Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvHostem čtvrtečního Rozstřelu byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. S moderátorem Vladimírem Vokálem probral válečný konflikt na ukrajinsko-ruských hranicích, diplomat také připomněl význam Severoatlantické aliance a výhody, které přináší Česku. Vyjádřil také k chování ruského prezidenta Vladimira Putina i k možnému vstupu Ukrajiny.
Landovský zhodnotil nový konflikt vzniklý na ukrajinsko-ruských hranicích řeší NATO s Ruskem. Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance začali ve středu hledat řešení napjaté situace kolem Ukrajiny s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rjabkovem. Obě strany se sešly v Bruselu po více než dvou letech.
Podle Landovského je dobrá zpráva, že již začala jednání s Ruskem. Rusko poslalo svoje pozice veřejně, aliance odpověděla jednotně. Další jednání s Ruskem má proběhnout ve čtvrtek ve Vídní v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Diplomat se také zabýval pozicí ruského prezidenta Vladimíra Putina. Jak lze vnímat jeho chování je podle Landovského otázka na prezidentu samotného. „Nyní je na Ruské federaci, zda zvolí cestu jednání, nebo cestu unilaterálních kroků vůči Ukrajině,“ uvedl diplomat. Připomněl, že federace už ale je na systém sankcí zvyklá.
Celý svět nyní čeká na krok Ruska
„Teď je potřeba, aby atmosféra byla vodivá pro další jednání tu situaci uklidnit. A to je věc, kterou my tady společně neodhadneme. To je otázka, na které celý svět čeká: co udělá Rusko poté, co se dozvědělo o reakci Severoatlantické aliance,“ uzavírá. Jednání je podle něj ale vždy lepší než ozbrojený konflikt.
Dotazy na Jakuba Landovského můžete pokládat už nyní zde |
Podle Landovského je u otázky, kdyby Rusko přeci jen překročilo hranice, pohlížet na jeho motiv. „Podívejme se na to, čeho chce vlastně Rusko dosáhnout. Chce vrátit se do doby před rokem 1997 vůči nově příchozím členům aliance,“ vysvětluje.
Země se chce podle něj zpátky svůj původní vliv. „Snaží se, aby měl právo veta nad chování Ukrajiny z hlediska jejího přístupu do Severoatlantické aliance,“ říká.
Ukrajina a vstup do NATO
Landovský se v Rozstřelu věnoval i tomu, zda Ukrajina dříve či později vstoupí do NATO. Připomněl, že každý suverénní stát má právo si o své budoucnosti rozhodnout samostatně. „To se týká Ukrajiny na jedné straně a třiceti členských států na straně druhé,“ vysvětluje. O vstupu Ukrajiny do NATO záleží pouze na zmíněných dvou stranách.
„NATO i Česká republika s Ukrajinou spolupracuje včetně bezpečností oblasti a pomáhá jí k naplňování jejího vlastního osudu,“ tvrdí Landovský. Aliance podle něj zůstává principiálně otevřená svým členům. Při zachování principů ale není možné, aby NATO otevřené dveře Ukrajině přibouchla.
Každá země, která do aliance vstoupila, musela podle Landovského udělat pro svou hodně a být kompatibilní s ostatními členy, než mohla vstoupit. Připomněl například Severní Makedonii, která čekala na vstup od roku 1993. Upozorňuje ale na to, že cílem aliance není utiskovat Rusko. Připomíná důležitost jednání a obrany, které NATO udržuje.
Rusko a hybridní válka
Landovský také mluví o hybridní válce Ruska. Smyslem kroků je dosáhnout efektu, ale zároveň na daném činu popřít vlastní účast. „Když já teď řeknu, že se daná situace stala, tak Rusko okamžitě řekne, že situace se nestala,“ říká Landovský. Diplomat připomněl například sestřelení vlastní rakety, čímž Rusko ohrozilo své astronauty.
V souvislosti s Českem poukázal Landovský na Vrbětickou kauzu, která vyústila ve vykázání českých vyslanců z Ruska. V Rozstřelu se Landovský zabýval také tím, jak číst současné Putinovo chování. Prezident v minulosti označil tehdejší rozpad Sovětského svazu za chybu.
„Rusko ve značné míře čerpá svoji identitu a postoj k světu ze své vlastní historie, což je ale pouze jeho subjektivní pohled,“ říká. Připomíná, že pro Českou republiku byl rozpad Sovětského svazu naopak jednou z nejpozitivnější událostí minulého století.
Pokud Rusko napadne Ukrajinu, NATO posílí jednotky na svém východním křídle |
V Rozstřelu se mluvilo i o zásazích pohotovostních stíhaček některých ze spojenců, kteří v 370 operovali nad Evropou. V drtivé většině případů (290 startů) šlo o zásahy k ruským vojenským letounům, jejichž piloti porušovali pravidla. „Státní suverenita ve vzdušném prostoru funguje tak, že můžete ve prospěch vojenských letů ztížit zjistitelnost letounů,“ říká.
Vojenské lety podle něj můžou letět bez takzvaných odpovídačů. Musí se pak sledovat reakce obou stran. V oblasti transparentnosti jednání vojenských sil vidí Landovský možnost debaty s Ruskem. „Měli bychom otevřít komunikační nabídky vůči Rusku v oblasti civilní i vojenské,“ tvrdí diplomat a dodává, že ve vojenské oblasti je přitom nutné ctít ruské invaze na Ukrajině v roce 2014.
Jaký význam má Severoatlantická aliance
V Rozstřelu zhodnotil Landovská význam Severoatlantické aliance v současné době a zda je členství v ní efektivní. Otázku vyvolává vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana, kde obvinil NATO ze zhoršení světové bezpečnosti. Landovský dokazuje efektivitu Severoatlantické aliance tím, že za dobu jejího fungování na ni nikdo nezaútočil. „Účel tak NATO plní,“ říká.
„V tuto chvíli je NATO organizací, která má globální dosah,“ shrnul Landovský. Význam aliance pro Českou republiku podle něj má v oblasti prosperity. „Je potřeba neoddělovat otázky ekonomiky od otázek bezpečnosti,“ říká. Bezpečnost považuje za zdroj prosperity. Důležitost aliance připomněl také na kauze Vrbětice, kdy se k Česku přidaly další země v odsouzení Ruska.
PhDr. Mgr. Jakub Landovský, Ph.D. (45 let)
 Stálý představitel České republiky při NATO Jakub Landovský (25. srpna 2021) |
