Mezi města, v nichž Rugovova strana zvítězila, prý patří i kosovské správní středisko Priština. Ze 70 procent zatím sečtených volebních lístků jich zde pro ni mělo být odevzdáno 63 procent.
Úspěch již DSK slaví také v Prizrenu na jihu Kosova, v Peči, která leží na západě, v Kosovské Mitrovici na severu a v Gnjilane na jihovýchodě této jihosrbské oblasti.
Rugovova strana byla považována za jednoho z favoritů voleb již před jejich zahájením. Velkými adepty na vítězství byly podle mezinárodních expertů i dvě strany, vzešlé z bývalé albánské povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UCK), která během války bojovala proti jugoslávské armádě - Demokratická strana Kosova (PDK) někdejšího politického šéfa rozpuštěné UCK Hashima Thaciho a Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK) bývalého velitele UCK Ramushe Haradinaje.
Všechny tři strany jsou založeny na popularitě a minulých zásluhách svých vůdců a mají podle pozorovatelů společné dva body: jsou pro nezávislost Kosova a nemají konkrétní politický program.
Halsováńí proběhlo bez incidentů
První demokratické komunální volby v Kosovu, rok a půl po válce, proběhly bez větších incidentů a za velkého zájmu. Účast ve volbách překročila podle zdrojů Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE) v Prištině 80 procent. Oficiální výsledky místních voleb mají být zveřejněny v pondělí.
Srbové budou volit ještě jednou
Šéf správy OSN v Kosovu Bernard Kouchner slíbil, že uspořádá nové místní volby v kosovských oblastech obývaných Srby. "Otevřeme znovu volební seznamy v oblastech, kde se srbská většina nemohla vyjádřit," řekl Kouchner. Volby v srbských oblastech by se podle něho mohly konat za několik měsíců.
Kouchner dále prohlásil, že je na volby hrdý, a organizaci srbského bojkotu připsal propagandě bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče.
Kosovo obývají z 90 procent Albánci, Srbů tam zbývá asi 80 tisíc. Zhruba 200 tisíc jich Kosovo uprchlo před nepřátelství Albánců, kteří byli předtím terčem nepřátelství Srbů.
Srbská prozatímní vláda, která byla ustavena po nedávných politických změnách v Bělehradě, označila volby za nepřijatelné, protože jsou podle ní jen pro jedno etnikum, nejsou založeny na zákonech Srbské republiky a jsou v protikladu s proklamovanými cíli a odpovědností mezinárodního společenství.
Kvůli velkému zájmu se volilo déle
Hlasování na řadě míst pokračovalo i po 19. hodině, kdy se měly hlasovací místnosti uzavřít, a to kvůli návalu Albánců, kteří ve volbách vidí krok k nezávislosti.
Kolem 3000 kosovských policistů, kteří byli povoláni do služby, odevzdalo své hlasy už předem. Průběh voleb sledovalo 4000 domácích a kolem 1500 zahraničních pozorovatelů.
O přízeň voličů se ucházelo 19 politických stran, dvě koalice a tři občanské iniciativy, které nominovaly celkem 5546 kandidátů. Dalších 15 kandidátů je nezávislých.
Generální tajemník OSN Kofi Annan v předvečer voleb vyzval obyvatele Kosova, aby se při hlasování řídili duchem míru a tolerance a akceptovali a respektovali výsledky voleb.
Většina kosovských Albánců považuje volby za krok k samostatnosti Kosova
"Již deset let pracujeme s cílem dosáhnout nezávislosti. V průběhu této kampaně se ukázalo, že jsme pro ni všichni," prohlásil ve středu před burácejícím davem "kosovský Gándhí" Ibrahim Rugova.
Na dvacet tisíc lidí na stadionu v Prištině mávalo červenočernými albánskými a americkými vlajkami a skandovalo "Rugova, Rugova".
Zatímco statisíce kosovských Albánců jdou v této hornaté zemičce k volbám, protože touží hlavně po nezávislosti, na politické scéně Kosova půjde o tvrdý boj mezi umírněnými a radikály.
Umírněný Rugova, favorit voleb, se v čele Demokratického svazu Kosova střetne v tvrdém boji se svým hlavním rivalem, mnohem radikálnější Demokratickou stranou Kosova Hashima Thaciho, bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády.
Ta kdysi sváděla krvavé gerilové boje se srbskou armádou. Dnes pak drsné metody její nástupkyně vyvolávají značné obavy liberální kosovské komunity z extrémního nacionalismu.
"Pokud by měl zvítězit Thaci, byla by to pro Kosovo katastrofa," řekl nedávno v rozhovoru vysoký činitel mezinárodní civilní mise v Kosovu, který si nepřál být jmenován.
Západním mocnostem dělá budoucnost Kosova značné starosti kvůli přetrvávající hluboké nenávisti mezi albánskou většinou a srbskou menšinou a nevyjasněnému statusu území. Tato "bývalá" srbská provincie je sice stále formálně součástí Jugoslávie, od loňského léta je však pod mezinárodním patronátem a jugoslávské ozbrojené a bezpečnostní síly ji musely opustit. Dodnes nemají mocnosti o budoucnosti Kosova jasno.
"Stanovisko Evropské unie ke Kosovu je založeno na rezoluci RB OSN 1244, která předpokládá udělení podstatné autonomie této provincii v rámci Jugoslávské svazové republiky," řekl komisař EU pro zahraniční vztahy Chris Patten.
"Neustoupíme ani centimetr od této rezoluce." Jiní, mezi nimi i Američané, jsou opatrnější. Mezinárodní nezávislá komise pro Kosovo se například v pondělí vyjádřila pro udělení nezávislosti Kosovu za podmínky, že albánská většina bude chránit místní menšiny.
 Kosovský politik Ibrahim Rugova a lídr Demokratického svazu Kosova odevzdává svůj hlas v kosovských komunálních volbách, 28. října 2000 |
