„Získal jsem v klubu jednoznačnou podporu pro svůj návrh,“ řekl iDNES.cz Hamáček. „Budeme hlasovat jen pro návrh pana Hamáčka, pro žádný jiný. A náš klub bude mít závazné hlasování,“ potvrdil předseda klubu ČSSD Roman Sklenák.
V příštím roce by podle Hamáčkova návrhu byl základní plat poslance ve výši 2,25 násobku průměrného platu v nepodnikatelském sektoru za rok 2013, takže by se zvýšil o 1 700 korun na 57 600 korun hrubého. Nyní je ve výši 55 900 korun měsíčně, takže by vzrostl o tři procenta.
To je o něco méně než 3,5 procenta, což stát přidá učitelům i dalším státním zaměstnancům, a je to podobné původnímu vládnímu návrhu zvýšit platy o procenta, zhruba o jedno procento, jak se k tomu v pondělí přihlásily poslanecké kluby ČSSD a ANO (více zde). Pak by se plat zvyšoval každý rok, protože by se měnil násobek - finální stav by byl od roku 2018 ve výši dvouapůlnásobku průměrného platu v nepodnikatelské sféře.
Lidovci a ANO pro zmražení platů v příštím roce
Lidovci se naopak dohodli, že podpoří svůj vlastní návrh, aby se platy politiků nezvyšovaly vůbec a zůstaly ještě rok zmrazené. A návrh KDU-ČSL podpoří i hnutí ANO Andreje Babiše. Už teď je tak téměř jisté, že hlasování o zákonu o platech bude „nadivoko“ a není zcela jasné, který návrh ve Sněmovně bude mít většinu. Hnutí ANO chce stejně jako KDU-ČSL až v příštím roce vyřešit, jak zásadně změnit odměňování politiků.
„Jednomyslně jsme se rozhodli, že podpoříme návrh KDU-ČSL s tím, že budeme v roce 2015 hledat systémové řešení,“ řekl po jednání klubu ANO jeho předseda Jaroslav Faltýnek. „Naše poslance jsme nemuseli zavazovat k jednotnému hlasování, všichni jsou pro návrh lidovců,“ dodal Faltýnek.
„V případě, že se nám tento návrh ve Sněmovně nepovede prohlasovat, budeme hledat takové řešení, abychom zabránili úplnému rozmrazení o 26 procent, které považujeme za opravdu vysoké,“ doplnil místopředseda rozpočtového výboru a poslanec hnutí ANO Jan Volný.
O zákonu o platech se ve Sněmovně bude hlasovat v pátek, pak ho ještě dostane na stůl Senát a prezident Miloš Zeman. Pokud nebude od ledna účinná žádná úprava platového zákona, mzdy politiků by vzrostly po několikaletém zmrazení automaticky o 26 procent.
Ve hře bude při pátečním hlasování několik různých pozměňovacích návrhů. Kromě toho od ČSSD a od lidovců také ten, s nímž přišel Úsvit, aby byly platy zmrazeny nikoli jen na rok, ale na celé tři roky. Tento návrh ale vzhledem k síle Úsvitu ve Sněmovně nemá prakticky žádnou šanci.
Hlasovat se bude i o možném zvýšení platů o 14,4 procenta
Existuje ale ještě teoretická možnost, že se platy zvýší o 14,4 procenta, což podpořily dva výbory - rozpočtový a sociální, přestože tato varianta nyní oficiálně nemá podporu žádné vládní strany. Ale dříve se tak domluvili všichni, než dohodu shodilo předsednictvo ČSSD.
Hodně bude záležet na tom, o kterém pozměňovacím návrhu se bude hlasovat jako o prvním. A zda budou poslanci skutečně respektovat pokyny od své strany. Poslanci ČSSD to mají těžší - v jejich případě je pokyn závazný, neměli by se od něj odchýlit, protože by je mohl stihnout stranický trest. Podle Ústavy ale každý poslanec hlasuje sám za sebe a v souladu se svým svědomím.
Na variantě přidat si 14,4 procenta, se původně shodly všechny strany, ale premiér se pak od ní pak distancoval a předsednictvo ČSSD zakázalo členům strany, aby tuto variantu podporovali. Podle místopředsedy Sněmovny Petra Gazdíka z TOP 09 přitom tuto variantu Sobotka sám původně inicioval a věděl o ní. Řekli mu to prý čtyři členové sociální demokracie, včetně předsedy klubu Romana Sklenáka. Sobotka to popírá.
Místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová z hnutí ANO v úterý vyzvala premiéra, aby se poslancům omluvil za to, že shodil původní dohodu. A sklidila bouřlivý potlesk. Prezident Miloš Zeman přitom řekl, že kdyby dostal na stůl návrh zvýšit platy o 14,4 procenta, takový zákon by vetoval.
