Irena Valentová z ministerstva zahraničí řekla, že všichni tři demonstranti byli zadrženi, předvedeni na policejní stanici a po provedení administrativních úkonů propuštěni. Česká ambasáda v Moskvě s nimi zůstává v kontaktu. Podle Valentové mohou dostat pokutu do výše zhruba 10 tisíc korun.
Šéf zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák řekl, že ruské úřady vznesly proti trojici obvinění z přestupku účasti na nepovolené demonstraci. Podle jeho informací je za takový přestupek maximální pokuta 30 tisíc rublů (9900 korun), zadrženým by ale měla hrozit pokuta do 10 tisíc rublů.
Jindrák také řekl, že s prezidentem Milošem Zemanem o událostech nemluvil. Předpokládá ale, že Zemanův postoj k záležitosti bude podobný jako jeho. Připomněl, že Zeman v roce 2014 udělil demonstrantce z roku 1968 Natalji Gorbaněvské in memoriam medaili Za zásluhy I. stupně a že se při loňské návštěvě Ruska ostře ohradil proti článku v ruském tisku, který obhajoval okupaci Československa.
Zeman se letos stal terčem kritiky kvůli tomu, že se nezúčastnil žádných akcí připomínajících výročí srpna 1968 a že k tématu nepromluvil. Výhrady k jeho nynějším postojům zazněly i od účastníků protestu na Rudém náměstí před 50 lety.
„Chování ruských úřadů je skandální a dokazuje, že se za 50 let příliš nezměnily. Putinovský režim není demokratický. Vláda ČR musí vyzvat tamní úřady, aby neprodleně propustily dnes zadržené demonstranty na Rudém náměstí. Před 50 lety jsme to neudělali. Dnes je to naše povinnost,“ uvedl v tiskovém prohlášení předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
Za vaši a naši svobodu
Mezi zadrženými byli aktivista za lidská práva Sergej Šarov-Delone, synovec básníka a účastníka protestu v roce 1968 Vadima Deloneho, liberální politik Leonid Gozman a Anna Krasovická, vnučka další účastnice 50 let staré demonstrace Natalje Gorbaněvské.
Gozman s Šarovem-Delonem skončili na policejní stanici poté, co se pokusili rozvinout transparent Za vaši a naši svobodu. Právě toto heslo použilo 25. srpna 1968 osm demonstrantů protestujících proti vojenskému zásahu Varšavské smlouvy v Československu.
Krasovickou pak policie zadržela s nápisem, kterým žádala svobodu pro ukrajinského režiséra Oleha Sencova. Krasovická po svém propuštění na facebooku napsala, že tento transparent byl důvodem jejího zadržení. Sencov, který je hlasitým odpůrcem ruské anexe ukrajinského autonomního poloostrova Krym, si v ruské věznici odpykává dvacetiletý trest za terorismus. Režisér obvinění odmítá a označuje je za vykonstruovaná.
Web OVD-Info napsal, že shromáždění nebylo povolené kvůli hudebního festivalu, který se na Rudém náměstí koná od pátku do neděle 2. září. Uvedl také, že trojice se provinila proti pravidlům pořádání veřejných akcí. Server Aktuálně.cz uvedl, že zadrženým hrozí pokuta až 20 000 rublů (až 6500 korun). Podle serveru se manifestace zúčastnilo asi 50 lidí, ruský opoziční list Novaja gazeta udával asi 30 účastníků.
Na Rudé náměstí v sobotu přišel také účastník původního protestu Pavel Litvinov, policie ho podle Aktuálně.cz ihned legitimovala. Litvinov je spolu s Viktorem Fajnbergem a Taťjanou Bajevovou posledním žijícím účastníkem protestu ze srpna 1968. Trojice letos v červnu v Praze z rukou tehdejšího ministra zahraničních věcí Martina Stropnického převzala za celou osmičku statečných cenu Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí.
„Je smutné, že připomínka statečných byla narušena policejním zatýkáním,“ komentoval zásah ruské policie mluvčí českého prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček. A kritický byl i Jindrák. „Dobře, že si dnes v Moskvě připomněli protest před 50 lety. Špatně, že tři účastníci byli zadrženi. Se všemi jsme v kontaktu, jsou v pořádku a zdá se, že se to obejde jen pokutou v nižší sazbě,“ napsal na Twitteru.
Vzpomínalo se i v Česku
Půlhodinový happening připomínající demonstraci skupiny „osmi statečných“, kteří před 50 lety protestovali na Rudém náměstí v Moskvě proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se uskutečnil i na pražském Václavském náměstí.
Organizátoři připomněli, že protest „osmi statečných“ trval pouze tři minuty, než je surově napadli policisté v civilu a odvezli je na policejní stanici. Zadržení byli odsouzeni k několikaletým trestům žaláře, k pobytu v pracovních lágrech, do vyhnanství nebo k nucené psychiatrické léčbě.
Před sochou svatého Václava se tak sešlo osm aktivistů, kteří symbolicky zastupovali někdejší demonstranty Konstantina Babického, Vadima Deloneho, Vladimira Dremljugu, Viktora Fajnberga, Natalju Gorbaněvskou, Pavla Litvinova, Larisu Bogorazovou a Taťjanu Bajevovou. Jedna z aktivistek přivezla i kočárek s malým dítětem, kterým připomněla, že Gorbaněvská měla na demonstraci kočárek s tříměsíčním synem. Účastníci akce na Václavském náměstí měli stejně jako jejich vzory v roce 1968 transparenty s nápisy „za vaši i naši svobodu“ a „hanba okupantům“ nebo československou vlajku.
Přihlásili se ale i k ochraně nynějších ruských disidentů, když jeden z transparentů hlásil: „Vy jste tehdy stáli u vás i za nás. My dnes stojíme tady i za vaše lidi“. Demonstranti z Rudého náměstí byli odsouzeni do vězení nebo k pobytu v psychiatrické léčebně, řada z nich později ze Sovětského svazu emigrovala. Padesátého výročí události se dožili jen Litvinov, Fajnberg a Bajevová, kteří letos v červnu převzali za všech „osm statečných“ v Praze z rukou tehdejšího ministra zahraničních věcí Martina Stropnického cenu Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí.
Demonstraci z Rudého náměstí připomíná i letos spuštěný internetový projekt na adrese cz.topos.memo.ru/. Lze na něm nalézt interaktivní mapu Moskvy s 30 místy spojenými s událostmi kolem srpna 1968. Jsou tam byty jednotlivých účastníků demonstrace a významných disidentů nebo místa dalších protestů. U každého místa je stručný popis v češtině s případnými odkazy na více informací a na rozšířené informace v ruštině.