Aktuální kauzou, díky které je váš útvar hodně zmiňován, je případ Davida Ratha. Jak ji vnímáte vy?
Kauza byla od prvopočátku standardní trestnou činností, která je u nás na útvaru běžně šetřena, myslím tím veřejné zakázky, zneužívání fondů z Evropské unie. Tudíž k ní bylo přistupováno jako ke všem ostatním. Nicméně postupně na základě šetření a následného prověřování se ukázalo, že zasahuje do pater vedení Středočeského kraje.
Je tedy případ důležitý právě tím, že se podařilo zadržet vysoce postaveného politika s úplatkem?
Ten rozsah dnes není o přijetí úplatku sedmi milionů. Je mnohem širší ve vztahu k veřejným zakázkám, které Středočeský kraj realizoval. V tuto chvíli probíhá vyšetřování, což je další fáze, která je možná ještě složitější než to prověřování.
Vy a potažmo i váš útvar jste kvůli Rathově kauze terčem útoků, že postupujete selektivně a pracujete v zásadě na objednávku vládnoucích stran.
Dneska se nám někteří politici takovou nálepku, že jsme koaliční nebo opoziční policie, snaží dát. Ptají se, proč jsme takto razantně nepostupovali v ostatních kauzách. Obrovský rozdíl je ale v tom, kdy my se o té případné trestné činnosti dozvíme. Tady jsme se o ní dozvěděli na začátku, proto jsme mohli nasazovat operativní úkony a v některých věcech jsme byli takříkajíc on-line.
Detektivové z útvaru pro boj s korupcí při zásahu v domě Davida Ratha. Politik a bývalý hejtman Středočeského kraje je obviněn z přijetí úplatku.
Takovou možnost jste u jiných případů neměli?
U mnoha ostatních kauz, třeba u ProMoPra, jsme se o té trestné činnosti dozvěděli až po vyhodnocení Finančně analytickým útvarem. Tedy ve chvíli, kdy skončilo naše předsednictví, kdy byly vyplaceny peníze, kdy byly zrealizovány smlouvy a my to dneska všechno formálně dohledáváme. Kromě toho jsme třeba právě v kauze ProMoPro v žádných věcech, které jsme žádali, nedostali souhlas soudu k provedení těchto úkonů. Ať to byly odposlechy, výpisy telekomunikačního provozu nebo domovní prohlídky. To je ten zásadní rozdíl a dostatečné vysvětlení k tomu, jestli jsme koaliční nebo opoziční policie. My postihujeme pachatele trestné činnosti, tečka. A je nám úplně jedno, jestli to je politik, nebo běžný občan.
Cítíte politické tlaky na svoji osobu?
Necítím. Jenom mi vadí ty politické komentáře, které z nás rádoby dělají tu policii, která dělá na zakázku. Výsledky za poslední dobu ukazují, že neděláme na ničí objednávku a kriminalitu postihujeme tak, jak máme. Na to občané nebyli v minulosti zvyklí a nám se to teď daří. A také z toho důvodu já i moji lidé těžce neseme, pokud jsme nějakým způsobem dehonestováni a jsme nástrojem politických šarvátek a dialogů.
Politických kauz se v poslední době objevilo poměrně hodně. Je to známkou efektivnější práce Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality?
Těch případů opravdu vyplavalo na povrch více, než jsme asi byli v minulosti zvyklí. Za jednu ze zásadních změn považuji změnu ve vedení Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Důležitá byla podle mě i ta opatření, která jsem na útvaru zavedl. Já ani můj náměstek neschvalujeme v prvopočátku postupy policejního orgánu. Moji policisté mají rozvázané ruce, mají mou maximální důvěru. My se o těch případech dozvídáme ve fázi, kdy se například zahajují úkony trestního řízení nebo už jsou zahájeny. Máme elektronické systémy a vedoucí odborů do nich se souhlasem mým nebo mého náměstka mohou některé údaje uvádět kvůli riziku vyzrazení omezeně.
Tomáš MartinecV čele Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality je od dubna 2011, kdy nahradil Libora Vrbu. Martinec už u útvaru v letech 2007-2009 působil v pozici náměstka. Z útvaru ale odešel kvůli neshodám právě s Vrbou. Po svém odchodu působil jako náměstek ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování ředitelství policie kraje Vysočina. O Martincovi se v minulosti mluvilo v souvislosti s Pavlem Bémem, který mu v roce 2008 nabízel post ředitele pražské policie. Martinec nabídku odmítl a o nestandardním postupu primátora informoval své nadřízené. |
Česko je dlouhodobě na chvostu žebříčku nejzkorum-povanějších zemí. Je možné, že se to v dohledné době změní?
Podle Transparency International jsme na hodně negativních pozicích. A jedním rokem vnímání lidí prostě nezměníte. Ale když si vezmete čísla, tak v roce 2010 protikorupční policie odhalila 86 případů korupce se škodou 562 milionů. V roce 2011 to bylo už 118 případů, 159 obviněných a škoda 8,1 miliardy. Tento rok už máme za první čtyři měsíce 77 případů a 168 obviněných se škodou 9,5 miliardy. Čili jsme ani ne za půl roku na číslech jako za celý loňský rok. Nikdo nám teď nemůže říkat, že se zabýváme nějakou bagatelní trestnou činností.
Čím je daný takový strmý nárůst?
Jak jsem už zmínil, je to určitě dáno změnou na NSZ, je to dáno i změnami uvnitř útvaru. A pomáhají tomu i kauzy, o kterých jsem mluvil. Podobné úspěšné akce totiž rozvazují jazyk i těm, kteří si myslí, že když něco oznámí, tak policie s tím nic neudělá. Kromě toho si myslím, že třeba u podnikatelské sféry už ten pomyslný pohár trpělivosti přetekl. Jednotlivé zájmové skupiny totiž ženou "provize" z veřejných zakázek do astronomických částek a podnikatelé už nechtějí generovat nějaké černé peníze a uplácet tyto skupiny.
V policejním rozpočtu chybí peníze, problémem jsou také podstavy. Jak se tyto problémy dotýkají vašeho útvaru?
My nemáme problémy co se týče těch provozních nákladů - pohonných hmot, vozového parku, rozpočtů na znalečné, svědečné, tlumočné. Co problém je, je snižování početních stavů a platů. Tento útvar měl ještě tři roky zpátky něco přes 400 policistů. Teď je jich o 70-80 méně. To pochopitelně znamená, že musím přistoupit k nějakým omezením, k selekci případů, protože většinou jsou hodně složité, požadavek státních zástupců je, abychom byli rychlí a nasadili co nejvyšší počet policistů. Ale pokud tento trend bude pokračovat, tak se nemůžeme divit, že ti nejlepší policisté budou odcházet a budou si hledat uplatnění v civilním sektoru.
Jak by vypadal stav útvaru v ideálních podmínkách?
Kdyby byl útvar posílen třeba o nějakých dvacet až třicet policistů, tak bych byl velmi spokojen. To by byl ideální stav, abychom mohli vytvářet ty mikrotýmy, aby na jednotlivých kauzách mohlo pracovat více policistů a jejich práce tak byla rychlejší.
Rathova aféraPŘESUN KAUZY: Je třeba bát se zametení pod koberec? POHANKA: Rath mi měl změřit tlak ODPOSLECHY: V domě je Rath nečekal SNĚMOVNA: Rath má povoleno promluvit veřejně ODMĚNA: Detektivové dostali za Ratha 15 tisíc OBHAJOBA: Peníze nešustily a otisky na nich nebyly DIVADLO: Kauza Rath jako divadelní komedie |
Z útvaru v poslední době odešel například Petr Vincenc, člověk, který pracoval na kauze Rath. Poměrně ostře vás i situaci v útvaru zkritizoval. Před ním to samé udělal Zdeněk Ondráček. Co je špatně?
Já nevím, v čem je ta špatná situace na útvaru. Neodchází vlna lidí, což by mi signalizovalo, že něco skutečně není v pořádku. A jestliže se útvaru daří, je to zásluha mých podřízených, tak nikdo nemůže říct, že se mu nedaří, že jde do záporných čísel, ba naopak. Jistě, dokážu si představit spoustu věcí dělat lépe, když budu mít finanční prostředky a personální možnosti takové, jak bych si představoval. Já jsem ale od těchto dvou pánů nikdy neslyšel žádný návrh ke zlepšení, nepřišli za mnou, že by jim něco vadilo. O to víc mě pak mrzí, že v médiích dělají obraz útvaru takový, jaký dělají. Přijde mi to od nich velmi nekorektní. Oba dva odešli na vlastní žádost, díky nabídkám z civilního sektoru, což i pan Vincenc přiznal. Já jsem pana Vincence vždycky považoval za velmi schopného člověka, o to víc mě to mrzí a nerozumím tomu.
Jak je to podle vás s legislativou?
Současná legislativa nám dává spoustu možností, jak odvádět dobrou práci. Řeší se otázka účinné lítosti v souvislosti s korupčními delikty, vytváříme legislativní iniciativu v souvislosti s daňovou kriminalitou, která by opět byla trestná ve fázi pokusu. Takže je to takové vyvážené - tady nám přidají, jinde uberou. Ale těch změn, které ztěžují policejní práci, by podle mě mělo být co nejméně.
A třeba výše trestů za korupci je podle vás v pořádku?
Rozpětí trestů za korupci je podle mě dostačující. Ale to, co ukládají soudci v některých případech, považuji za naprostý výsměch.
Takže je špatná rozhodovací praxe soudů?
V některých případech to vnímám tak, že ty rozsudky jsou skutečně hodně mírné a ten preventivní charakter to tudíž nemá skoro žádný.
