Jaká pro vás byla ta léta v Senátu?
Především pracovní. Víte, v pozici senátora se buď můžete udřít k smrti, nebo naopak to tu můžete jenom prosedět. Nikdo vás neúkoluje. Je to skutečně na každém tom člověku, jak mandát naplní. Já jsem se snažila udělat maximum jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, protože spolu s mandátem mi končí i členství ve světové radě parlamentářů proti jadernému zbrojení a za odzbrojení. Mimochodem u nás vybuchl muniční sklad a to je ukázkou toho, že zbraně a munice jsou nebezpečné už jen svou existencí.
Končící senátořiSenátorům zvoleným v roce 2008 končí mandát v sobotu 25. října. Ze stávajících politiků v horní komoře parlamentu končí:
Funkci ve volbách obhájili:
|
Myslím, že spousta věcí se povedla a za práci, kterou jsem odvedla, se nestydím. Na některé věci jsem pyšná, ať už ve vztahu k evropské agendě - třeba prosazení Lisabonské smlouvy či Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, kde jsem bojovala s Václavem Klausem. Mimochodem důležité bylo i to, že jsme se postavili proti jeho amnestii. Stejně tak v žádném případě nelituji práce na církevních restitucích, která znamenala jednak to, že mohla být velmi rychle sestavena funkční vláda, ale dokázali jsme dojednat transparentnost toho, co se s těmi penězi děje. Dokázali jsme vyřešit to, co vyřešit šlo.
Vidíte ve funkci Senátu, jakožto ústavní pojistky, i nějaké rezervy?
Moje „závěť“ tady by se dala shrnout do třech bodů. První je evropská agenda. Horní komora Parlamentu ČR se výrazně zapojuje a evropské agendě se velmi věnuje, ale je potřeba, aby se jí Senát skutečně věnoval velmi intenzivně. Ta druhá dimenze je v tom, o čem jsem hovořila ve vztahu k parlamentářům, tedy to zapojení do mírových iniciativ. Jsem přesvědčena, že toto je dalším tématem, kterým by se Senát měl zabývat intenzivněji. Třetí věcí, a já se o ni snažila, je vytvoření silného odborného zázemí pro rozhodování parlamentu. To je věc, ve které se podařilo zatím jen nakročit. Přijali jsme memorandum o spolupráci s Akademií věd ČR. Nicméně to byl jen první krok a tady by mělo být vytvořeno skutečně silné odborné zázemí pro vlastní rozhodování v parlamentu, jak to mají ve všech zemích na západ od nás. Ke všemu, o čem tam rozhodují, dostanou odborné stanovisko a pak rozhodují sice politicky, ale na základě analýz, srovnání a vědeckých stanovisek.
Znamená konec funkce v Senátu i váš odchod z aktivní politiky?
Politiku jsem vždy brala jako službu lidem a pro ně chci pracovat i nadále. Pracovala jsem ve Svazu pacientů ČR a jako pacientská ombudsmanka, a to jsou věci, ve kterých budu pokračovat, ač je překrývala trochu má ústavní pozice. Jsem také místopředsedkyní sociální demokracie, takže nemohu říci, že bych z politiky odcházela.
Budete mít tedy na některé věci více času.
Určitě, protože samozřejmě pokud práci senátora, tedy vysokou ústavní pozici, dělá člověk poctivě, je velmi časově náročná. A já se nyní chci skutečně více věnovat práci místopředsedkyně sociální demokracie a Svazu pacientů ČR.
Chládek: Budu mít čas na rodinu„Pro mě se příliš nemění, protože jako ministr stejně do Sněmovny i Senátu docházím. Teď ale budu mít víc času na rodinu a k dokončení kroků na ministerstvu,“ řekl iDNES.cz ministr školství Marcel Chládek. Za šest let se podle něj povedlo zabránění rušení malých škol a malých nemocnic, třeba té v Žatci a Litoměřicích. |
Co konkrétně ve vztahu k pacientům byste chtěla zlepšit?
Přijmutím Hegerových zákonů se vytvořil prostor pro neskutečné právní bitvy. Jsem přesvědčena o tom, že musíme vrátit zpět navození silné důvěry mezi zdravotníky, lékaři a pacienty. Tady je skutečně velký prostor a musíme se bavit nejen o zdravotnických poplatcích, jak tomu bylo ve středu, ale musíme se ptát také na to, co je potřeba udělat, abychom využili toho obrovského potenciálu, který v českém zdravotnictví máme. Protože ono je na velmi vysoké úrovni, když srovnáme náklady a úroveň péče, který je systém schopen poskytnout.
Na druhou stranu se pacienti oprávněně ptají na kvalitu péče. Střední zdravotnický personál je přetížen a vadí mi i jiná věc: že se musíme skládat na děti, které mají vzácnou chorobu nebo péče o ně je nákladná. Vždy na takové sbírky přispívám, ale na druhou stranu mi vadí, že se o takové pacienty společnost nedokáže postarat. Bude také nezbytné podívat se na to, jak jsou peníze spotřebovány a jak jejich směřování nastavit tak, aby tyto křiklavé příklady tady nebyly.
Pak jsou tu i takové záležitosti, jakým je dárcovství kostní dřeně a okolnosti, které s tím souvisejí.
Myslíte třeba to, že by tito lidé uvítali větší vstřícnost od zaměstnavatelů při nezbytných vyšetřeních, jež jsou s dárcovstvím spojena?
To je jedna věc. Druhou záležitostí je to, jak se platí vyšetření související s rozhodnutím stát se dárcem kostní dřeně. Pokud vím, tak nyní to platí nadace, ale ta má samozřejmě jen určité možnosti. Podle mého by měla být hrazena z veřejného zdravotního pojištění, protože je to ku prospěchu těch, kteří to potřebují. Kostní dřeň může pomoci v mnoha případech a díky ní se lidé mohou vyléčit a vrátit se do běžného života.
Dryml: Uvidíme, jaká bude potřeba„Jsem rád, že po šesti letech se podařilo zrušit nesmyslné poplatky,“ uvedl Vladimír Dryml, který při odchodu kritizuje úroveň současné politiky. „Třeba zákon o zdravotnických prostředcích znamená pro systém navýšení nákladu o jednu až jeden a půl miliardy, protože se budou muset dělat revize a nové registry,“ dodal. Sám ale neodmítá, že se bude chtít do politiky ještě někdy vrátit. „Uvidíme, jaká bude potřeba a chuť se rvát s větrnými mlýny,“ řekl na otázku, zda ještě někdy bude kandidovat. |
Je ještě jiná veřejná funkce kromě Svazu pacientů ČR a místopředsedkyně ČSSD, která vám zůstane?
Byla jsem zvolena do zastupitelstva obce, ve které žiji, tedy v Želechovicích nad Dřevnicí. Tuto práci musím odvést také. Ale po letech, kdy jsem život měla nastavený jen na práci, tak hodlám, a vzhledem sama k sobě a rodině i musím, uvést do rovnováhy věci pracovní a soukromé.
Budete chtít na dalším volební sjezdu obhajovat funkci místopředsedkyně ČSSD?
V této chvíli stoprocentně rozhodnuta nejsem, i když už mám nominaci své místní organizace. Ztrátu senátorského mandátu je potřeba vyhodnotit. Proto je záležitost této funkce otevřená a budu se rozhodovat podle toho, co bude pro sociální demokracii přínosné. Pokud se bude ukazovat, že ČSSD bude mít zájem na tom, abych v této pozici pokračovala a byla její ženskou tváří, pak samozřejmě o tuto funkci budu usilovat dál. Pokud se ale ukáže, že tomu tak není, budu se věnovat jiným věcem.
Je pro vás otevřená i ta cesta, která by někdy vedla opět do parlamentu, tedy do funkce poslankyně či senátorky?
V této chvíli to nepředpokládám. Přece jenom už mám taky nějaký věk. Tu práci jsem odvedla, jak nejlépe jsem uměla a v této chvíli to opravdu nepředpokládám.
A funkce v Evropském parlamentu? Kladete důraz na evropskou agendu v Senátu.
To je záležitost dalších pěti let. Já bych si musela zdokonalit jazyk. Neříkám naučit se, protože média mě v této věci osočovala neprávem. Ale tato věc je zatím ve hvězdách a já tímto způsobem zatím neuvažuji. Chci naplnit mandát ve vedení sociální demokracie a stoprocentně se věnovat pacientské problematice. A také mám čas naplňovat zmíněnou rovnováhu mezi prací a životem.
Jaké bude vaše rozloučení se Senátem?
S kolegy se vlastně ani moc loučit nemusím, protože se spolu budeme vídat v Lidovém domě. Ale nějaké rozloučení předpokládám, ale to až v pátek, protože do té doby ještě zasedáme a jsou tu zákony, které chci podpořit. Takže pracuji tak, jak sem vždy byla zvyklá. Kromě zákona o zrušení zdravotnických poplatků nás čeká ještě snížení DPH na léky, což je ustavení, které vzniklo z mé iniciativy ještě ve stínové vládě ČSSD, a já jsem proto ráda, že jej budu moci stvrdit a dokončit svoji práci. Takže teď pracuji ještě naplno.
