„Kohezní politika potřebuje dostatek zdrojů k podpoře a udržení sbližování, růstu, investic a konkurenceschopnosti napříč EU a EU na globálním trhu,“ píše se ve společné deklaraci premiérů nebo jejich zástupců zúčastněných zemí. Jejich požadavkem je udržení úrovně stávajícího sedmiletého rozpočtového rámce.
Schůzky se zúčastnil také zástupce Rumunska, které se k prohlášení nepřipojilo z důvodu nadcházejícího předsednictví v Radě EU.
„Vystoupení, které jsme tady slyšeli, zní jedním hlasem. Mají velmi kritický názor na návrh rozpočtu pro příští programové období. Tradiční pozice, které nás zajímají, koheze a zemědělství, klesají, pro nás je to nepřijatelné,“ řekl novinářům Babiš.
Zástupci zúčastněných zemí na jednání podle Babiše kritizovali rovněž návrh Evropské komise, který počítá se zvýšením národního podílu spolufinancování projektů, na které státy čerpají peníze z evropských fondů. Babiš řekl, že z nynějších 15 procent by se spolufinancování mělo zvýšit na 30 až 60 procent v závislosti na vyspělosti krajů.
„Za období 2014–2020 to kofinancování nás bude stát 90 miliard a tento návrh komise na roky 2021–2027 za stejné období sedmi let by byl 200 miliard (korun),“ uvedl Babiš. Česku se podle premiéra nezamlouvá ani navrhované rozdělení peněz mezi jednotlivé oblasti, Praha by uvítala peníze na školy, školky, zdravotnictví, kulturu či silnice nižších tříd.
Dostatek zdrojů je podle chudších zemí Unie potřeba i v oblasti zemědělství. Zástupci se rovněž shodli v tom, že jak politika soudržnosti, která slouží ke sbližování životní úrovně, tak společná zemědělská politika by měly být zjednodušeny.
Unijní rozpočet by podle prohlášení měl zajistit rovněž dostatečné financování spolupráce také v oblasti bezpečnosti a obrany, boje proti terorismu, výzkumu a vývoje či digitalizace.
