Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvKdyž Lenin 30. srpna 1918 po shromáždění vycházel z bývalého Michelsonova závodu, zasáhly jej do ramene a krku dva výstřely. Na místě byla okamžitě zatčená eserka Fanny Kaplanová, která se při výslechu přiznala. Jen o pár dní později byla popravena.
Kaplanová pocházela z ukrajinské židovské rodiny, později vstoupila do strany sociálních revolucionářů, takzvaných eserů. V roce 1906 se jako šestnáctiletá podílela na atentátu v Kyjevě, za což ji soud byla poslal na doživotí na Sibiř. Propuštěna byla po únorové revoluci v roce 1917, kdy padla carská vláda.
Pobyt ve vězení Kaplanové podlomil zdraví, trpěla bolestmi hlavy a občasnou slepotou. Po revoluci se socialističtí revolucionáři s bolševickou stranou politicky rozešli, v důsledku čehož bolševici zakázali ostatní strany. Proto se Kaplanová rozhodla k atentátu. Podle některých historiků ale mohl být atentát na Lenina i fingovaný.
„Nesmí se tolerovat žádná slabost“
Ruští bolševici již v listopadu 1917 svrhli prozatímní vládu a nastolili moc sovětů. Po podepsání Brestlitevského míru rozehnali Ústavodárné shromáždění, znárodnili půdu a velké podniky a v bankách omezili soukromé aktivity. A pak se začali vypořádávat s opozicí, k čemu atentát na Lenina poskytl ideální záminku.
„Veliké množství rukojmí musí být zajato mezi buržoazií a důstojnictvem. Při sebemenším odporu je třeba se uchýlit k masovým popravám... Nesmí se tolerovat žádná slabost, žádné váhání při zavádění masových terorů,“ stálo v dopise, který zaslal lidový komisař vnitra všem sovětům.
Hlavním vykonavatelem rudého teroru se stala Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží, známá pod zkratkou Čeka, která byla zřízena krátce po bolševické revoluci, v prosinci 1917. V jejím čele stanul blízký spolupracovník Lenina Felix Dzeržinskij.
Vedle zatýkání podezřelých osob Čeka vedla i soudní tribunály, jež vynášely rozsudky, a v neposlední řadě spravovala tábory, kam byli odsouzení posíláni. Již v den vyhlášení rudého teroru bylo popraveno devět set rukojmí z vězení petrohradské čeky. Brutální kampaň věznění a poprav v období rudého teroru připravila podle odhadů historiků v letech 1918 až 1924 o život 200 000 až půl milionu lidí.
