Do služeb ministerstva zahraničních věcí jste přešel takřka den poté, co jste skončil u policie. Některé lidi mohlo překvapit, že jste se stal velvyslancem. Proč diplomacie? Nebyla ve hře jiná nabídka nebo funkce?
Tady nešlo o nabídku. Když jsem začal uvažovat o tom, že budu u policie končit, zajímal jsem se o možnosti přejít na místo, kde budu moci pokračovat ve státní službě. Zajímal jsem se o uvolněné místo velvyslance na Slovensku a přizpůsobil jsem tomu také přípravu. V době působení u policie jsem se osobně mezinárodní i diplomatickou oblastí zaobíral. Proto jsem také tento budoucí směr zvolil.
Poté, co jste se ujal funkce, jste uvedl, že se budete zabývat zřízením Českého domu na Slovensku. Máte i další cíle, kterých chcete jako diplomat na Slovensku dosáhnout?
Hlavní prioritou je udržet trend efektivního fungování zastupitelského úřadu a udržení výjimečných vztahů se Slovenskou republikou. Česká republika má se Slovenskem výjimečné vztahy, máme za sebou výroční rok se spoustou aktivit, ale ani následující období nebude klidnější. Obě země čekají předsednické formáty V4, rok 2019 přináší výročí vstupu ČR do NATO, Evropské unie, budeme si připomínat 30 let od “sametové revoluce” a s tím souvisí velké množství aktivit našich ústavních činitelů.
Švejdar je profesionál
Ministr vnitra Jan Hamáček jmenoval novým policejním prezidentem dosavadního ředitele pardubické krajské policie Jana Švejdara. Jak hodnotíte svého nástupce?
Sledoval jsem průběh výběru nového policejního prezidenta v médiích. Při ukončení mého působení u policie jsem řekl, že je v policii spousta skvělých policistů, velitelů, kteří by mohli pozici policejního prezidenta vykonávat. Jan Švejdar je určitě jeden z nich. Považuji ho za profesionála.
Překvapilo vás, že se o vaši bývalou funkci ucházeli pouze dva kandidáti?
Vlastně ani ne. Ten kdo zná policejní práci, tak velmi dobře ví, že dělat policejního prezidenta není jednoduché. Jde o vysoce odpovědnou práci, která nepardonuje žádné chyby, nemluvě o časovém vytížení. A ohodnocení je oproti srovnatelným pozicím v tomto státě vzhledem k odpovědnosti nedostatečné. Přesto vidíte, že se najdou policisté, kteří se do výběrového řízení přihlásili a chtějí policii řídit a směrovat dále.
Čeští řidiči jsou šílení. A začíná to v autoškolách Automobilový závodník Jan Kopecký na tiskové konferenci továrního týmu Škoda Motorsport (12. prosince 2017) |
Švejdar uvedl, že mezi jeho priority bude patřit boj proti drogové kriminalitě a zvýšení bezpečnosti na českých silnicích. Má Česká republika problém s drogovou kriminalitou?
Dlouhodobě je situace s drogovou kriminalitou neuspokojivá. Od úrovně základních útvarů policie přes krajská ředitelství až po republikové útvary a mezinárodní týmy se cílí na odhalování drogové scény. Stále však je potřeba do této oblasti investovat.
Vy jste si při nástupu na pozici policejního prezidenta před čtyřmi lety jako cíl stanovil zlepšení bezpečnosti na silnicích. Ale letos počty mrtvých zase vzrostly. Takže se Vám to nepodařilo...
V celé Evropě stoupl počet registrovaných vozidel a logicky i provoz. Ten přináší komplikace v dopravě. K provozu není uzpůsobena dopravní infrastruktura, a tím se i snižuje bezpečnost na silnicích. Tato priorita nejde jen za policií, stát musí tuto problematiku koordinovat i s dalšími resorty. Rozhodně se vyplatí investovat do zvýšeného počtu policistů, kteří provádí dohled nad silničním provozem.
Pro MF DNES v roce 2014 jste také uvedl, že chcete dostat do ulic více pochůzkářů nebo například přimět fotbalové kluby, aby zaplatily zabezpečení stadionů. Pokud vím, tak problémové situace na stadionech jsou stále. Kde nastal problém?
Oblast diváckého násilí a bezpečí na stadionech je dnes koordinovaná na úrovni meziresortní skupiny, ve které jsou zástupci ministerstva vnitra, školství, zástupci Ligové fotbalové asociace, Fotbalové asociace ČR a další. Existuje povinné posuzování technického stavu stadionu před zahájením fotbalové sezóny a díky těmto opatřením dnes některé kluby nehrají na svých stadionech. Pravidla jsou v tomto směru přísnější. Co se týče bezpečnosti na stadionech, je to v gesci pořadatelské služby. Na stadiony policie vstupuje až v momentě, kdy dochází k protiprávnímu jednání a pořadatel situaci nezvládá.
Tomáš Tuhý (46)Je bývalý policejní prezident. Policejní kariéru začínal na obvodním oddělení, tři roky vedl severomoravské krajské ředitelství a od března 2014 policii jako pověřený první náměstek řídil. Svého předchůdce Petra Lessyho definitivně nahradil v polovině dubna 2014. Z funkce odešel koncem října 2018 a přesunul se na post českého velvyslance na Slovensku. |
Na začátku své kariéry policejního prezidenta jste také mluvil o stabilizaci policie. Myslíte si, že se vám to podařilo?
Je potřeba se podívat, v jakém stavu policie byla před pěti lety. Ekonomickými opatřeními se v roce 2012 snížil počet policistů téměř o deset tisíc tabulkových míst. Policistům byl snížen příjem o 10 procent, investice do policie klesly téměř na nulu. Tento stav se podařilo v průběhu pěti let téměř narovnat. Mělo to samozřejmě dopady i na odchody policistů do civilu. Lze říci, že ke stabilizaci z větší části došlo.
K reorganizaci policie mělo dojít
Vaše jméno je známé v souvislosti s reorganizací policie. Jak hodnotíte zpětně tento krok?
I s odstupem času jsem přesvědčen, že k takovéto změně mělo dojít. Bohužel zpolitizování celého záměru, a tím i dostatečného vykomunikování změny ve více úrovních, celý záměr poškodilo. Je důležité, jak tuto změnu bude hodnotit současné vedení Národní centrály proti organizovanému zločinu, a to ve srovnání s výsledky bývalých dvou kriminálních útvarů. Poslední hodnocení, které bylo letos zveřejněno, potvrzuje odůvodněnost změny.
Reorganizace policie tenkrát vyvolala vlnu kritiky i koaliční krizi. Andrej Babiš tehdy na postu vicepremiéra ve vládě Bohuslava Sobotky uvedl, že ANO ve vás nemá důvěru a požaduje vaši rezignaci. Označil vás za tajtrlíka. Jaký vztah s Babišem máte nyní?
Vracíte se do období vládní krize a vybrala jste si jeden výrok, který byl v konkrétní vypjaté situaci vyřčen. Myslím, že byste našla i spoustu jiných výroků, které vyvažují tento ojedinělý zmíněný výrok. Jsem dnes velvyslancem České republiky na Slovensku a s předsedou vlády se setkávám při oficiálních příležitostech.
Za vašeho působení na policejním prezidiu začaly bezpečnostní složky řešit kauzu Čapího hnízda. Hodnotíte zpětně všechny dosavadní kroky policie v této kauze za správné?
Nemohu hodnotit kauzu jako takovou, mohu pouze konstatovat, že policisté měli vytvořeny podmínky pro řádné prověřování případu.
Vzhledem ke kauze Čapího hnízda, myslíte si, že je na policii kladen větší nátlak ze strany veřejnosti?
Nátlak asi není to správné slovo. Nicméně neustálá medializace a spekulace kolem prověřování případu vyšetřovatelům práci rozhodně neusnadňuje.
Policisté důvěru lidí mají
Při své poslední tiskové konferenci jako policejní prezident jste uvedl, že jste rád, že se vám podařilo zvýšit početní stavy policie. Stále se mluví o podstavu bezpečnostních složek. Kolik policistů by tedy v ideálním případě měla Česká republika mít?
Je potřeba to vysvětlit. Policie usiluje o navýšení početních stavů. Za poslední čtyři roky se počet policistů, pokud si dobře vzpomínám, zvýšil o tři tisíce z původních přibližně 38 tisíc. Ročně odchází z různých důvodů od policie cca 800 policistů a nabírá se cca 900, tedy více než odchází. K tomu musíme ale připočítat schválené navýšení tabulkových míst. V celkovém čísle se pak projeví podstav.
I přes tyto skutečnosti stále platí, že policie má nejvyšší procento obsazenosti v rámci bezpečnostních sborů - je to 96 procent. A koncepce rozvoje policie počítá do roku 2022 ještě s dalšími dvěma tisíci policisty.
To chápu. Mluvíte tu ale minimálně o 40 tisících policistů. Nestačí to?
Jde o proces postupného doplnění stavů na základních útvarech policie, ale i na specializovaná pracoviště, kde nyní policisté chybí. Pokud nebudou stavy naplněny, nebude možné mít ve všech regionech například takzvané prvosledové hlídky nebo budou muset policisté z jiných krajů vyjíždět pomáhat střežit mezinárodní letiště nebo Pražský hrad a podobně.
Česká republika nicméně patří mezi nejvíce bezpečné země světa. Navíc je zde i skutečnost, že v Česku už čtvrtým rokem klesá kriminalita. Proč je tedy nutné počty policistů stále navyšovat?
Všechny Evropské země přijímají opatření k vývoji bezpečnostní situace v Evropě a navyšují počty policistů. Jsou to reakce také na možnou ochranu země proti nelegální migraci, opatření, které jsou dnes trvalé po teroristických útocích v Evropě a v neposlední řadě již zmíněné dobudování prvosledových hlídek pro prvotní zásahy.
Jak vnímáte vy osobně důvěru lidí vůči policii?
Na co jsem pyšný za posledních několik let, je právě důvěra, kterou policie má u občanů. Je nejvyšší od doby vzniku samostatného českého státu (kolik to bylo letos v dubnu, čtěte zde). Velmi si přeji, aby se tento pozitivní trend v policii podařilo udržet.
U policie jste pracoval 27 let. Nebude vám v budoucnu chybět?
Ano, téměř 28 let služby u policie ve vás musí něco zanechat. Asi se ještě dlouho budu nostalgicky otáčet za policejními vozy a vnímat řešení bezpečnostní situace. Ostatně i má nová role velvyslance má k některým tematickým oblastem blízko. Vzpomínky zůstanou, ale dívám se dopředu.
