Tlačítkové mobily především neumějí fotografovat ani natáčet videa, ale zvládnou odeslat krátkou textovou zprávu či jsou vybaveny vestavěnou svítilnou. Ministerstvo chce tímto způsobem zamezit úniku citlivých informací, uvedl list Kommersant s tím, že zákaz by mohl platit už od 1. března.
Podle deníku, který se odvolává na anonymní zdroje z generálního štábu a vedení ministerstva, se nové omezení v ozbrojených silách připravuje už několik měsíců ve spolupráci s tajnými službami, odpovědnými za ochranu státního tajemství.
Nedávno náčelník osmého oddělení generálního štábu, které zodpovídá za informační bezpečnost a šifrování, generálporučík Jurij Kuzněcov sestavil přehled mobilních zařízení, které je povoleno používat. Seznam čítá jedenáct mobilů čtyř různých výrobců (Nokia, TeXet, Alcatel a Samsung), jejichž cena se pohybuje od 688 do 2313 rublů (od zhruba 250 do 830 Kč) a které splňují hlavní požadavky včetně zabudovaného budíku či možnosti připojení sluchátek.
Ministerstvo podle deníku v posledních letech zažilo nemálo problémů kvůli únikům informací: například během vojenského obsazení Krymu si vojáci na památku pořizovali fotografie v ukrajinských kasárnách, které posléze kolovaly po sociálních sítích a internetu. Snímky se pak na Západě využívaly jako důkazy ruské agrese, podobně jako obrázky pořízené na bojišti v Donbasu na východě Ukrajiny.
Naposledy vyvolaly rozruch fotografie poškozených letounů po minometném ostřelování ruské letecké základny v Sýrii, které pořídil jeden z vojáků svým mobilem. Od zákazu si ministerstvo také slibuje, že pomůže s úniky tajných dokumentů do médií.
Již koncem loňského roku ministerstvo "doporučilo" vojákům a civilním zaměstnancům, aby se zřekli sociálních sítí. V budoucnu by tento zákaz měl být zakotven v zákonu, ale podle deníku se dá snadno obejít zřízením účtu pod falešným jménem. S mobily je situace o to složitější, že podle neoficiálních informací si i vedení resortu zvyklo na víceúčelové přístroje a moderních vymožeností se nikdo zříkat nemíní.
Chystaný zákaz se navíc podle jednoho nejmenovaného důstojníka dá také obejít: koupí se jednoduchý mobil, který má voják stále u sebe, aby jej v případě potřeby ukázal náčelníkům, ale v kapse má i chytrý telefon s vypnutým zvoněním. Reakci ministerstva se listu získat nepodařilo.
Skupina investigativních novinářů Bellingcat na základě snímků z mobilních telefonů na sociálních sítích vystopovala celou cestu ruské protiletadlové rakety i dvou desítek ruských vojáků, kteří se v červenci 2014 údajně podíleli na sestřelení malajsijského civilního boeingu z letu MH17 s téměř třemi stovkami lidí na palubě. Podle Bellingcat boeing sestřelila na východě Ukrajiny protiletadlová raketa Buk, pocházející původně od 53. protiletadlové raketové brigády, dislokované nedaleko Kurska v centrálním Rusku. Rusko a separatisté jakýkoli podíl na tragédii popírají.
