Sedmička zemí pozvaných v listopadu 2002 na pražském summitu NATO ke členství s napětím sledovala, jak jednotlivé členské země aliance během roku ratifikovaly jejich přijetí.
Ratifikace je pro sedmičku zemí poslední fází přijímání. Vstupní protokoly podepsali ministři zahraničí v Bruselu loni 26. března a ratifikační proces tak odstartovali.
Po podepsání protokolů NATO ukončilo se zeměmi přístupová jednání. Nejpozději do května 2004 mají přístupové dokumenty ratifikovat členské státy.
Poslední zemí, která musí přijetí schválit, je Francie. Experti i diplomaté předpokládají, že by francouzská vláda měla schválit ratifikační protokoly počátkem února.
Česká vláda například přijetí nováčků odsouhlasila už loni v květnu. Naposledy posvětili přijetí Německo a Turecko. Právě parlamenty 19 členských zemí museli budoucí členové přesvědčit o své připravenosti.
Odevzdáním smluv se pozvané země stanou formálně členy NATO.
Nováčci doufají, že by to mohlo být i dříve něž v květnu. Slovenský šéf diplomacie Eduard Kukan například očekává, že po uložení listin v USA by se Slovensko a dalších šest zemí mohlo stát členy NATO už v dubnu.
"Naše pozice se vstupem zásadně změní a dá našim postojům větší váhu," avizoval Kukan.
Nynější kolo rozšiřování aliance je zatím největší v dosavadní historii. Naposledy aliance přijala Českou republiku, Maďarsko a Polsko v roce 1999. Sedm nových zemí by se mělo stát plnohodnotnými členy aliance už letos na jaře.
NATO přitom již avizuje, že rozšiřování nebude patrně poslední. Zájem o vstup projevily země jako Ukrajina, Albánie, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a o členství uvažuje například Gruzie.
