| Iliescu prezidentem Sedmdesátiletý politický veterán Ion Iliescu se stal v roce 1990 prvním demokraticky zvoleným prezidentem Rumunska, třebaže před rokem 1989 rychle postupoval v hierarchii vládnoucí komunistické strany. Postupně však upadl v nemilost a dostal se do pozice kritika režimu Nicolae Ceaušeska, za což se těšil popularitě mezi obyvatelstvem a tak se po krvavém pádu Ceaušeska v roce 1989 stal prozatímním prezidentem. V květnu 1990 zvítězil v prvních demokratických prezidentských volbách a v roce 1992 si úspěch zopakoval. V roce 1996 ho v souboji o rezidentské křeslo porazil Emil Constantinescu, který nyní volbu Ilieska považuje za volbu demokracie. V letech 1992-1996 byla u moci i sociální demokracie, jíž je od roku 1997 předsedou. Část vládního období byla v koalici s Tudorovými nacionalisty. Období Ilieskova prezidentství bylo poznamenáno vládními korupčními skandály, a tolik kritizovaná privatizace byla odstartována právě během vlády Ilieskových sociálních demokratů. Iliescu komunistou Již ve čtrnácti letech Iliescu vstoupil do Svazu komunistické mládeže a ve 23 letech do komunistické strany. S vynikajícím prospěchem ukončil bukurešťský Polytechnický institut a v letech 1950-1953 studoval v Moskvě na Institutu pro energetiku. V šedesátých letech se stal tajemníkem svazu mládeže, členem ÚV rumunských komunistů a v roce 1967 ministrem pro záležitosti mládeže. V únoru 1971 začal pracovat jako tajemník pro propagandu a školství na ÚV strany, ale již po pěti měsících se dostal do konfliktu s Ceaušeskem. Ceaušescu označil Ilieska za maloburžoazního byrokrata a intelektuála. Iliescu intelektuálem Když jej Caušescu připravil o všechny vlivné funkce, působil postupně jako předseda Národní rady pro vodohospodářství a byl ředitelem bukurešťského vědeckotechnického nakladatelství. V roce 1987 se vyslovil pro politiku přestavby podle sovětského vzoru a v prosinci 1989 stanul v čele Fronty národní spásy. Ion Iliescu se narodil 3. března 1930 v městečku Oltenitsa v župě Ilfov v rodině komunistického funkcionáře a protifašistického bojovníka. |
Volby byly zfalšovány, prohlásil Tudor
Jeho soupeř ovšem krátce po zveřejnění této informace prohlásil, že volby byly zfalšovány. "Stojíme před největším volebním podvodem dvacátého století," prohlásil Tudor v přímém televizním projevu poté, co zjistil, že podle prvních
odhadů výsledků získal ve druhém kole voleb jen třicet procent hlasů.
Tudor zopakoval své tvrzení, podle něhož socialisté vložili do hry 3,5 miliardy lei, tedy asi 140 tisíc dolarů, aby podplatili jisté pozorovatele a členy volebních místností, kteří měli zfalšovat výsledky voleb.
První odhady: pro Iliesca hlasovalo 70 procent voličů
Jak vyplývá z prvních odhadů výsledků, které krátce po uzavření volebních místností zveřejnila rumunská televize, pro Ilieska, který svou kampaň postavil na výběru, zda chce Rumunsko postoupit k členství v Evropské unii, anebo se vrátit zpět k
nacionalismu a xenofobii, hlasovalo 70 procent voličů.
"Tyto volby byly kategorickým odmítnutím extremismu, xenofobie a totalitářských snah," prohlásil Iliescu, bývalý komunista, který se po zveřejnění předběžných výsledků označil za vítěze voleb.
Podle informací agentury AFP byla volební účast něco málo přes padesát procent. Několik hodin před uzavřením místností vypadala volební účast mnohem slabší, což podle rumunského sociologa Cristiana Parvulesca nahrávalo jednoznačně do karet
Ilieskovi, protože jeho voliči jsou disciplinovanější než Tudorovi.
Postkomunisté zvítězili i v parlamentních volbách
Postkomunističtí sociální demokraté se stali vítězi také parlamentních voleb, které se spolu s prvním kolem prezidentských odehrály na konci listopadu.
Iliescu však tehdynezískal potřebnou nadpoloviční většinu pro vítězství v prvním kole (dostal pouze 36 procent hlasů).
Pravicové strany minulé vlády ve volbách propadly
Celkem 467 křesel obou komor parlamentu si rozdělí nejsilnější Ilieskovi sociální demokraté, Tudorovi ultranacionalisté, třetí národní liberálové. Pravicové strany současné vládní koalice se podle prvních volebních odhadů do parlamentu nedostanou. Tyto výsledky jsou však nejisté a musí je potvrdit oficiální výsledky, jež by měly být zveřejněny v úterý.
"Chudoba a rozšířená korupce vytvářejí prostor pro extremisty," komentovala posílení nacionalistů politoložka Oana Suciová, která se obává dalšího růstu rumunského nacionalismu.
Po čtyřech letech vlády pravice se tak rumunští voliči vrátili k levici. Důvodem je především špatná ekonomická situace. Vítězství levice přitom znamená například zpomalení již tak těžkopádných hospodářských reforem a růst síly ultranacionalistů. Podle analytiků postkomunisté mají stabilní podporu kolem 30 až 35 procent voličů, nové voliče získávají nacionalisté a pravice drobí své hlasy do nepřehledného množství malých stran.
Iliescu, jehož strana vítězství očekávala, může pomalu připravovat plnění svých populistických slibů. "Zajistíme milion nových pracovních míst," hřímal například v kampani.
 Bývalý rumunský prezident a nynější předseda Strany sociální demokracie Rumunska Ion Iliescu zdraví své příznivce poté, co vhodil svůj hlas do urny v Bukurešti při druhém kole prezidentských voleb (10. prosince 2000). |
