Český vzdělávací system  by se měl poucit uz z nadpisu. Vychovávat puťky bez schopnosti formulovat svuj názor mu jde doposud dokonale.

Vzdělávat chudé děti v Indii je jistě bohulibá činnost a vzhledem k jejich touze po vzdělání to bude i radost.

Bohužel, ona přenositelnost metody končí, krom mnohého dalšího, i tady: "Dívky z ulice někdy s sebou přivedly i malé bratříčky, kteří potřebovali, aby se o ně starší sestra postarala. Když vyrostli a bylo jim tak osm, devět let, začali více zlobit a přešli do chlapecké školy."

Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-se-sestrou-cyril-d02-/zahranicni.aspx?c=A150508_164219_domaci_zt

Jednak se jedná zjevně o dívčí školu a kdo začne zlobit, je přeřazen, z toho by zřejmě různé neziskovky zelenaly vzteky a vesele podávaly žaloby na takovýto diskriminační systém 

No hlavně je popisovanáinkluze o tom, že navzdělání nemají nárok pouze bohatí, kteříto mají z čeho zaplatit, ale můžou pomoci i chudým. Což je jaksi pro naši zemi, kde je devítiletápovinná školní docházka, bezpředmětné.

Nicméně myšlenka, že seděti mohou učit vzájemně, je skvělá a na některých českých školách se využívá. Nicméně ne na všech, protože to vyžaduje jiný způsob vzdělávání. A při stěhování nebo změně školy to ztěžuje prostupnost. Ale hodilo by se nám trochu pozměnit školy tak, aby ti, kterým něco jde, mohli navštěvovat hodiny třeba se staršími, kteří už jsou v předmětu dál, a naopak ti, kterým něco nejde, mohli opakovat nebo jet pomaleji. Jenže to chce hodně dětí v jedné škole nebo víc peněz ve školství, aby nebyl problém mít ve třídě třeba 8 dětí.

Uvedené děti se podle všeho liší pouze výší konta svých rodičů (pokud vůbec nějaké mají), ale fyzicky a mentálně jsou víceméně rovnocenné. Není tedy problém, aby pokročilejší doučovaly méně pokročilé. Zvláště mají-li tyto motivaci.

Není inkluze jako inkluze, navíc Indie není ČR (naštěstí).

Ten rozhovor je velmi zajímavý a podnětný k zamyšlení. Ale běda, když se najde blouznivec, který by se to snažil převést sakumprásk do českých podmínek. Systém, tak jak je popisován, bude funkční tam, kde alternativou je pro děti vyloučení ze školy, bída... V Indii taková škola dává dítěti velmi mnoho - jak sama říká, dostane se tam jedno z dvaceti, a to se bude hodně snažit tam zůstat. A paradoxně její inkluzivní systém má v sobě rozpor v podobě děleného školství pro chlapce a dívky. V ryze dívčí škole může podobná inkluze fungovat lépe než v ryze chlapecké.

Ale přesto jsou tam věci, které jsou plně platné i v našich podmínkách a bylo by možné se jimi inspirovat. 

Jednak je pravdou, že tichá třída je mrtvá třída. Systém výuky, kdy učitel(ka) cosi vykládá tichým žáčkům, které hltají každé slovo, je ve své podstatě mylný. Většina dětí to prostě nevydrží, neudrží pozornost po celou vyučovací hodinu. Některé prostě "vypnou", některé budou zlobit. Navíc samotné memorování znalostí neprodukuje vzdělané lidi.

Další věc s tím přímo souvisí: "Když dáte šest zlobivých dětí dohromady, dáte jim projekt, něco zajímavého, co mají dělat, přestanou zlobit. Dítě většinou zlobí jen proto, že je bystré, ale přitom se nudí." To je naprosto přesné a tuto zkušenost jsem udělal s dětmi mnohokrát (byť nejsem učitel). Zejména bystré děti potřebují získané znalosti hned zkusit v praxi, vyzkoušet je a využít. 

A třetí věc, která skutečně funguje, je předávání znalostí dětmi. A tím nemyslím nutně to, že samy děti mají jít učit jiné děti, ale to, že když pracují ve skupině, mohou si navzájem pomoci s pochopením mnoha znalostí. Někdy je pro děti mnohem přístupnější informace, kterou jim podá kamarád takovými slovy, která jsou jim blízká. Stejně tak je velmi cenné pro každého, nejen pro dítě, když vidí používání aktuálně získaných dovedností u svých přátel, spolužáků, kolegů. To jsem dobře zažil na některých školeních dospělých.

Určitě by tedy našemu školství pomohlo mnohem více praktické výuky.

Souhlasím, jen prosím o důvod toho, proč by podobný systém nefungoval v chlapecké škole. Zvlášť když jim tolerují živost, tak bych u kluků neviděl žádnou překážku pro vzájemnou spolupráci.

Velmi nesouhlasím s názory této paní.

Mám pocit, že paní neprezentuje názory. Aspoň já tam žádné názory nevidím. Popisuje svoje zkušenosti.

Po řádové sestře matce Tereze další "jeptiška" která ukazuje Indům, že jejich hinduismus "má své mezery". 

Nějak si neumím představit, že by se nějaký hinduista nebo budhista stal světově známý tím, že by se v Evropě staral o chudé nebo nevzdělané. Asi na tom křesťanství přece jen  něco bude. 

Bohuzel v regulovanych zemich zapadniho to nemuze fungovat, nebot je zde nastaveno zcela jine prostredi. Neexistuji zde chude deti v pravem toho slova smyslu. Deti, ktere by nemely kde bydlet, k obleceni jen par hadru, mnohdy nucene pracovat aby mely co jist. Takove deti jsou pak vdecne kazdemu, kdo jim dobrovolne poda pomocnou ruku. Navic touzi po vzdelani, chteji umet cist a psat, protoze vedi, ze vzdelani jim muze pomoci vypadnout z te bidy.

U nas bohuzel neexistuje motivace, stat se postara, zaplati, koupi, hovori se dokonce o pravu ditete na tablet ci osobni pocitac atd... Chudoba v podstate znamena jen mene a levnejsich veci, porad je to vsak vse daleko za hranicemi pro zivot nezbytnych potreb. Nase "chude" deti do skoly musi a alternativou ke skole neni tezka prace a hlad ale nicnedelani a poflakovani se po okoli. Proc by se tedy snazily, kdyz stat se vzdy postara? To same plati i pro dospele. Zapadni spolecnost je v tomto demotivujici jak pro ty "chude" tak i pro lidi, kteri by chteli pomahat. Stat chce mit vse pod kontrolou, neumozni jen tak provozovat soukromy sirotcinec nebo detsky domov...

Existuje tu hlavně povinná školní docházka, takže...

Svatá pano ochraňuj nás od těchto blounivců...

A proč to řeší v zemi, kde se ke vzdělání dostane opravdu každí a zadarmo (včetně základních pomůcek).

V Indii a podobných zemí si sociálně a ekonomicky vyloučení váží vzdělání a jsou za každou možnost vděčni. U nás abyste "sociálně vyloučené" chytali do sítí a tahali do škol, kde stejně ignorují výukou a ještě znemožňují výuku druhých a terorizují jak spolužáky, tak učitele.

mě to teda přijde ponižující, je to vlastně vzdělání "z druhé ruky"... nevím, asi to ti chudí musejí skousnout, ale přijde mi to drsný.

Vždy je si potřeba uvědomit co je alternativa. Ta je život na ulici či u rodičů, kteří často pijí a o děti se nestarají. A žádná škola samozřejmě.