Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Karadžić dostal 40 let, podle Haagu nese vinu za Srebrenici i Sarajevo

  15:42aktualizováno  15:42
Mezinárodní tribunál v Haagu odsoudil Radovana Karadžiće k 40 letům vězení. Bývalého bosenskosrbského vůdce shledal vinným za genocidu ve Srebrenici a zodpovědným za obléhání Sarajeva během války v Bosně v 90. letech. Rozsudek není pravomocný, 70letý Karadžić se hodlá odvolat.

Karadžić podle reportérů agentury Reuters při popisování obléhání Sarajeva vypadal ztrápeně. Při vynesení rozsudku se díval do země a po odchodu soudců se ztěžka posadil. Čtyřicet let za mřížemi znamená pro 70letého Karadžiće v podstatě doživotí. Sedm let si už odseděl ve vazbě.

Jedenáctibodová obžaloba se týkala především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž bosenskosrbské síly v závěru války v roce 1995 povraždily na 8 tisíc muslimských mužů a chlapců.

Zadržení bývalé mluvčí ICTY

V budově mezinárodního soudu v Haagu ve čtvrtek zadržeki bývalou mluvčí Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Florence Hartmannovou. Mluvčí byla v roce 2009 odsouzena ICTY za pohrdání soudem kvůli tomu, že ve své knize zveřejnila tajné informace. ICTY uložil Hartmannové pokutu 7000 eur (dnes 190 000 Kč), kterou odmítla zaplatit. Podle rozsudku by si v takovém případě měla odpykat trest sedmi dnů vězení.

„Existoval plán pozabíjet muslimské muže a hochy ve Srebrenici,“ uvedl soudce O-Gon Kwon. Podle tribunálu by operace nebyla možná bez přímého rozkazu generála Ratka Mladiče a Karadžić s povražděním muslimských mužů souhlasil. O zločinech proti lidskosti v Bosně věděl, ale z pozice vrchního velitele jim nijak nebránil.

Karadžić před Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) čelil obvinění z iniciování etnických čistek a podílu na brutálním obléháním Sarajeva. Obklíčení města trvalo 44 měsíců a vyžádalo si přes 10 tisíc mrtvých včetně 1 500 dětí.

Obžaloba se vztahovala i na události v sedmi dalších bosenských městech - Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac. V případě těchto obcí došel tribunál k závěru, že nemá dostatečné důkazy, že zde došlo ke genocidě. Karadžiće však shledal vinným v případě dvaceti bosenských obcí z pronásledování, deportací, násilných transportů a dvou případů vražd.

Co se týče krvavého obléhání Sarajeva, byl Karadžič shledán zodpovědným za ostřelování a vinným z nezákonných útoků na civilisty, teroru a vražd. Podle soudce by bez jeho podpory nebylo ostřelování města možné.

Tribunál také uznal Karadžičovu vinu za zajetí mírových jednotek OSN bosenskosrbskými jednotkami v roce 1995. Odpovědný je rovněž za další zločiny spáchané bosenskosrbskými silami včetně zločinů proti lidskosti.

Celkem ho tribunál shledal vinným v deseti z jedenácti bodech obžaloby. Karadžić se podle svých obhájců míní proti rozsudku odvolat. Pokud tomu tak bude, proces se může protáhnout o několik let.

„Očekávám, že budu osvobozen“

Sám Karadžić několikrát zopakoval, že se cítí nevinný. „Očekávám, že budu osvobozen,“ sdělil pár dní před soudem serveru Balkan Insight. „Nic z toho, co se stalo, nebylo výsledkem chování státu,“ řekl předloni před haagským tribunálem.

Uznal pouze to, že jako politický vůdce v době války „nesl morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské“. Obhajoba trvala na tom, že žádný Karadžičův zločin obžaloba neprokázala. Během 6,5 let dlouhého procesu promluvilo před soudem přes 500 svědků.

Rozsudek vzápětí uvítal vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn. Výsledek procesu „by měl zastavit vedoucí činitele v Evropě a všude jinde, kteří zneužívají nacionalistické emoce a dělají obětní beránky z menšin,“ uvedl Husajn.

Radovan Karadžić patřil spolu se Slobodanem Miloševičem a bývalým velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem k hlavním stoupencům ideje vytvoření takzvaného Velkého Srbska na troskách rozpadlé Jugoslávie. Vystudovaný psychiatr se od roku 1996 skrýval a byl dopaden až v roce 2008 v Bělehradu.

Je to nespravedlnost, stěžují si Srbové

Mnoho bosenských Srbů dodnes věří, že Karadžić je nevinný a souzení bývalých představitelů Republiky srbské je nespravedlivé. „Radovan Karadžić navždy zůstane hrdinou, který se nesmírně zasadil o vytvoření Republiky srbské a o obranu srbského lidu,“ myslí si Bozica Zivkovič Rajilič, prezidentka Bosenskosrbské asociace ženských obětí války.

Fotogalerie

„Někdo se domnívá, že Srbové musí být zodpovědní za všechno, co se stalo,“ prohlásil například minulý týden současný prezident Republiky srbské Milorad Dodik s tím, že bosňáčtí a chorvatští váleční představitelé stíháni nebyli (rozsudky ICTY jsou dostupné zde). „Proto (rozsudek) nemá žádný prvek spravedlnosti, ale pomsty,“ dodal.

Srbský premiér Aleksandar Vučič po vynesení rozsudku bosenským Srbům vzkázal, že bude chránit jejich právo na stát. V Bělehradě se na čtvrtek chystá shromáždění srbských nacionalistů v čele s Vojislavem Šešeljem, který je sám podezřelý z válečných zločinů. Akce se také shoduje s výročím náletů NATO na Srbsko.

Válka si v Bosně a Hercegovině vyžádala životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli ní muselo utéci nebo bylo vyhnáno při etnických čistkách z domovů.

Během konfliktů v bývalé Jugoslávii ožily historické křivdy a vzpomínky na ustašovce či četniky. Lidé, kteří několik desítek let sdíleli stejný stát a mluvili téměř totožným jazykem, se rázem stali nepřáteli. Tisíce žen bylo systematicky znásilněno, byly zřizovány internační tábory, kde byli v nelidských podmínkách drženi civilisté. Výjimečnou krutostí vynikaly především nacionalistické paravojenské jednotky.

Těla Boško Brkiče, Srba, a jeho muslimské přítelkyně Admiry Ismič leží šest dní...
Ostatky nalezené u Srebrenice (4. února 1996).
Obyvatelé Sarajeva se kryjí před odstřelovači za francouzským transportérem (6....

Konflikt v Bosně ukončila v roce 1995 Daytonská smlouva podepsaná pod taktovkou americké diplomacie. Mírová smlouva se de facto stala ústavou současné Bosny a Hercegoviny, která je nyní rozdělení na dvě federální entity. Ačkoli se její tvůrci inspirovali švýcarským modelem demokracie, spolupráce rozhádaných a nedůvěřivých etnik Bosny a Hercegoviny příliš nefunguje.

Osudy dalších představitelů z dob války v Jugoslávii

Alija Izetbegović byl v letech 1990 až 1996 prezidentem Bosny a Hercegoviny. Kritici mu vyčítali, že toleroval přítomnost islámských mudžáhidů v zemi, nezabránil svým jednotkám v páchání zločinů a neumožnil návrat Srbů a Chorvatů do jejich předválečných domovů. Vyšetřování Izetbegoviče zastavila jeho smrt v roce 2003.

Slobodan Milošević. Někdejšímu srbskému a jugoslávskému prezidentovi (1991-2000) je připisována hlavní role při rozdmýchávání nacionalistických vášní a rozpoutání několika válek. Rozsudku se nedočkal, zemřel 11. března 2006.

Ratko Mladić. Někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek, jež provázely válku v Bosně. S Mladičovým působením je spojen především masakr civilistů ve Srebrenici. Soud s ním by měl skončit do konce roku a vynesení rozsudku v této kauze se předpokládá začátkem příštího roku.

Biljana Plavšičová se stala druhým nejvyšším představitelem Republiky srbské po prezidentovi Radovanu Karadžičovi. Ve válce si získala pověst stoupenkyně tvrdé linie, a když se Karadžič v roce 1996 stáhl z veřejných funkcí, stanula v čele Republiky srbské. V lednu 2001 se dobrovolně přihlásila ICTY, který jí v únoru 2003 uložil trest 11 let vězení. Brány káznice opustila v říjnu 2009.

Franjo Tudjman byl autoritářským prezidentem Chorvatska, které vojensky a politicky podporovalo armádu bosenských Chorvatů v konfliktu s bosenskými Muslimy. Byl podezírán, že se srbským prezidentem Miloševičem plánoval rozdělení Bosny a Hercegoviny a chtěl vytvořit "velké" a etnicky čisté Chorvatsko. Za svou roli v konfliktu byl Tudjman vyšetřován ICTY a zřejmě jen smrt v roce 1999 jej uchránila před obviněním z válečných zločinů.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Američané zaútočili na Sýrii, přidali se i Britové a Francouzi

Noční obloha nad Damaškem během úderů USA, Británie a Francie na Sýrii (14....

USA, Británie a Francie v noci na sobotu zaútočili na Sýrii. Západ tak trestá syrský režim za údajný chemický útok ve...

Klaus mladší vyškolil Piráta za hrubky. Jsem dysortografik, brání se Pikal

Expert ODS pro školství Václav Klaus mladší (22. července 2014)

V Česku začaly maturity a roli zkoušejícího v sobě probudil i předseda školského výboru Václav Klaus mladší. Na...



Okamurova SPD se hroutí zevnitř. Straníci se napadají navzájem

Předseda SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.

„Špiníte jméno SPD! Dělali jste v krajských volbách osobní kampaň! Vynášíte informace a děláte si, co chcete,“...

Krásná smrt zaručena. V Nizozemsku představili sebevražedný přístroj

Sebevražedný přístroj v představách designéra  Alexandera Bannicka

Na pohřebním veletrhu v Amsterdamu byl představen sebevražedný přístroj, který člověku umožní zabít se stisknutím...

Německo opouštějí stovky Syřanů, ztrácejí naději na příchod příbuzných

Německá policie doprovází k registraci uprchlíky, kteří překročili...

Řada syrských uprchlíků, kteří získali právo zůstat v Německu, se v posledních měsících rozhodla dobrovolně odejít zpět...

Další z rubriky

Rusové si ze Sýrie odvezli západní rakety, které při útoku nevybuchly

Zničené syrské vědecké výzkumné středisko, které bylo napadeno americkými,...

Dvě křídlaté rakety západní výroby, které neexplodovaly při nedávném útoku Spojených států, Británie a Francie na...

V Chile zemřel zřejmě nejstarší muž světa, bylo mu 121 let

Hřbitov v Atacamě v Chile

V Chile tento týden zemřel údajně nejstarší člověk světa, 121letý Celino Villanueva. Muži, který žil přes 20 let v...

Němci přijmou v rámci přesidlovacího programu více než 10 tisíc uprchlíků

Děti v uprchlickém centru nedaleko bavorského Ingolstadtu (18. února 2016)

Německo přijme v rámci přesidlovacího programu Evropské unie dalších 10 200 uprchlíků. Ještě letos by do Německa mělo...

Najdete na iDNES.cz