Jste jediným kandidátem na předsedu hnutí STAN. Jak se po odchodu Petra Gazdíka z čela hnutí STAN změní?
Chci, aby bylo v mnoha věcech stejné. Petr Gazdík je objektivně veleúspěšný předseda, který hnutí vytáhl z regionálního uskupení na takové, které je prorostlé, na rozdíl od jiných stran, všemi vrstvami politického systému. Co bude asi mým základním úkolem, je přesvědčit lidi, že Starostové a nezávislí nejsou konjunkturální elastickou skupinou, kteří jsou v politice pro vlastní prospěch, že jsme hnutím s celostátní působností. A představit i další směřování a jasnou vizi Starostů a nezávislých.
Přece jen Petr Gazdík kvůli něčemu v čele STAN končí. Před pár dny skončil i předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Všichni si asi ještě pamatují jejich společný klip, jak půjdou vaše strany spolu do voleb. Nedoplácí Gazdík na to, že investoval velkou energii do projektu, který selhal?
Projekt selhal, ale já si nemyslím, že by to Petru Gazdíkovi zhoršilo pozici v rámci STAN. Jak jsem poslouchal Pavla Bělobrádka na sjezdu KDU-ČSL, on to viděl jednoznačně jako přelom ve své politické kariéře. Myslím, že u Petra Gazdíka to tak není. Odchází dobrovolně, aniž by na něj kdokoli tlačil. Ale vy jste se mě ptal, co bych chtěl dělat jinak. Chtěl bych být víc v kontaktu s našimi regiony, chtěl bych tomu věnovat velký čas. Co teď Starostové a nezávislí potřebují, je představení jasné vize pro krajské a senátní volby.
Úspěch v eurovolbách by byly tři mandáty
Nejdříve se ale již letos v květnu konají evropské volby, do nichž jdete společně v koalici s TOP 09. Co byste považoval za úspěch?
Za úspěch považuji tři mandáty, za velký úspěch čtyři mandáty. Myslím, že dosáhneme dvouciferného výsledku. Asi nebudeme atakovat první a druhou příčku, ale můžeme se porvat o třetí místo. Pokud se nám podařilo dát dohromady proevropské síly v širokém formátu od regionálních sdruženích, přes TOP 09 a Stranu zelených, tak bych očekával, že společný projekt vzbudí naději těch, kteří Evropě věří, a 10 procent bychom mít měli.
Ve Sněmovně máme devět uskupení, což není úplně málo, aby mohl být politiku třeba méně sledující občan lehce zmaten a dokázal rozlišit rozdíly, které zvýrazňují samy strany. Nepřišel čas, aby se strany dávaly zase více dohromady, místo toho, aby se to spektrum tříštilo?
Je to trochu jinak. Aby se v jakékoli chvíli mohl dávat někdo dohromady, tak jednotlivé subjekty musí být v dobré kondici. Ambicí každého, kdo vede STAN, musí být vybudovat silnou autentickou značku a pokud bude atraktivní, tak určitě bude i v krajských volbách s námi spolupracovat. Samozřejmě uvažujeme v mnoha krajích o spolupráci. Ale ne tak, že kdokoli z centra nadiktuje, jak ta spolupráce má vypadat. V Olomouckém kraji tradičně funguje spolupráce s lidovci, pokud v ní budou chtít pokračovat, mohou. My ve Středočeském kraji nabídneme účast na našich kandidátkách jak zástupcům TOP 09, tak KDU-ČSL.
Chci budovat silný STAN, neřešit, zda jsme bratříčkem někoho
A co příští volby do Sněmovny? Má do nich jít STAN sám nebo v nějakém předvolebním bloku?
Aby Starostové a nezávislí vůbec mohli uvažovat o jakémkoli úspěchu v parlamentních volbách, musí výrazně zesílit. Musí se odrazit od pětiprocentní hranice směrem nahoru. Rok, který před sebou do krajských voleb máme, chci budovat silný STAN, nebavit se, zda jsme bratříčkem či sestřičkou toho či onoho. Chceme obhájit zastoupení v jedenácti krajích. Nechceme mít jen jednoho hejtmana, rádi bychom viděli vítězství ve Středočeském kraji, výrazně jsme posílili na Vysočině. Vidím potenciál růstu ve Zlínském kraji. Už teď také pracujeme na zajímavých jménech pro senátní volby.
Jaká jména to jsou?
Už teď pro senátní volby v Praze 9 jsme dokázali získat pana Smoljaka. Dlouhodobě s námi spolupracuje Jiří Padevět a je několik silných regionálních jmen, které ale zatím jmenovat nebudu, protože chci mít jistotu, že za nás budou kandidovat.
Chci Babišovi přinést naši reformu školství
Jste jedna z více opozičních stran. Jak se teď bude vyvíjet vztah STAN k nyní nejsilnějšímu hnutí ANO Andreje Babiše?
Hodlám se sejít se všemi předsedy parlamentních stran kromě KSČM a SPD, které považujeme za extrémní síly. Jsem připraven se setkat i s panem premiérem Babišem nad konkrétními návrhy zákonů. Chci mu přinést naši připravenou reformu školství, která by měla být v zákonné podobě připravena na konci května. Chci mu přinést náš návrh o odpovědnosti úředníků i návrh na rozmístění důležitých úřadů po České republice. Budu se ho asi u pěti zákonných norem přesvědčit, že když oni vyzývají opozici k tomu, aby byla konstruktivní, tak my vyzýváme vládu, aby se bavila i o návrzích, které přicházejí z opozičních lavic a mohou být dobré.
Mění to nějak váš postoj k Babišovi?
Neznamená to, že bychom něco měnili na našem postoji k Andreji Babišovi. Chtěli bychom být po příštích volbách vládní stranou. Chci také představit program pěti základních inovací pro Českou republiku, jimž se Starostové a nezávislí budou podrobně věnovat, a nikdo nás tak nebude moci podezřívat, že jsme bezprogramoví. Mezi ně patří reforma vzdělávacího systému.
Dále je to reforma státní správy, kdy je třeba odstranit relikty Rakouska-Uherska, jako je to, že když bydlím v Kolíně, tak si v Praze nevyřídím papír, nebo jako je to, že každému úřadu musíte dávat své údaje stále znovu a znovu.
Třetí oblastí jsou environmentální témata, České republice hrozí tragický nedostatek vody a sucho.
Čtvrtá oblast je reforma sociálního systému. Musíme aktivizovat Úřady práce. V Dánsku zůstává adept na Úřadu práce 70 dnů, u nás je to 255 dnů a Úřady práce jsou místem, kam se člověk stydí chodit. A pátá inovace se týká ekonomického rámce, kdy musíme otevřít debatu u věcech, které jsou občas ideologizovány, ať je to minimální mzda, ať je to deficit rozpočtu...
Deficit není problém, když půjde na inovace
Co si vy osobně o deficitu státního rozpočtu myslíte?
Kdyby byl přímo určen na chybějících padesát až sto miliard, které chybí ve vědě, výzkumu, inovacích a modernizaci školství, kdyby toto byl obsah deficitu rozpočtu, tak si myslím, že to pro Českou republiku není nic špatného. Současná vláda si ale deficitem půjčuje na dárky na vánoce. Pokud bychom si půjčovali, tak na to, aby naše děti mohly vystudovat. Na vědu, výzkum, inovace a na modernizaci státu.
Když ale řeknete Babišovi, že budete chtít, aby některé vaše návrhy podpořil, předpokládám, že on bude chtít totéž. Abyste něco prosadili, asi to od vaší strany nebude moci být nulová tolerance k návrhům vlády.
Panu premiérovi dosud nikdy na našich hlasech nezáleželo, protože on je počtář a chce se opírat o ty velké, takže se ho budu snažit přesvědčit, že naše návrhy mohou pomoci České republice. Nulová tolerance z naší strany ve věcech, na kterých se shodneme, není. Pan ministr školství Robert Plaga předkládá návrhy, kdy v některých věcech nemáme věcné výhrady a nemáme problém je podpořit. Pokud vláda přestane jen mluvit a slibovat a přijde se skutečným plánem digitalizace a zjednodušení státní správy, tak určitě může počítat s našimi hlasy. O konkrétních věcech se bavit můžeme.
Co vládě vyčítáme, je absolutní programová elasticita. Věcná diskuse je těžká, když vláda vize nahrazuje marketingem. Měla to být vláda odborníků. Podívejte se na personální nouzi, kterou teď předvádí. Vláda odborníků je iluze, která se rozplynula, a to vše je nahrazováno kvalitním marketingem, ne ucelenou vizí.
Jak moc je reálné to, co řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Petr Gazdík, že by se demokratické strany zprava doleva měly domluvit na společném postupu proti populismu a extrémismu?
Je to představa, která se v reálné politice dneška nezdá jako proveditelná. Ale za dva a půl roku může dojít k takové změně názorů a potřeb demokratických stran, když uvidí, že bez nějakého širšího spojenectví to nepůjde. Nicméně to, že bychom se domluvili na společném kandidátovi na prezidenta v příštím období, tak to je určitě zajímavá myšlenka.
Nosíte už v hlavě nějaká jména v souvislosti s prezidentskou volbou?
Spíš než jména jsou to typově představy, kdo by to měl být. Měl by to být člověk, který bude stejně jako na Slovensku znamenat hodnotovou a generační obměnu v České republice. Měl by přijít někdo jako Zuzana Čaputová nebo někdo komu bylo v době revoluce v roce 1989 patnáct let a kdo prostě už zažil svět jiný, kdo může přijít hodnotovou změnu společnosti.
Z mého pohledu třeba člověk, který je v našem senátorském klubu, Marek Hilšer jistou takovou změnu i v minulých volbách představoval, ale poptávka v té chvíli byla po někom jiném. Po osobnosti, která by teoreticky byla schopna porazit Miloše Zemana. A tomu byla přizpůsobena veškerá taktika. Ale příští volby budou zcela jiné. Miloš Zeman už kandidovat nebude a o to volnější, zajímavější to bude soutěž. Už se nebude hledat antikandidát, ale vhodný kandidát na Hrad.
Představitelé STAN pozice starostů obhájili, Rakušan znovu kraloval v Kolíně:
6. října 2018 |
