"Už dnes jsou kvůli operacím s pomocí robota možné zákroky, které by nezvládnul sebelepší chirurg. Do deseti let nás budou operovat jen roboti, bez lidského zásahu," líčí budoucnost lékař Jindřich Řehák. Ten je jedním z organizátorů světového chirurgického sympozia, které minulý týden hostila Praha.
"Je to zásadní novinka. Operace s robotem posouvají úspěšnost léčby výrazně výš," potvrzuje přední český chirurg Oto Köhler z Ústřední vojenské nemocnice.
Největší výhodou je daleko větší přesnost "rukou" robota a také to, že se pacientovi nemusí rozříznout břicho skalpelem. K celé operaci stačí jen jeden malý vpich.
"Po takových operacích se u pacientů zkracuje doba rekonvalescence, zmírňují bolesti a jsou pro lidi lepší i z kosmetických důvodů," uvádí Köhler. Nová metoda se dnes nejčastěji používá při operaci rakoviny střev, dělohy a prostaty.
"Muž po operaci prostaty dokáže udržet moč a má zachovanou erekci. To dosud nebylo možné. Při operaci ztratí až šestkrát méně krve," říká Řehák. Rakovina prostaty patří mezi nejčastější nádorové nemoci mužské populace.
Robot se používá i v kardiochirurgii a v budoucnu s ním lékaři počítají také pro operace mozku a ušních, nosních a krčních dutin. Přístroj vyrábí jen jediná firma na světě a jeden přijde na sedmdesát dva milionů korun. V Česku jich je zatím sedm, v nemocnicích v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Novém Jičíně a Mostišti u Velkého Meziříčí.
Operace na vzdálenost tisíce kilometrů
Díky nim se například počet uskutečněných operací prostaty v Česku zvýšil ze čtyř set ročně na dnešních sedm set padesát. Roboty na dálku ovládá chirurg, který může sedět i tisíce kilometrů od operačního sálu.
Vnitřnosti sleduje ve speciálních brýlích v trojrozměrném formátu a počítač pak pohyby ruky přenáší do přístroje, který je v těle pacienta. Robota lze nastavit tak, že pohyb lidské ruky napodobí například v poměru 1:10, to znamená, že umožní daleko drobnější a detailnější zákroky.
Nové možnosti v medicíně byly i tématem pražského sympozia. Zatímco v Ústřední vojenské nemocnici probíhala operace, záběry se v přímém přenosu promítaly na plátno v sále kongresového hotelu, kde sedělo přes čtyři stovky chirurgů z celého světa, kteří mohli klást na dálku operatérovi dotazy.
"Lékaři tak mohou vzájemně porovnávat způsoby, jak kdo operace dělá," vysvětluje Řehák. Budou nás v budoucnu opravdu operovat jen roboti a "zlaté ruce" lékařů už nebudou potřeba? Chirurg Köhler optimismus dnešních vizionářů mírní.
"I když se budou přístroje stále zdokonalovat a umět čím dál víc věcí, vždycky bude jejich práci muset kontrolovat člověk. Už kvůli tomu, že za každou operaci musí být někdo zodpovědný," myslí si.
