Pokoj na ubytovně v Cihelní, Ostrava

Pokoj na ubytovně v Cihelní, Ostrava | foto: Patrik Banga, iDNES.cz

Konec kšeftů s ubytovnami pro chudé v Ostravě. Úřady je chtějí zrušit

  • 397
Podnikatelům, kteří dosud v Ostravě vydělávají velké sumy na ubytovávání tisíců chudých lidí, za něž platí bydlení stát, zřejmě končí zlaté časy. Mnozí budou muset své ubytovny zrušit nebo v nich alespoň výrazně omezit počet klientů. Postarat se o to chtějí radnice Ostravy-Jihu i Moravské Ostravy a Přívozu, kde je ubytoven nejvíc.

Kam se však podějí stovky lidí, kteří se budou muset vystěhovat, to zatím nikdo netuší. Stejně jako to, kolik lidí na ubytovnách vlastně žije. "Oficiální statistiky za celé město neexistují," přiznává náměstek primátora pro sociální oblast Martin Štěpánek.

Redaktor iDNES.cz Patrik Banga, který se dlouhodobě věnuje romské problematice, se pokusil situaci v Ostravě zmapovat. "Podle dostupných údajů je na území města 37 oficiálních ubytoven, v nich žije podle jejich provozovatelů asi šest tisíc lidí. Odhady sociálních pracovníků jsou ale téměř dvojnásobné, mluví nejméně o desítce tisíc lidí," líčí Banga.

Pohledem Patrika Bangy

Náhlé uzavření ubytoven v Ostravě může způsobit sociální katastrofu

Nejvíc ubytoven napočítal v Moravské Ostravě a Přívoze. "Je jich tam 23, z toho jen v Cihelní ulici šest. Některé vznikly nedávno."

Od ostravských Romů i terénních sociálních pracovníků Banga zjistil, že ve městě kromě toho funguje i řada nepodchycených ubytoven. Majitelé pronajímají lidem své byty po jednotlivých pokojích. Zákony obcházejí například tak, že byt pronajmou několika rodinám současně. "Někde dokonce ubytovávají nájemníky i ve sklepních prostorách. Kolik takových ubytoven je, o tom však žádný přehled není," dodal Banga.

Jeho slova potvrzují i radní městských obvodů. "Známe jen kapacitu nahlášených ubytoven, ale máme podezření, že v nich bydlí o 30 až 40 procent lidí víc, než by mělo," říká Karel Sibinský, starosta Ostravy-Jihu. Právě v tomto nejlidnatějším ostravském obvodě proto už v nejbližších dnech začnou rozsáhlé kontroly.

"Domlouváme se na tom se stavební policií, sociálními pracovníky, hasiči i hygieniky," potvrdil místostarosta obvodu Radim Miklas. Podle něj je na území obvodu šest velkých ubytoven asi pro dva tisíce lidí. "Chceme všechny důkladně prověřit z hlediska stavebního zákona, požární bezpečnosti i hygienických předpisů. Pokud nebude vše v pořádku, budou je majitelé muset uvést do řádného stavu nebo zavřít," říká Miklas a netají, že obvod by se ubytoven docela rád zbavil. "Zatímco jejich majitelé vydělávají značné sumy, obvodu přináší koncentrace tohoto typu podnikání jen problémy se zvýšenou kriminalitou."

Ty pociťuje ještě ve větší míře Moravská Ostrava a Přívoz. MF DNES v minulých dnech informovala, že tam už kontroly probíhají a třem ubytovnám hrozí uzavření. A jak se zdá, situace se vyostřuje. Stavební úřad sice zatím rozhodl jen o uzavření první ubytovny, ale totéž už hrozí dalším pěti včetně té, do níž radnice posílala sociálně slabé obyvatele z Přednádraží. Jako první má skončit ubytovna v Cihelní ulici číslo 67.

Přijdou o střechu nad hlavou i dávky

Úřad práce už dal najevo, že jejím klientům přestane nejpozději po třech měsících vyplácet doplatky na bydlení. Důvod? Podle šéfa stavebního úřadu Moravské Ostravy a Přívozu Jiřího Kozelského mají být v budově posledních deset let kanceláře.

Vladimír Leško, romský provozovatel ubytovny, v níž žijí převážně Romové, ale provoz ukončit nechce a proti rozhodnutí stavebního úřadu se hodlá bránit právní cestou. Podle něj je totiž budova zkolaudována a využívána jako ubytovna už od roku 1963.

"Při nedávné kontrole nezjistil úřad žádné závady, přesto požádal o pozastavení dávek pro naše ubytované a zakázal nám přibírat další rodiny jen proto, že bývalý majitel požádal v roce 1993 o povolení změny užívání na kanceláře. To povolení tehdy sice dostal, ale nikdy ho nevyužil. Změna není zaznačena ani v katastru nemovitostí, proto podle nás povolení nikdy nenabylo právní moci," líčí Leško. "Na stavební úřad podáváme trestní oznámení za to, že nám brání v podnikání," dodává.

Šéf stavebního úřadu však tvrdí, že rozhodnutí o změně užívání nemovitosti nabylo právní moci, proto budova nemůže sloužit jako ubytovna. "Jelikož majitel ji provozuje nadále, pošleme mu v nejbližších dnech výzvu, aby ukončil protiprávní jednání. Pokud tak neučiní, nařídíme mu to a můžeme uložit pokutu až do výše 200 tisíc korun. Pokud se ani pak lidé z ubytovny nevystěhují, mohou následovat další postihy," říká Jiří Kozelský.

Na řadě je podle něj pět dalších ubytoven, které neslouží účelu, ke kterému byly zkolaudovány. Na jednu z nich paradoxně upozornil sám majitel, když požádal o formální změnu užívání stavby. "Dvě z těch pěti ubytoven rovněž provozuje Leško," říká Patrik Banga s tím, že jen v jeho třech ubytovnách teď bydlí asi 400 lidí.

"Hrozí malá sociální katastrofa"

"Nikdo neřeší, kam by měli ti lidé odejít, když úřady zavřou šest ubytoven takřka současně. Ostatní ubytovny ve městě jsou plné nebo je v nich jen pár volných míst. Hrozí tu malá sociální katastrofa," varuje Banga.

Magistrát ji zřejmě řešit nebude. "Bytová problematika je statutem města svěřena městským obvodům," vysvětluje náměstek primátora Martin Štěpánek.

Radní obvodů si myslí, že o obyvatele ubytoven by se měli postarat jejich vlastníci. Starosta Sibinský věří, že většina si najde bydlení sama, případně se přechodně obrátí na své příbuzné a známé. Současně radní netají, že jde o narůstající problém, na který už obvody přestávají stačit a chtěly by ho řešit společně s městem.

"Nastane-li krizová situace, jsme schopni ji krátkodobě vyřešit tím, že otevřeme ubytovnu v Božkově ulici, kterou jsme nedávno zavřeli. Ale je na čase, aby město řeklo, co s nepřizpůsobivými lidmi. My je nechceme shromažďovat v Přívoze, ale také nemá cenu, aby si je obvody posílaly mezi sebou," říká radní Moravské Ostravy Lukáš Semerák.

Netají, že lidem z ubytoven, kteří v minulosti ničili obecní byty a neplatili nájemné, radnice jiné byty nepřidělí. Ve městě podle něj chybí holobyty. "Máme řadu zničených domů, na jejichž opravy nejsou peníze. Pokud to město zaplatí, mohou v nich vzniknout levné zkušební byty, jaké jsou třeba v Rakousku. Když se nájemníci osvědčí, za čas mohou získat lepší bydlení," nastínil jedno z řešení Lukáš Semerák.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video