Vila nazývaná Jarní palác se nachází v bývalé uzavřené vládní čtvrti Primaverii. Rezidenci Ceaušesku se svou ženou Elenou a jejich třemi dětmi obýval od poloviny 60. let 20. století. Během povstání z ní 22. prosince 1989 rychle utekli. Asi o dvě hodiny později už do paláce pronikli revolucionáři. Byl mezi nimi i inženýr Lucian Alexandrescu.
Ten tehdy jako jeden z prvních řadových Rumunů viděl, v jakém přepychu žil obávaný diktátor, zatímco obyvatelstvo trpělo bídou a útlakem. V paměti mu utkvělo hlavně vytápění rezidence.
„Všechny místnosti měly pokojovou teplotu,“ vylíčil saské veřejnoprávní stanici MDR. Občanům přitom režim na konci 80. let omezil přístup k teplu i elektřině na dvě hodině denně. A potraviny dostávali na příděl.
„Vládla zima, hlad a strach,“ zavzpomínal Alexandrescu. Ceaušeskův dům o rozloze 5000 metrů čtverečních skrýval úplně jiný svět – více než 170 pokojů, soukromý bazén, saunu, solárium, kino, kohoutky v barvě zlata, kožichy, značkové boty Gucci. Diktátor si také vydržoval 10 000 metrů čtverečních velkou zahradu s pávy.
„Komunisté jako Ceaušesku vždy říkali, že nepotřebují luxus. Vnitřní zařízení vily ale dokazuje pravý opak,“ řekl bukurešťský muzeolog Puiu Cristoiu.
Už 22. prosince pronikalo do vily stále více povstalců a začalo rabování. „Lidé brali, co mohli odnést: kožichy, televize, videokazety, lovecké zbraně,“ přiznal Alexandrescu. Zároveň tvrdí, že s několika dalšími zabránil úplnému vykradení či zničení paláce. „Mě šlo o změnu systému, ne o vydrancování nebo zapálení Ceaušeskova domu,“ vysvětluje.
Překabátění komunisté rozhodují dál
Diktátor v paláci mnoho návštěv nepřijímal. Dodnes není jasné, zda nechtěl ukazovat svůj přepych, nebo se snažil oddělit pracovní a soukromý život. Jedním z mála zahraničních hostů byl poněkud paradoxně americký prezident Richard Nixon. I toho ale v srpnu 1969 vpustil Ceaušesku jen do vstupní haly.
Ceaušescu se obrací v hrobě, v jeho paláci jedná nepřítel |
Po svržení Ceaušeskova režimu se do vily nenastěhoval nikdo z nové politické garnitury. Natolik se palác stal negativním symbolem. „Mnoho funkcionářů chtělo zapomenout na svou vlastní komunistickou minulost, i když z ní po roce 1989 hodně těžili,“ naznačil další důvod sociolog a bývalý vicepremiér vlády odborníků Vasile Dancu.
„Dobrých 60 procent těch, kteří byli před rokem 1989 v mocenských pozicích, jsou také dnes těmi, kdo rozhodují,“ dodal. MDR připomněla, že řada vysoce postavených komunistů si udržela či získala politické funkce i v novém režimu, zapojila se do privatizací státních podniků a stala se milionáři.
Dancu byl tím, kdo se v roce 2016 zasadil o otevření vily pro veřejnost. „Ceaušesku je stále ve světě nejznámějším Rumunem, ještě do země naláká mnoho turistů,“ říká nepokrytě.
Ceaušescu věřil, že ho národ miluje, říká syn popraveného rumunského diktátora |
A čísla mu dávají za pravdu. Loni do vily zavítalo kolem 65 000 lidí. Jen na vstupném stát vydělává 650 000 eur (16,6 milionu Kč) ročně. A z paláce má i další příjmy, neboť dvě třetiny pozemku prodal neupřesněným investorům. Vybrané předměty z rezidence zároveň dává do dražeb, což ale při prohlídkách turistům zamlčuje.
„Každé muzeum se snaží svou sbírku rozšiřovat, nikoli rozprodávat,“ namítl muzeolog Puiu Costoiu, který dva roky zodpovídal za výstavu ve vile. Začátkem loňského roku byl propuštěn kvůli nesouhlasu s aukcemi. „Dokud budou objekty draženy, nemůžeme mluvit o muzeu. Existuje riziko, že za dva roky už tam některé exponáty nenajdeme,“ upozornil.
„Dnešní politici mají luxusnější vily“
Alexandrescu je nyní 66letý důchodce. Do paláce od revoluce už nikdy nevkročil. Tehdy mu připadal „šíleně opulentní,“ dnes má ale jiný názor. „Naši současní politici vlastní luxusnější vily, které financovali z korupčních obchodů,“ míní. Právě selhání (údajných) demokratů ho „mrzí víc než luxus diktátora Ceaušeska,“ napsala MDR.
Rumunský premiér čelí obvinění. Zpronevěřil statisíce, tvrdí žalobci |
Ceaušeskův režim patřil ve východní Evropě k nejrepresivnějším. Jen při jeho svrhávání v prosinci 1989 zahynulo kolem 1200 lidí. Také proto nechal vojenský soud Ceaušeska i jeho ženu 25. prosince zastřelit. Asi jediným světlým momentem jeho vlády bylo odmítnutí účasti Rumunska na okupaci Československa v roce 1968.
Letos v květnu rumunský nejvyšší soud pravomocně potvrdil trest tři a půl roku vězení, které dostal za korupci a zneužití pravomocí šéf vládnoucí sociálně demokratické strany Liviu Dragnea. Loni byl za korupci nepravomocně odsouzen exministr financí Darius Valcov. Kvůli podezření z hospodářské kriminality stanul loni před soudem i expremiér Victor Ponta.
Vila rumunského exdiktátora Nicolae Ceaušeska (video z 21.6.2016):
