Na rozšíření NATO je ale třeba se podívat i ze širší politické, vojenské a organizační perspektivy. Politická dimenze rozšíření je dle mého soudu nejvíce ovlivňována vztahem mezi USA na jedné straně a francouzsko-německým blokem na straně druhé.
USA prosazovaly první vlnu rozšíření a prosazují nyní i druhou vlnu s odůvodněním, že dojde k rozšíření pásma svobody, demokracie a stability. Logickým důsledkem rozšíření má být následné posílení NATO a v něm vůdčí role USA. Noví členové totiž velmi dobře vědí, že reálným vojenským garantem jejich bezpečnosti není nikdo jiný než USA.
Německo-francouzský blok ale má poněkud odlišné představy o budoucnosti evropské bezpečnosti. Jeho záměrem je vybudovat "evropskou obranu", která bude postavena na bázi Evropské unie a v podstatě jako konkurenční projekt k NATO.
Německo-francouzský blok je však dosud příliš slabý na to, aby mohl nabídnout Evropě reálné vojenské garance. Rozšíření NATO sice neodmítá, ale představa rozšířené Aliance vedené USA se tomuto bloku příliš nezamlouvá. Jeho dlouhodobým záměrem je převést transatlantickou vazbu do relace USA-EU s tím, že veškerou bezpečnostní agendu v Evropě bude mít na starosti Evropská unie.
Vojenská dimenze rozšíření NATO je dle mého soudu nejvíce ovlivněna faktem stále rostoucí asymetrie ve vojenských schopnostech USA na straně jedné a zbytku NATO na straně druhé. Z této asymetrie vyplývá, že velikost rozšíření je v podstatě závislá na reálných možnostech amerických ozbrojených sil garantovat bezpečnost nových rozsáhlých území článkem 5 washingtonské smlouvy. Vojenské schopnosti západoevropských zemí jsou až na Británii a Francii velmi malé. Do ostrého kontrastu se tak dostávají bezpečnostní ambice EU a výše evropských obranných výdajů.
Organizační dimenzí rozšíření NATO mám na mysli především funkčnost a efektivitu rozhodovacího procesu Aliance. Rozšíření z 16 na 19 a následně na 26 členů znamená, že okolo stolu bude v bruselské centrále sedět daleko více účastníků jednání. V úvahu je třeba vzít skutečnost, že v NATO se rozhoduje jednomyslně.
Evropská unie tento problém efektivity rozhodovacího procesu řeší zaváděním většinového hlasování v celé řadě otázek. Tato cesta je ale v Alianci nepoužitelná, protože se jedná o obranu a bezpečnost a v těchto oblastech nechce být žádná vláda přehlasována.
Spoléhat se proto budeme muset na dosavadní neformální vůdčí roli USA a vnitropolitickou stabilitu nových členských zemí. Doufejme, že se v budoucnosti nedostane v nových členských zemích k moci politik, který bude blokovat rozhodovací proces Aliance. V takovém případě bychom rychle dospěli do velmi krizové situace.
Dne 6. června 2002 rozhodla Severoatlantická rada na úrovni ministrů obrany o přípravě nové iniciativy v oblasti posilování schopností aliančních ozbrojených sil. Konkrétní návrh má být předložen na pražském summitu NATO. Cíle nové iniciativy mají být v zásadě totožné jako v předchozím případě.
V zásadě tedy může být považována za jakési její pokračování. Rozdíly mezi novou iniciativou a její předchůdkyní budou ve třech oblastech. Nová iniciativa bude mít přesnější zaměření, bude založena na přísnější formě národních závazků a bude klást větší důraz na mezinárodní spolupráci a specifikaci rolí jednotlivých států.
Na úspěchu této očekávané iniciativy bude bez nadsázky záviset budoucí podoba Aliance. V zásadě máme před sebou dvě varianty dalšího vývoje Aliance. První variantu bych definoval jako vojenskou alianci a druhou jako politickou alianci. Jsem přesvědčen o tom, že NATO bylo od samého počátku zamýšleno jako vojenská aliance a je takovou aliancí dodnes.
Mám rovněž za to, že je v zájmu České republiky i dalších především menších evropských členů udělat vše proto, aby NATO fungovalo i nadále jako vojenská aliance. Pokud bychom nastoupili cestu k druhé variantě, hrozil by v krátkém čase fenomén renacionalizace bezpečnostní politiky. Tento fenomén spojený s potenciálním stažením se USA z Evropy by mohl znamenat návrat Evropy do období trvalé nestability.
Rozšíření posílí bezpečnost ČR
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Automotodrom chtěl 27 milionů za neodjetý ročník MotoGP, soud žalobu zamítl
Brněnský Automotodrom si chtěl pomocí žaloby vymoci 27 milionů korun, které požadoval od města a...
Langšádlová končí jako ministryně pro vědu a výzkum. Nahradit ji může Havel
Přímý přenos Helena Langšádlová z TOP 09 končí ve vládě Petra Fialy jako ministryně pro vědu a výzkum. Jméno...
Vrah hodil tělo ubodaného muže do žumpy, tam tlelo dva měsíce. Dostal 20 let
Krajský soud v Ostravě poslal na dvacet let do vězení 62letého Karla Machalu za to, že předloni v...
Odvrátili jsme dronový útok na Minsk z území Litvy, tvrdí Bělorusko
Šéf běloruské tajné služby (KGB) Ivan Tertel ve čtvrtek uvedl, že se podařilo zmařit dronový útok...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!