Rozpolcená unie jedná o Iráku

Evropská patnáctka jedná na mimořádném summitu v Bruselu o irácké krizi. Šéfové členských států se pokusí přijmout prohlášení, které by překlenulo rozpory a obhájilo existenci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Odpoledne připravovali půdu ministři zahraničí členských států. Názory zůstávaly ostře protikladné.

Rozdíly byly tak velké, že předsednické Řecko odmítalo vypracovat návrh společného prohlášení, který by šéfové unie dostali už na počátku jednání.

"Neuděláme to, protože je to příliš riskantní. Naším cílem je mít společné prohlášení na konci, poté, co si vyslechneme všechny názory," uvedl řecký diplomatický zdroj.

Britové i po masových protiválečných demonstracích ve své zemi odmítají oslabit vojenský tlak na Irák a hájí soustřeďování západních vojsk v Perském zálivu. "Diplomacii musí podpořit důvěryhodná hrozba síly," argumentoval britský ministr zahraničí Jack Straw.

Jeho partneři kladli důraz na to, že nyní je čas spíše pro zbrojní inspektory než pro hrozby nebo násilí. "Musíme dát inspektorům čas. A pravděpodobně bude nutné posílit jejich kapacity," uvedl francouzský prezident Jacques Chirac.

Šéf německé diplomacie Joschka Fischer zašel ještě dále. "Irák musí dokázat, že nemá zbraně hromadného ničení. Jsem přesvědčen, že toho lze dosáhnout bez nasazení vojenských prostředků," řekl.

Podle Fischera je třeba dát inspektorům neomezený čas. Rozhodnutí OSN o případném úderu na Irák by pak zcela záviselo na jejich verdiktu.

Jednání potrvá hodiny
Po přivítání řeckým premiérem Kostasem Simitisem, jehož země unii předsedá, se státníci setkali s předsedou Evropského parlamentu Patem Coxem a generálním tajemníkem OSN Kofim Annanem.

Naváže večeře, které se vedle šéfů států a vlád zúčastní pouze ministři zahraničí. Právě při ní by státníci měli jít na dřeň problému. V úterý se seznámí s výsledky summitu nejvyšší představitelé kandidátských zemí.

Válka jako krajní řešení
Společné prohlášení bude vycházet z textu, který 27. ledna schválili ministři zahraničních věcí. Podle něj má Bagdád poslední šanci vyřešit krizi bezchybným plněním rezoluce číslo 1441 a naprostou spoluprací se zbrojními inspektory.

PŮTKA O KANDIDÁTY

* Británii, Španělsku, Portugalsku a Dánsku se nelíbí, že na pondělní summit byly pozváni pouze členové unie. Setkání "osmadvacítky" osobně prosazoval britský premiér Tony Blair, ale neuspěl.
* Proti byli hlavně Němci a Francouzi, tvrdí Londýn. Diplomati z Berlína a Paříže ovšem tvrdí, že nevyvíjeli žádný tlak.
* EU rozdělují podpisy kandidátů pod "dopisem osmi" podporujícím úder na Irák.

DÁLE ČTĚTE

Unie pozvala Prahu na summit

Blair pozvbuzuje k použití síly

Nadějím na zajištění společného postoje unie zasadil ovšem o dva dny později těžkou ránu takzvaný dopis osmi. Kromě pěti zemí EU jej podepsali premiéři Maďarska a Polska a bývalý český prezident. Ti v něm pár dní po dohodě i minimálním společném postoji unie podpořili USA.

I to zřejmě přispělo k tomu, že unie vyloučila jakoukoli účast uchazečů na klíčové schůzce. Už v patnácti bude těžké dosáhnout konsensu. Ve dvaceti osmi by to mohlo být nemožné.

Umírněné Německo a Belgie soudí, že po páteční povzbudivé zprávě šéfů zbrojních inspektorů a po masových protiválečných demonstracích budou proamerické postoje některých členů EU mírnější.

"Jsou náznaky, že se objevují trhliny v postojích některých politiků, kteří si mysleli, že mohou dělat, co se jim zlíbí. Veřejné mínění však nelze podceňovat," uvedl belgický ministr zahraničí Louis Michel.

Ministři zahraničí Joschka Fischer a Jack Straw diskutují na mimořádném summitu Evropské unie v Bruselu. (17. února 2003)