Následky zemětřesení v nepálském Bachtapúru (26. dubna 2015)

Následky zemětřesení v nepálském Bachtapúru (26. dubna 2015) | foto: AP

Seismolog: Základy Himálaje se hnuly o 10 metrů, byla to ničivá síla

  • 58
Zemětřesení v Nepálu vycházelo z mimořádně malé hloubky, což přispělo k jeho ničivému účinku. V krátké chvíli se zemské desky, které se v Nepálu střetávají, pohnuly o deset nebo i více metrů, řekl iDNES.cz Aleš Špičák, odborník na tektoniku a geodynamiku z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Jaký druh tektonického zlomu se pod Nepálem, kde se střetává eurasijská a indická zemská deska, nachází?
Na tom střetu obou desek se jednak vyzdvihují obrovská pohoří, jednak po sobě ty protilehlé bloky kloužou. Zemětřesení v této oblasti jsou způsobena tím, že se eurasijská deska nasouvá podle zlomových ploch nad tu indickou. Můžeme si představit, že po ní vlastně „vyjíždí“ nahoru, je to prostě velmi drsný pohyb, kdy se jeden blok po tom druhém sune vzhůru.

Zemětřesení vycházelo z malé hloubky, asi jen dvou kilometrů, jiná silná zemětřesení v Nepálu vycházela dříve z větších hlubin. Přispěla ta malá hloubka ohniska k ničivosti zemětřesení?

Určitě. Čím je zemětřesení mělčí, tím jsou větší následky na povrchu. Při zemětřesení se uvolní určité množství energie a ta se potom šíří - lze si představit, že po pomyslné kulové ploše - a ta koule se s běžícím časem zvětšuje. Když nastane zemětřesení hluboko, tak se na zemský povrch, na jednotku plochy, dostane jen malá část energie. Ta nynější hloubka dvou kilometrů, to je skutečně překvapivě málo a byl to jeden z hlavních důvodů té ničivé síly.

Faktor, který asi také nejde zanedbávat, je poměrně nízká kvalita budov a schopnost Nepálu zvládat koordinaci záchranných prací. Tedy svým způsobem analogicky k zemětřesení na Haiti v roce 2010.
Je to tak. Nepál je bezpochyby i přes obrovský boom turistického ruchu zemí, která není bohatá a není zvyklá - a zřejmě ani nemůže - investovat do nějaké bytelné infrastruktury. I to je jeden z dalších problémů.

Proč vlastně po prvotním zemětřesení tak často přicházejí ty následné „dotřesy“?
To zemětřesení bylo v zásadě velmi rychlým pohybem dvou sousedních horninových bloků po styčné ploše, po zlomu. Při tom sobotním silném zemětřesení se ty bloky posunuly během okamžiku o deset metrů, možná i o víc. To způsobí v horninovém masivu značné nestability a než se všechna napětí a pohyby vyrovnají, trvá to týdny, měsíce, u nejsilnějších zemětřesení třeba i rok, co je ta seismická aktivita zvýšená.

Vratké domy

V Káthmándú se pouhý týden před zemětřesením konala konference seismologů a dalších expertů s cílem zjistit, jak připravit chudý stát na možné zemětřesení.

Zemětřesení v Nepálu se vědci dlouho obávali, nejen kvůli poloze tohoto horského státu na hranici dvou tektonických desek, ale také kvůli místním životním podmínkám. Situaci zhoršuje i místní dědické právo. Zákon udává, že nemovitost se dělí mezi všechny syny. Budovy se dělí vertikálně mezi bratry a vznikají velmi vratké domy. V nich lidé potřebují více místa, takže nebezpečně přistavují patra.

Katastrofální následky zemětřesení v Nepálu umocnilo i to, že v zemi dlouho neexistovaly žádné stavební předpisy a rychle se stavělo bez ohledu na možné zemětřesení.

Zdroj: ČTK

Byť jsou ty další otřesy slabší.
Síla těch otřesů postupně klesá, což ale neznamená, že se nemůže tu a tam vyskytnout relativně silné zemětřesení. To z nedělního dopoledne, které mělo magnitudo 6,7, mělo také ničivé parametry, ale pokud to srovnáme s původním zemětřesením o síle 7,9, tak energie toho nedělního byla zhruba stokrát menší.

Tuto logaritmickou veličinu - magnitudo - média tradičně přebírají od Geologické služby USA, možná výstižnější ale je zařazení na nějakou škálu intenzity, třeba Evropskou makroseismickou stupnici, která popisuje následky otřesů. Lze už zemětřesení v Nepálu na nějakou takovou škálu zařadit?
Myslím, že ano, i když konkrétní informace teď nemám. Na webu USGS ale už v momentě zemětřesení vychází odhad na škálu, která vystihuje škody a účinky na infrastrukturu. Ten odhad vyplývá z parametrů zemětřesení, z jeho síly a hloubky. V databázi, která ten odhad určuje, je obrovské množství dat jako například kvalita staveb, roli hraje i vzdálenost měst od epicentra. Ten odhad intenzity vydají američtí geologové prakticky okamžitě.

Média ovšem častěji přebírají právě údaj o síle zemětřesení, tedy číslo, které se měří přístrojově a možná je rychleji uchopitelné, zatímco intenzita v různých místech se zřejmě ještě musí upřesnit podle svědectví...
Upřesňuje se na základě pozorování, to ano - ta svědectví se samozřejmě musejí nějakým způsobem vyhodnotit, aby to mělo nějakou statistickou kvalitu. Odhad intenzity ale bývá velmi přesný.

Ovšem makroseismická stupnice, která popisuje škody způsobené zemětřesením, není přímo úměrná jeho síle. Je to údaj, kterým zemětřesení nejde vědecky porovnávat - ale zároveň také údaj, se kterým pracují pojišťovny. Pojistka se odvíjí od toho, zda zemětřesení v dané lokalitě - intenzita se vyhodnocuje pro různá místa zvlášť - dosáhlo určitého stupně. Se vzdáleností od epicentra klesá a na určitém místě se to z pohledu pojišťoven „láme“. Čili je to zásadní informace z hlediska finančního řešení následků.

Zemětřesení v Nepálu

Zemětřesení se dosud nedá předpovídat. Přesto v této oblasti existuje určité úsilí a zkoumání, naděje se vkládaly například do zaznamenání podélného vlnění, které se z ohniska šíří rychleji a ve srovnání s pomalejším příčným vlněním není zdaleka tak ničivé. Další myšlenkou bylo zkoumat výchylky v uvolňování radonu z hornin. Dochází v oblasti predikce k nějakému - aspoň potenciálnímu - pokroku?
Obávám se, že ta doba se zatím nepřiblížila. Přes množství přístrojů, které jsou dnes k dispozici, jsou nainstalovány po celém světě a měří nejrůznější parametry, v tom žádný velký posun nenastal, nenastal ani s použitím metod různých družicových technologií. Ovšem ono je stejně nepředstavitelné, že byste předpověděl zemětřesení v aglomeraci řekněme Mexico City, kde žije dvacet milionů lidí, a že by na to ta společnost mohla nějakým způsobem jednoduše reagovat a tu zónu vyklidit.

Co se tedy dá dělat?
Čím dál víc se ukazuje, že zásadní je, aby konstruktéři, stavaři, inženýři a architekti měli od seismologů údaje, jak velké a s jakým zrychlením probíhají pohyby zemského povrchu v té které oblasti a aby měla společnost dost peněz na to, aby takové informace vstřebala a promítla to do staveb.

Ono to ty stavby prodražuje téměř exponenciálně, čili je to opravdu problém zejména ekonomický. Když si porovnáte silná zemětřesení například na Haiti nebo v Nepálu se zeměmi, kde se s tím dlouhodobě počítá a kde je dost peněz - s Japonskem, USA - tak tam ty ztráty jsou nesrovnatelně menší. To je cesta, jak čelit neblahým následkům.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video