ekonomiky. „Tento odliv mozků může poškodit ruské vyhlídky na ekonomickou reformu a růst. Mnoho z reforem, které navrhl Medveděv (bývalý ruský prezident a současný premiér, pozn. red.) mířily správným směrem, ale zastavila je korupce nebo střet zájmů,“ míní renomovaný americký politik Joseph Nye. „Po ukrajinské krizi jsou méně pravděpodobné, než kdy předtím,“ citoval jej server Russia Direct.
