I Gruzínci však byli úspěšní. Nad hlavou mi sestřelili ruské letadlo: kusy stroje padaly kolem silnice, na níž jsem s českými a polskými kolegy stál. A přes kterou si zrovna vyřizovala účty obě dělostřelectva.
Plochý kus letounu rotoval vzduchem jako podivná vážka, byť zkraje vypadal jako vzduchem plachtící kousek plechové střechy.
Moskevští vojáci nakonec během včerejška zatlačili vojáky vyslané gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim zřejmě až za hranici Osetie.
"Vidíš je, jak jsme dopadli? Rusa nelze zastavit, dojde až do Tbilisi," rozčiloval se gruzínský saniťák v improvizovaném lazaretu na kraji silnice. Právě ošetřil mladého vojáka raněného do zad. Chomáče s jeho krví se válely pod koly sanitky, se kterou ujížděl do Gori. Města, kde se narodil sovětský diktátor Josif Stalin a kam se podle fám chystají vstoupit Rusové.
Právě skrze Gori včera ustupovaly tanky s gruzínskými vojáky. Čekaly tu na ně zlomyslné televizní štáby: s kamerami lemovaly Stalinovo náměstí pod diktátorovou sochou. Ustupující vojáci si zakrývali tváře, gestem odháněli reportéry.
Padly poslední výstřely bitvy z dlouhé války o ruský vliv na Kavkaze? Brzy patrně začnou vážná jednání, ve kterých si zřejmě Gruzie příliš nepolepší. Podle většiny Gruzínců však možná ani bitva nekončí.
Čtěte v ÚTERÝ V MF DNES
Situace v Gruzii očima zvláštního zpravodaje.
