Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Cítíte to napětí? To začínají první Televizní noviny stanice Nova. Jsme konečně tady, držte nám palce.“ Tak zahájil 4. února 1994 vysílání Novy historicky první moderátor tamní zpravodajské relace Zbyněk Merunka. O své tehdejší pocity se nyní podělil jako host diskusního pořadu Rozstřel.
Prozradil, že nervózní byl a napětí bylo cítit z celé tehdejší atmosféry. „Byl to velký nervák. Všechno ještě nebylo prověřené, byla tam řada různých technických nedostatků. Takže jsme ještě nebyli připraveni na to, že budeme tak úspěšní,“ řekl Merunka.
Spolu s Merunkou do studia dorazil Jan Vávra, který ho na Novu přivedl. Vávra byl mezi lety 1994 a 1999 šéfredaktorem zpravodajství. Shodli se na tom, že zprávy na Nově už sledují jen sporadicky poté, co se jejich skladba v průběhu let výrazně změnila. „My jsme vysílali normálně politické nebo ekonomické zprávy, snažili jsme se to nějak srozumitelně vyložit, ale to už je dnes dost mimo. Je to řekl bych už jen bulvár,“ řekl Vávra.
„Soustředí se na věci, které jsou doménou bulváru, dojemné příběhy obyčejných lidí, kriminální případy, celebrity,“ dodal.
Merunka vyjádřil nesouhlas s dnešním výběrem moderátorů zpráv, strategii sázet na mladé tváře nepovažuje za správnou. „Moderátor v 25 nebo ve 30 letech není tolik důvěryhodný, i když je perfektní v otázce dikce nebo vzhledu. Ale to je dnes problém většiny televizí.“
„Vybírali jsme po vzoru britských či amerických televizí, kde moderátor je opravdu bývalý novinář, důvěryhodný. Nebylo to jako když se u nás potom zavedlo, že rozhodující je poprsí a jaká je to sexbomba,“ přitakával Vávra.
Nova tehdy přišla s novinkou, dvojici moderátorů do té doby žádná televize u nás neměla. „Smyslem bylo umožnění komunikace mezi sebou a také směrem k divákům,“ popsal Vávra. „Zkoušeli jsme různé varianty, starší dvojice nebo mladší, s ženou blondýnkou nebo brunetou,“ dodal.
Požadavky na program zpravodajství nebyly podle Vávry častou záležitostí. „Díky vysoké sledovanosti byly zprávy podstatnou částí vysílání televize, ze které pramenila většina zisků, proto se do toho nikdo neodvažoval příliš sahat,“ řekl.
KVÍZ: Co si pamatujete ze začátků televize Nova? |
Do politických debat, které moderoval sám Vávra, prý nebylo příliš složité dostat hosty. „Samozřejmě se řešilo, kdo s kým může jít do debaty a kdo by neměl. Většina politiků nicméně neměla problém dorazit. Třeba Václav Klaus mě vítal otázkou, jestli bych se dnes nemohl zeptat na něco inteligentního, ale že teda asi ne...Ale přišel vždycky, stejně tak třeba Miloš Zeman.“
Vávra moderoval nedělní pořad 7 čili Sedm dní především o politických událostech uplynulého týdne. Pořad se vysílal až do roku 2006, později pod názvem Sedmička.
Nárůst popularity a fenomén, kterým se Nova rychle stala, si Zbyněk Merunka podle svých slov vůbec nedokázal představit. Připustil, že se vlastně stal národní celebritou. „Dneska jsou tady stovky moderátorů, tehdy nás bylo pár, takže jsme byli dost známí. Byla to obrovská životní změna a dělalo mi to i problémy,“
VIDEO: Před 25 lety začala vysílat TV Nova. Hned naštvala konkurenci |
V roce 1999 se stav na Nově výrazně změnil kvůli trvajícím sporům ředitele Vladimíra Železného s Američany o vlastnictví Novy. Změnil se také vztah pracovníků k řediteli. „Já jsem ho vždy respektoval, ale pak jsem se začal dozvídat věci, které se mi už tak nelíbily,“ řekl Merunka.
„Znali jsme se od roku 90, ale zhruba dva, tři roky po začátku vysílání si začal říkat, proč by zisky měly jít Američanům a že by tu něco mohlo zůstat. S tím začaly různé projekty,“ popsal Vávra.
„Jeho příběh je příběh inteligentního, schopného člověka, ale ta moc peněz a vliv ho zkazily tak, že na svoje liberální ideály zapomněl,“ doplnil.
Kvůli rozkolu televize oba skončili, protože s ním nesouhlasili. Podle Merunky bylo následující období složité. Vávra dodal, že jak události k rozkolu směřovaly, jeho vztah s Železným se zhoršoval a podotkl, že úspěch televize nebyl jenom dílem Železného.
