Víc rozdělená Sněmovna zvyšuje podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha roli

Víc rozdělená Sněmovna zvyšuje podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha roli prezidenta Miloše Zemana při jednání o nové vládě. | foto: Dan Materna, MAFRA

Škromach: Když mi řekli výsledek, myslel jsem, že si dělají srandu

  • 48
Víc rozdělená Sněmovna zvyšuje podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha roli prezidenta Miloše Zemana při jednání o nové vládě. "I strany jako TOP 09, které měly nejvíce řečí, že jim jde o parlamentní demokracii, by měly mít zájem, aby umožnily vznik vlády, kterou utvoří sociální demokracie," řekl Škromach v rozhovoru pro iDNES.cz.

První místo, ale necelých 21 procent a 50 křesel. Dá se to vůbec označit za vítězství?
Tak vítězství je nejlepší volební výsledek a ten jsme dosáhli oproti jiným politickým stranám, ale určitě to není nic, z čeho bychom mohli být nadšeni nebo vyskakovat. Původní očekávání bylo výsledek nad 30 procent, což bylo později korigováno na výsledek nad 25 procent. Když jsem sem jel z Moravy a řekli mi, jaký je výsledek, myslel jsem si, že si ze mě dělají srandu, protože mi to připomnělo výsledek v roce 2010.

Jak s tím výsledkem naložíte?
Musíme se snažit dostat z toho maximum a poučit se z toho, jak jsme se minule úplně vyřadili z vyjednávání o budoucí vládě a pokusit se najít v čase co nejkratším najít stabilní vládu, která bude schopna zemi řídit.

Fotogalerie

Předčasné parlamentní volby 2013

Bohuslav Sobotka ve volebním štábu ČSSD v Praze. (26. října 2013)
Členové vedení ODS byli z volebního neúspěchu zklamaní. (26. října 2013)
Andrej Babiš a šéf cirkusu Jaromír Joo slaví s tygřím mládětem volební úspěch...
Miroslav Kalousek ve volebním štábu TOP 09 v Praze. (26. října 2013)

Na fotogalerii se podívejte zde

Když se podíváte na rozložení křesel ve Sněmovně, co se podle vás nejvíc podobá stabilnímu uspořádání?
V tuto chvíli to neumím říci. Byl pověřen vyjednávací tým, který bude jednat se všemi zvolenými stranami. Pokud jde o ODS a TOP 09, tam to bude pouze o uspořádání Poslanecké sněmovny. Pokud jde o vládu, tak budeme jednat se všemi ostatními.

Podle rozložení mandátů a programů stran byste se na většinové koalici mohli nejspíš domluvit s KDU-ČSL a hnutím ANO. Je to podle vás přijatelná varianta?
Lidovci mají program konzistentní a jsou historickou politickou stranu. Nová hnutí je z hlediska programu těžké posuzovat. Tam šlo více o volební hesla, než o program. Uvidíme při konkrétních jednáních, jestli budou chtít podporovat vládu se zastoupením sociální demokracie.

Uznáváte, že když není možná sociální demokracií preferovaná varianta jednobarevné vlády tolerované pouze KSČM a budete potřebovat ještě třetího partnera, budete spíš muset jednat o klasické koalici?
Všechny možnosti jsou ve hře. Víc budeme vědět za pár týdnů. Samozřejmě je to méně výhodná pozice, než kdyby náš volební výsledek byl lepší.

Pozice Sobotky záleží na úspěšnosti jednání o vládě

Jak pevná je pozice současného vedení strany, když pan Sobotka před volbami mluvil o tom, že byste chtěli třetinu hlasů voličů? Teď sám připouští nový volební sjezd, když nesestavíte vládu. Je jeho pozice ohrožena?
O ničem takovém se zatím nejednalo. Myslím, že to bude záležet na úspěšnosti povolebního vyjednávání.

Takže pan Sobotka je stále i vaším kandidátem na premiéra?
Je to předseda strany a tak to bylo vždycky historicky. Po minulých volbách Jirka Paroubek odstoupil hned první den, a tak ho zastupoval Slávek Sobotka jako první místopředseda strany. Tehdy jsme udělali chybu, když jsme nejednali o vládě. Tehdejší prezident Václav Klaus nám to de facto ani neumožnil jako vítězi voleb. Věřím, že teď situace bude jiná. Důležitá bude i komunikace s panem prezidentem Zemanem. Za situace, která v nové Sněmovně je po nových volbách, bude role prezidenta mnohem silnější, než by byla, kdyby výsledek byl jiný.

Nezvýšila se teď i pravděpodobnost, že tady ještě dlouho budeme mít vládu Jiřího Rusnoka?
Tam je samozřejmě problém, že ta vláda nemá důvěru. Ministři té vlády ani neuspěli ve volbách, tedy kromě Marie Benešové, která na preferenční hlasy přeskákala na první místo na naší kandidátce v Ústeckém kraji. Určitě i zájmem prezidenta a také těch stran, které se zaklínaly bojem za demokracii a za parlamentarismus, je, aby tady co nejdříve byla funkční vláda s plným mandátem, tedy s důvěrou Poslanecké sněmovny.

Je udržitelné, aby tady delší dobu pokračovala vláda, jejíž jádro tvoří ministři, kteří kandidovali za Stranu práv občanů Zemanovci a ve volbách propadli?
Je to vláda, která vznikla na základě Ústavy. Není v rozporu s Ústavou. To jestli někdo je či není členem SPOZ, není rozhodující, protože ta strana tu vládu nesestavovala. I strany jako TOP 09, které měly nejvíce řečí, že jim jde o parlamentní demokracii, by měly mít zájem, aby umožnily vznik vlády, kterou utvoří sociální demokracie.

Ale vždyť jste sami řekli, že s TOP 09 o vládě jednat nebudete...
Když se rozhodnou, že takovou vládu budou chtít podporovat, aby ji bylo možno sestavit co nejdříve, tak to bude jejich rozhodnutí. Naopak pokud se budou stavět negativně k výsledku voleb, budou dávat najevo, že jim současná vláda vyhovuje.

Jak vnímáte to, že nová uskupení ANO a Úsvit získala dohromady 61 křesel ve Sněmovně? Co to podle vás znamená?
Je to spíš otázka vytváření mediálního obrazu klasických politických stran a toho, že je tady neustálé očekávání, že nějaká nová strana, noví lidé...

Takže za to můžou novináři?
Nevkládejte mi do úst, co jsem neřekl. Média dnes vytvářejí veřejné mínění, než by reflektovala, co se děje. Samozřejmě jinak se vedly volby před třiceti, čtyřiceti lety a jinak dnes, kdy je veřejné mínění ovlivňováno. Prostě došlo k obměně Poslanecké sněmovny a věřme tomu, že to bude k lepšímu, jak lidé doufají. Ale stejně tomu bylo v roce 2010, kdy z 200 poslanců bylo 127 nových. A nejsem si zcela jist, že to vedlo k pozitivní změně. I tato změna může být problematická. Ta nová uskupení, která jsou zvolena do Sněmovny, v zásadě nemají vnitřní strukturu, která by byla dotažena až do okresů, do obcí a víceméně je to úzká volební skupina a není úplně jasné, v čím zájmu postupuje.

Nemůže rozdrobená Sněmovna vést k tomu, že by v dohledné době mohly být další předčasné volby?
Byla by to prohra demokracie v České republice.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video