Tak to je ještě dobrý, my jsme na gymplu končili 2. světovou válkou (maturovala jsem v roce 2011). Ale hlavně, že jsme důkladně a několikrát probírali paleolit a neolit a podobně.

Dejepis by mozna mel zacit ranima novinama soucasnou situaci a pak by se melo pokracovat pozpatku. Nejdriv doba po 89 pak udalosti 68, povalecna druha svetova ...

Si pamatuji jak mi dějepisářka vyčítala že jsem první pololetí mel za jedna a druhé za 4.

První se totiž bral pravěk/antika a to druhé byl novověk.

A byl obrovský rozdíl v přístupu - to první pololetí se probíralo style, skoro žádné jména, datumy taky už nikdo nezná, ale byl podstatný řetězec událostí. To druhé už bylo jen o jménech a datumech bez spojitostí.

Je daleko zábavnější si představovat jak nějaký čin či vynález vede k jiným událostem, ale je nuda se učit že jméno příjmení dne toho a toho podepsat tu a tu listinu, ale proč to udělal a k čemu to vedlo už se nebralo..

Dějepis by se měl učit od současnosti do minulosti.

Ano, stylem

Proč máme dnes tu a tu situaci a co k ní v minulosti vedlo.

Jejich boj s časem chápu. Už brzo nebudou smět mluvit ani o tomhle.

Když vidím co se učí mé děti v dějjepise plakal bych.

A co byste je chtěl učit? Dějepis celkem chápu, spíš jsem nikdy nedokázal pochopit, proč se nevěnuje více času dějepisu, například na úkor literatury. Znát dějiny je mnohem užitečnější než to, kdo kdy co napsal, o čem to bylo apod.

Ale u mě je to spíš i tím, že mě dějepis vždy bavil - vadilo mi třeba, že vůbec v osnovách nebylo nic o občanské válce v americe, což mi přišlo jako zajímavé téma. Ale tak je mi jasné, že z časových důvodů to není možné.

Zrovna dávají na Primě nějaký seriál skoro celý slovensky (nekoukám, jen poslouchám) a ikdyž je mi 33, rozumím velmi málo a proto mě to ani nebaví.

Mě je 26 a slovenština mi tedy problém nedělá...... sice na rozdíl od rodičů opravdu neumím mluvit nebo psát slovensky, ale už dlouho se mi nestalo, že bych nějakému slovu nerozuměl, nebo si ho musel domýšlet.

Řekl bych, že to ty děti hodně zajímá...

Výuka dějepisu na zš a sš je k ničemu. Pravěk bych vyřídil za 2 vyučovací hodiny. Starověk za 4. Stejně se učí nezáživně jedna bitva za druhou. Pak zbytek roku středověk a další roky je dost času na novověk a nejnovější dějiny. Hlavně nekončit druhou světovou. Neměli by se bát jít klidně i do 90. let.

Chyba je, že do dětí cpeme pořád jen fakta a data a nikoli souvislosti. Proč se ještě vzdělávací systém neuchýlil k tomu, aby se historická, zeměpisná a další související data učila v kontextu nikoli jako suchá data? Ta provázanost zoufale chybí a věřím, že by se to dětem i lépe pamatovalo.

Omyl, dnes je důraz hlavně na souvislosti. Nebo alespoň u dobrých učitelů.

Výuka dějepisu by se měla u nás úplně předělat. Hlavní látkou by měly být dějiny 20. století u nás i ve světě. To je to, co nás dneska nejvíc ovlivňuje. Cílem výuky dějepisu by mělo být to, aby díky znalosti historie děcka pochopili události v dnešním světě. Dnešní geopolitické rozdělení světa. Příčiny vzniku konfliktů atd. U nás by jim měly být vštípeny zejména svinstva komunismu, období rozpadu Československa, transformace ekonomiky. Dějepis je předmět s velkým potenciálem, ale nesmí se tam vyučovat kraviny, které nejsou k ničemu v dnešním světě dobré. Vzít to všechno jen přehledově a zaměřit se především na 20. stol. Tomu klidně věnovat i 2 roky výuky. Dva roky pak věnovat tomu zbytku jako celku. Když se něco "nestihne odučit" tak se to musí nestihnout z těch méně důležitých věcí středověku, starověku, pravěku a ne aby se šidilo 20. stol.

Přesně tak, kdo se komu narodil po kom ve 14. století, to si snad pamatuji ještě dodnes, ale proč Izrael, Palestina neustále spolu bojují, to ve škole neučí...