Pokud přicházíte z aplikace iDNES, přenos můžete sledovat zde.
Odpady v moři považuje Bareš za globální katastrofu. „Nikdo neví, kolik tun je přesně v moři, ale pravdou je, že neznám nikoho, kdo by na pláži nebo přímo v oceánu neviděl plast,“ řekl v Rozstřelu a dodal: „Co si naházíme do moře, to si také sníme.“
Projekt Trash Hero začal v Thajsku na konci roku 2013 díky Janu Barešovi, který spolu s kamarády žil na ostrově Lipe.
„Žili jsme tam jako parta lidí. Všichni byli dlouhodobí cestovatelé. Koukali jsme na odpad na plážích a rozhodli se jednu pláž v národním parku uklidit. Nacházeli jsme stovky a stovky kilogramů především plastového odpadu. Stala se z toho tradice a každé pondělí se uklízelo. Lidé si toho všimli, začalo se to šířit a začali se nám hlásit lidé z dalších ostrovů, že se chtějí přidat. Dnes jsme na 70 místech planety v 10 zemích,“ shrnul vývoj hnutí.
Největší nepořádek je z polystyrenu, brček a starých žabek
„Nejvíce je kuliček polystyrenu a nejčastěji jsme sbírali plastová brčka. Je to malé a je to úplně všude. Na jedné pláži seberete i 200 brček na 100 metrů. Záleží, jak velké party se tam dělají. Je tam i hodně bot, protože celá Asie chodí v sandálech, které se tu a tam rozbijí a skončí v moři,“ popsal Bareš. Zmínil také obalové materiály od potravin.
„Už na pláži to roztřídíme - rozdělíme si, kdo bude sbírat PET lahve a kdo sklenice. Potom to odevzdáváme místním službám. Někde to jsou státní služby, někde soukromníci. Co mohou, tak prodají a mají z toho profit. Díky tomu nás mají rádi. Na oplátku nám poskytují svoz odpadu, což je důležité, protože bychom si jinak náklaďáky museli pořizovat sami,“ zmínil Bareš k nakládání s odpady.
Do úklidu se zapojují lidé dobrovolně, hnutí Trash Hero jim spíše pomáhá. „Vyzkoušeli jsme si, co v komunitách funguje dobře a čemu je dobré se vyhnout. Nechodíme někam jako žlutá armáda, která čistí území,“ uvedl Bareš.
Odpad se využívá kreativně na výrobu bot nebo sedacích pytlů
Z Thajska se hnutí rozšířilo do Indonésie a na Filipíny. Trash Hero ale úklidy odpadků organizuje také v Praze a v New Yorku. V původní zemi hnutí dokonce obdrželo prestižní ekologické ocenění z rukou thajské princezny.
Hnutí do dnešní doby uspořádalo celkem 2 459 úklidů po celém světě, do kterých se zapojilo 63 098 dobrovolníků. Podařilo se vysbírat až 408 tun odpadů. Dobrovolníci se snaží odpadky třídit a předávat recyklačním firmám, pokud je to možné. V řadě míst odpad přetvářejí v nové produkty – ekocihly z plastových lahví, tašky, žabky, paddleboardy a další.
„Z polystyrenu děláme sedací pytle. Ze starýc sandálů, které se dají nadrtit, se dají zpátky udělat sandály nové. Nebo děláme kartonové podlahy do tělocvičen. Ze skleněných lahví se dá buď stavět, jsou to báječné luxfery, případně se dají oříznout na skleničky. Některé bary dělají z pivních lahví sklo. V Indonésii znamená každé pivo novou lahev,“ upozornil Bareš.
Celosvětový den úklidu bude v září
„Nasbírali jsme téměř 500 tun, což je hezká hromada. Všechno to nestálo ani korunu, ale na druhou stranu se 280 milionů tun plastu vyrobí každý rok. Zrecykluje se 20 procent a zbytek někde skončí nebo se spálí. To, co sesbíráme, je pořád jenom kapka v moři. Jde o to změnit naše spotřebitelské návyky. Nebrat zbytečně brčko nebo kelímky na kávu. Nebrat plastové příbory, které se hned vyhodí,“ přál by si Bareš.
Podle odhadů pochází až 65 procent veškerého odpadu v oceánech pochází ze čtyř států - z Číny, Indonésie, Thajska a z Filipín. Až 90 procent veškerého plastového odpadu se pak do moře dostává z 10 největších řek - osm z nich je v Asii a dvě - Niger a Nil - v Africe.
Na sběr odpadu se ve světě zaměřují i další organizace jako For Ocean nebo Let’s Do It, které navíc na 15. září organizuje celosvětový den úklidu (World Clean Up Day). Má se do něj zapojit na 380 milionů lidí ve 150 zemích světa.
Celý rozhovor si můžete pustit zde:
