Rumunsko? Vítanější spoluhráč není

Šance Rumunska, jednoho z hlavních kandidátů, favorita Francouzů při první kole rozšiřování NATO směrem na východ (svérázná podpora frankofonie v rámci Aliance), jemuž Bill Clinton po skončení madridského summitu napůl přislíbil přijetí v druhé vlně, se začaly houpat. Proč? Vždyť strategickým zájmem Aliance je stabilita a mír na Balkáně.

Balkánské země jsou navzájem často rozhádané a znepřátelené, ale Rumunsko se svými balkánskými sousedy vychází v dobrém a ostatními je přijímáno jako nezaujatý partner.

Přijetí Rumunska by určitě zvýšilo stupeň odstrašení a manévrovací schopnost Aliance při případných zásazích v problematických regionech jihovýchodní a východní Evropy – a snížilo tak náklady na zavádění a udržování míru. Navíc by dále otevřelo vstup do Černomoří a snad i napomohlo v ovlivňování situace na Ukrajině.

Jenže… Rumunsko se zavázalo k reformám v armádě, vojenském rozpočtu i výcviku, ale podobně jako u Čechů politici vědí, že to stojí hodně peněz. Za ty se dá kupovat sociální smír. Navíc, dokud je Rumunsko tak ekonomicky nemohoucí, jako je nyní a jako bude nejspíš ještě léta do budoucna, zůstane pouze pasivním šachovým polem Aliance, nikoli aktivním hráčem, který by tam byl potřeba.

Rumunsko sice spolehlivě prokázalo věrnost v kritických chvílích, hlavně za války s Jugoslávií v roce 1999, ale na rozdíl třeba od Slovenska se do misí NATO zatím nijak zvlášť nezapsalo. Není jisté, zda by okamžitě po vstupu bylo schopné nabídnout vůbec nějaký přínos, který alespoň zčásti vyvážil zatěž, kterou by Rumunsko jako relativně velká země (22,5 milionu obyvatel) s dlouhými hranicemi, a přitom se zastaralými a nedostatečně kompatilibilními systémy představovalo pro dlouhodobé členy Aliance, a to zvláště pro USA.

Jenže, ale… Právě USA mohou Rumunsko podepřít. USA se nyní při dělení své pozornosti rozhodují mezi Evropou a zbytkem světa, stabilitou "starého kontinentu" a protiteroristickým tažením, obrazně řečeno mezi Balkánem a Afghánistánem.

Balkán je však jedním z nástupišť islamistických radikálů do Evropy, odtud mohou být ohrožováni nejdůležitější američti spojenci. A nyní počítejme: Bosna, Albánie, Kosovo, o něco méně Bulharsko, Chorvatsko a Makedonie jsou protkány sítěmi islamistických radikálů, Řecko je tradičně vítaným útočištěm levicových teroristů, Srbsko a Černá Hora jsou prolezlé organizovaným zločinem.

Vítanější spoluhráč než Rumunsko na Balkáně není. Pokud ve Washingtonu nakonec zvítězí názor, že Rumunsko bude důležitým článkem.