„Sezonní pracovníci představují mezi rumunskými emigranty jen menšinu, ale v posledních týdnech se stali velice viditelnými,“ řekl píše agentuře AFP sociolog Julian Stanescu z Výzkumného ústavu kvality života (ICCV).
Rumunská diaspora čítá po celém světě přibližně čtyři miliony lidí, jsou mezi nimi počítačoví vědci, lékaři a další experti s univerzitními diplomy.
Koronavirus ve světě   |
Západoevropské úřady se ale mobilizují kvůli daleko méně kvalifikovaným pracovníkům v mnohem ožehavějším postavení: navzdory zákazům cestování po kontinentu byly od začátku pandemie vypraveny desítky speciálních letů k přepravě rumunských zemědělských dělníků, kteří mají zachránit úrodu německého chřestu nebo britských jahod.
Posledním příkladem jednání na nejvyšší úrovni je snaha Vídně přesvědčit Bukurešť o zřízení železničního spoje, který by každý týden usnadnil přepravu tisíce pomocnic v domácnosti, aby se mohly postarat o rakouské seniory, kteří potřebují péči ve dne i v noci.
Tento tlak vyvolává u rumunských úředníků obavy, že slabě chránění pracovníci se pravděpodobně nakazí a přivezou infekci do země, ale na druhé straně si realisticky uvědomují ekonomickou nezbytnost této migrace.
„Pro rumunské představitele bylo bez ohledu na politickou orientaci vždy snazší exportovat tyto pracovní síly, než zahájit politiku boje proti chudobě, na kterou by se musely vynaložit peníze,“ míní Stanescu.
Nejistá domácí situace Rumunů
Přechod na tržní hospodářství vedl v Rumunsku v posledních třech desetiletích k uzavření mnoha továren z komunistické éry a ke zhroucení státních zemědělských farem, což postihlo miliony pracovníků.
Země jako Rumunsko nebo Ukrajina mohou kvůli viru upadnout zpět do bídy |
„Většinou jde o lidi v nejisté situaci, dlouhodobě nezaměstnané. Rumunské zemědělství, opírající se o obilnářství, si nemůže dovolit je zaměstnat,“ říká sociolog.
Výsledkem je, že výdělek za tři měsíce, kdy sklízejí ovoce a zeleninu v západní Evropě, jim umožní přežít zbývajících devět měsíců roku. V Německu dostávají sezonní dělníci 9,35 eura za hodinu (asi 250 korun), tedy přibližně 1 300 eur za měsíc (asi 35 tisíc korun). V Rumunsku průměrná čistá mzda činí v přepočtu necelých 18 tisíc korun.
„Očekáváme, že kandidátů na odjezd přibude, protože v Rumunsku bude ještě těžší se protlouct,“ odhaduje Sergiu Marian ze společnosti Christian Sallemaier, která zprostředkovává práci ošetřovatelkám.
„Práce je těžká, ale lidé jsou velice spokojeni. Nekvalifikovaný pracovník by si stovku eur denně v Rumunsku nikdy nevydělal,“ vysvětlil v rozhlase Vasile Tiplea, který před časem pracoval v Německu.
Jako „otroci na plantážích“
Ve vlasti jsou občas terčem posměchu. Všeobecně se jim totiž přezdívá „capsunari“, tedy sběrači jahod. Ale ekonomové připomínají, že migranti jsou neopominutelným zdrojem převodů peněz: loni poslali svým rodinám 7,2 miliardy dolarů (asi 179 miliard korun). To je o třetinu více, než činily přímé zahraniční investice v zemi s 19 miliony obyvatel.
Nejhorší zdravotnictví v EU, exodus lékařů. Rumunsko čeká den pravdy |
Média poukazují na zneužívání pracovníků bezohlednými zaměstnavateli a ptají se, kdo si případné nakažené vezme na starost. Další kritizují liberální vládu za to, že dovolila, aby se s krajany zacházelo jako „s otroky na plantážích“.
Europoslankyně a právnička Renate Weberová v obavě o sběrače požádala Berlín o podrobnosti ohledně ubytování a sanitárních podmínek. Socialistický poslanec Victor Negrescu vyzval evropského ombudsmana, aby zajistil dodržování práv Rumunů. „Sezónní pracovníci nejsou otroky. Lidskou důstojnost a zdraví si nelze koupit,“ prohlásil.
