Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhovory s legendou moderní architektury Miesem van der Rohe. Jako jeho stavby: střídmé, oproštěné.

  8:30aktualizováno  8:30
Když Ludwig Mies van der Rohe poskytoval rozhovory, které jsou obsaženy ve zde recenzovaném svazku, jím navržená vila Tugendhat v Brně již stála. Druhou poloviny svého života, z níž ta interview procházejí, totiž tvůrce prožil za oceánem.

Mies van der Rohe, rok 1955 | foto: Repro: Kniha Rozhovory s Miesem van der Rohe

Ludwig Mies van der Rohe se narodil jako Maria Ludwig Michael Mies (1886-1969). Pocházel z cášského starého kamenického rodu, sám od útlého mládí pracoval jako stavební dělník. Architekturu tedy poznal nejprve "na omak", a také v plném významu onoho slova - "od základů". O mnoho let později, už jako proslulá osobnost svého oboru, poskytl několik rozhovorů. Ty z let 1959, 1960 a 1964 – vedl je Moisés Puente - vydalo nyní souborně zlínské nakladatelství Archa ve své edici aArchitektura. Podobně jako styl architektonický der Roheho, i ta interview jsou střídmá, pronikavá a vyhraněná.

Mies van der Rohe: obal knihy

Mies van der Rohe: obal knihy

Kázání minimalistova

O knize

Rozhovory s Miesem van der Rohe. Moisés Puente (ed.).

Doslov Iňaki Ábalos, předmluva Jan Sapák. Přeložila Petra Ocelková, odborná spolupráce Pavel Chládek, fotografie Isifa Image.

Vydala Archa, Zlín 2010, edice aArchitektura, svazek třetí, 96 stran, doporučená cena 339 korun.

Slovem, které se zřejmě každému kulturněji orientovanému člověku ve spojení se jménem Mies van der Rohe vybaví jako první je "minimalismus". Přehled snímků staveb, které společně s fotografickými portréty architekta obstarávají v knize obrazový doprovod, to dosvědčuje. Ilustrace byly zřejmě bez výhrad převzaty z portugalského originálu (vydaného ovšem v Barceloně), tedy do českého prostoru usazená brněnská vila Tugendhat se do výběru nedostala, ani nebyla tuzemským nakladatelstvím speciálně doplněna, což by možná bylo vzhledem k její proslulosti pro českého čtenáře přívětivé a případné. Z předválečných, tedy evropských počinů jsou ostatně v knize zobrazeny jen "Skleněný model výškového domu" z roku 1920 a "Německý pavilon na Světové výstavě v Barceloně" z roku 1929. Ukázkou z Miesovy předválečné designérské dílny je "Studie židlí" a "Židle MIR 534", obojí z roku 1927.

 Mies van der Rohe: Seagram Building, New York, New York, 1954-1958,

Mies van der Rohe: Seagram Building, New York, New York, 1954-1958,

Přestože "Rozhovory s Miesem van der Rohe" se odehrály v době, kdy již pobýval v USA a na obálce knihy můžeme číst, že směrování odpovědí "se zaměřuje právě na toto americké období", je spravedlivé uvést, že předchozí architektovo "evropské období" bylo co do délky pracovních aktivit tomu americkému rovnocenné – v obou případech něco přes třicet let. Jistě, poválečná doba přála tvůrci co do realizovaných objektů, předchozí čas však ten úspěch založil a připravil, a proto je v něm tvůrčí osobnost architektova zajímavější. Je však třeba uznat, že v tom svazku není Miesův život dělen do nesourodých etap – to by asi ani nešlo. Za prvé už v úvodním z trojice interview Mies prohlašuje, že klíčovým letopočtem jeho života byl rok 1926, a za druhé v úvodu knihy, ve vstupní dvoustraně architektových postřehů, vyznání, snad až osobních manter, nazvané "Architektura a technika" je mimo jiné psáno: "Technika má své kořeny v minulosti./ Ovládá přítomnost a předznamenává budoucnost. … Architektura je skutečným bojištěm ducha./ Architektura psala dějiny epoch a dala jim svá jména./ Architektura je závislá na době."

Mies van der Rohe: Neue Nationalgalerie, Berlín, 1828-1968

Mies van der Rohe: Neue Nationalgalerie, Berlín, 1828-1968

Na konci knihy se pro změnu nachází doslov madridského profesora architektury Iňakiho Ábalose, jenž "promluvy a interview, které Mies vedl se svými kolegy a novináři" odmítá považovat za rozhovory, neboť protagonista se podle něho za oceánem stal někým, "kdo věří, že jeho styl vyzrál, a kdo také věří, že dosáhl stadia, kde již nejsou žádné další otázky ani podněty". Nicméně jiné poznačení pro ty dialogy Ábalos nenalézá, a tak zůstaňme u toho, že Moisés Punte (nyní redaktor 2G International Architektural Review a hostující profesor barcelonské School of Architekture) vedl s Miesem van der Rohem rozhovory.

Vyjádření podstaty své doby

První z oněch rozhovorů vznikl roku 1959 v Londýně. Třiasedmdesátiletý architekt se tu vyjadřuje k problematice technologií, vztazích s klienty, k materiálu, ale to zásadní zde padne s otázkou: "Myslíte si, že vstupujeme do éry nového myšlení?" Byť byl zapáleným čtenářem filozofických děl, dotazovaný se nerozptyluje vágními světodějnými úvahami. Drží se konkrétního, racionálního. Opírá se o architekturu, jejímž základem je technika, která ovšem ve své moci má ideové a myšlenkové postupy prověřené tradicí. Proto k nejkrásnějším a nejsilnějším patří vzpomínka na gotickou katedrálu v rodných Cáchách (Aachenu), z níž ani nánosy pozdějších staletí a úprav nesmazaly původní ryzí dokonalost. Proto - to už jsme v závěru "Rozhovoru druhého", vedeného v Chicagu roku 1960, Mies prohlašuje: "Věřím, že architektura patří do určitých epoch; vyjadřuje skutečnou podstatu své doby. Pro nás to byla otázka pravdy. Jak můžeme zjistit, vědět a cítit, co je pravda?"

Mies van der Rohe: Crown  Hall, 1939-1958

Mies van der Rohe: Crown Hall, 1939-1958

"Rozhovor třetí" je skladbou dvou textů, z New Yorku roku 1955 a z Chicaga 1964. Řeč se zde dostává nejhlouběji, k filozofickým systémům: "Ptal jsem se sám sebe: ´Co je pravda?´…, dokud jsem nenarazil na Tomáše Akvinského. U něho jsem našel odpověď." Smysl uchopení světa architekturou a možnost zpětného "odečítání" jeho obsahů jako by byl vyprávějícímu architektovi bližší i než konkrétní návrhy na papíře, nebo dokonce než stavební realizace. Z celku, ze slov opřených o studium filozofických textů, vyznívá i formulace základního poslání tohoto architektonického minimalismu, který v první půli dvacátého století překvapoval svou exkluzivní oproštěností od zdobnosti a odkazem k podstatám stavebnickému umu. Pravda, stylovost soukromých a rozumářská strohost veřejných realizovaných projektů Miese van der Roheho může působit až neprakticky, nedotknutelně a neobyvatelně.

Mies van der Rohe, nedatováno

Mies van der Rohe, nedatováno

Ovšem jeho projev v "Rozhovorech" je promyšlený a jako snaha o vyjádření součinnosti formy a obsahu, konstrukce a "jazyka", tedy coby pokus o vyjádření "této civilizace", nepochybně zaujme.

Autor:


ZPRÁVY: 40 hasičských jednotek v boji s požárem motorestu, dálnice D10 byla uzavřena



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Požár motorestu poblíž Hlavence u Prahy (18. listopadu 2017).

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.