ODPOVĚĎ: Ani moc ne. Nejvýš výběrově, tam, kde máme dobrou nabídku, ale ekonomicky nevýhodné nízké počty studentů (některé obory na FF) nebo mimořádnou kvalitu. Obecně ale myslím, že po období extenzivního nárůstu počtu studentů je teď spíš čas koncentrovat se na stabilizaci a růst kvality. Z tohoto důvodu budu stál spíš o pozvolný nárůst počtu akademických pracovníků, zejména mladých. I když mezi českými VŠ máme poměrně slušný poměr počtu studentů k počtu akademických pracovníků, oproti vůdčím světovým univerzitám máme učitelů relativně málo. 23.5.2006 6:58

ODPOVĚĎ: Díky moc za přání. U nás to bude bližší 18-20 letům. Přesnější informace bude mít Ústav pro informace ve vzdělávání. Myslím si, že se slábnutím populačních ročníků, přicházejících na univerzity, a současným pozvolným nárůstem prostředků na vysoké školy (pokud bude pokračovat, jak doufáme a považujeme za správné) je pravděpodobné, že na vysoké školy se znovu zkusí přihlásit lidé, kteří nebyli pro velký přetlak úspěšní hned po své maturitě. Tím by mohl průměrný věk vstupu na VŠ trochu povyrůst. Považoval bych to (v rozumné míře) za pozitivní. Studenti, kteří mají za sebou školu praktického života, sebou přinášejí vyšší nároky a praktičtější, "zemitější" zaměření. 23.5.2006 7:00

ODPOVĚĎ: Na dlouhé a slavné i pohnuté historii UK se podepsali pozitivně i negativně mnozí Češi i mnozí příslušníci řady jiných národů. Kdybych považoval UK za zbytečnou a ubohou, nekandidoval bych na jejího rektora. Za zbytečnou ji asi nepovažuje ani těch 47 tisíc studentů, kteří jí tvoří - proč by to jinak dělali? Za zbytečnou ji asi nepovažuje těch několik stovek světových univerzit (i velmi zvučných jmen), které usilují o spolupráci s námi. Jaká byla národnost Karla IV. je mi celkem jedno, nicméně po matce Elišce Přemyslovně byl poloviční Čech - ne? 23.5.2006 7:02

ODPOVĚĎ: Pokud má rektor nějaký vliv, měl bych tuto otázku chápat tak, že jsem vědecky nejslabší, a to si s dovolením fakt nezasloužím :-) Trochu se bojím, že vědecky nejsilnější jsou nejsilnější proto, že bádají a na "vlivové" věci nemají čas. Dokud se "nepřemůžou" a nějaký čas a energii na to neobětují, nebude to jinak. Proto jsem moc rád, že se mi podařilo přemluvit k prorektorování opravdové vědecké osobnosti UK. 23.5.2006 7:03

ODPOVĚĎ: Děkuju moc za přání. Uvažoval jsem o spoustě jmen, včetn? prof. Netuky. Jako mnohokrát v životě jsem byl nakonec nucen si vybrat mezi několika velmi dobrými alternativami. Prof. Netuky si velmi vážím a jsem si jist, že i nadále - i když ne ve funkci prorektora - mohu na jeho ochotu k pomoci a loayalitu k UK stoprocentně spoléhat. 23.5.2006 7:04

ODPOVĚĎ: Že bych přímo specificky plánoval další funkční období, to ne. Mám plné ruce (a hlavu) práce s prvním obdobím. Nicméně předběžně zatím předpokládám, že bych v příštích volbách znovu kandidoval. Politika mě neláká. 23.5.2006 7:04

ODPOVĚĎ: My se otázkou kvality vědců zabýváme skoro pořád při posuzování habilitací a profesur (i když tam jde i o pedagogické a další schopnosti). Metodika je myslím docela robustní a funkční, totiž svědomité a pracné posouzení bateriemi jiných odborníků na několika úrovních. V oborech, kde je stabilizovaně zavedená scientometrie, se k ní samozřejmě velmi zásadně přihlíží (většinou má roli jakéhosi předfiltru - bez solidního výkonu v scientometrických datech to nejde, ale nemusí sám o sobě ještě stačit). 23.5.2006 7:05

ODPOVĚĎ: Neznal jsem to. Když se ptáte, trochu jsem se tam porozhlédl a vypadá to jako odsuzující názory jednoho člověka bez dalších nezávislých názorů a (transparentní) možnosti obviněných se k tomu vyjádřit. Je jisté, že tak jako ve svět?, i české vědecké instituce musí věnovat rostoucí a systematickou pozornost etickým apsektům vědecké práce. 23.5.2006 7:06

ODPOVĚĎ: Šok to tehdy byl. Každý druhý den jsem byl jednou nohou na letišti, že letím zpátky. Kdo nezažil, asi těžko pochopí. Moc mi v tom pomohl rozhovor s kamarády právě z Minnesoty, kteří mi vyprávěli, jak hrozně těžce si zvykali zpátky na Minnesotu po letech strávených v Austrálii. Pomohlo mi to pochopit, že to není problém "špatného" Česka, nýbrž obecný problém návratu z toho, na co si člověk po letech zvykl. Dnes si myslím, že podmínky jsou tu určit? jiné, pro vědu možná ne až tak dobré, ale zase ne přímo děsné, spiš v podstatě docela přívětivé, alespoň pro dobré vědce. Vím, že dost našich doktorandů se ze stáží (zejména z USA) nevrací (to ostatně máme společné s řadou zemí), ale zdá se mi, že čím dál víc se jich vrací, a to sleduji s napjatým a natěšeným chvěním a moc jim držím palce. Moc prosím ty z nich, kteří jsou jednou nohou na letišti, aby než tam vkročí i druhou nohou, nejdřív zašli za mnou. Rád bych se domluvil, jestli jejich "útěku" nemůžem nějak zabránit. 23.5.2006 7:08

ODPOVĚĎ: Zkuste žít pět let v Minnesotě a mít k ní špatný vztah! Mám jí rád a občas se mi trochu stýská. Ale když jsem tam šel na stáž, nic moc jsem o ní nevěděl. Tehdy, začátkem devadesátých let jsem chtěl do USA, protože ze studia odorné literatury během tehdejší náhražky PhD, totiž tzv .aspirantury, jsem zjistil, že tempo mého oboru celosvětově udávají USA. Tak jsem se to chtěl naučit "u zdroje". Navíc mě lákala - tehdy úplně nová - možnost zkusit žít v opravdu svobodné zemi. Tehdejší Československo si na to teprve pomalu zvykalo. Kromě nejstaršího (který má ryze českou podobu jména) mají děti jména "obojetná", aby fungovala v Čechách i mezinárodně. 23.5.2006 7:10

ODPOVĚĎ: O ubytovacích stipendiích jsem už psal. Na UK je relativně malé především proto, že máme hodně studentů, kteří si nahlásili trvalé bydliště v Praze, a dále hodně těch, kteří nejdřív začali studovat někde jinde, a pak se teprv dostali k nám. Za obojí jsme "penalizováni", dostáváme na stipendia míň peněz. Rozhodně si z těchto peněz UK nenechává nic "pro sebe" (ani by nemohla, první z četných kontrol, které naše finance skoro neustále prověřují, by na to okamžitě s gustem skočila). Je to ve skutečnosti právě naopak, na ubytovací stipendia UK připlácí z jiných zdrojů asi 20 milionů. Platy docentů a profesorů určuje náš vnitřní mzdový předpis. Docenti bývají v kategorii, která má základní plat 21-29 tisíc měsíčně, profesoři 26-35. K tomu většinou mají tzv. osobní hodnocení, které je závislé na jejich výkonu a může být nejvýš tak velké, jako základní plat. K tomu bývají příplatky za vedení na nejrůznějších úrovních, max 20 tisíc. Pracovníci, kteří jsou pro fakulty obzvláště cenní, mohou mít smluvní plat, který může být jakýkoliv. Všem se připočátávají odměny za práci na grantových projektech apod. a různé fakultní speciality, jako třeba odměna za úspěšnou vědeckou publikaci nebo za výuku v cizím jazyce. Výsledkem je, že množství peněz, které si jednotliví lidé odnášejí domů, je značně variabilní a v řadě případů vůbec není nezajímavé. V jiných případech naopak moc důstojné není. 23.5.2006 7:14

ODPOVĚĎ: Nový děkan FF je si složité situace kolem výuky minoritních jazyků dobře vědom a má moji podporu pro potřebné modifikace. 23.5.2006 7:14

ODPOVĚĎ: Viz moje odpověď na návrh zrušit v česku vědu. 23.5.2006 7:15

ODPOVĚĎ: Rozhodně se nedá paušálně říct, že úroveň výuky klesá. Jsou obory, kde dramaticky narostla (zkuste srovnat třeba úroveň výuky částicové fyziky před možností jí částečně absolovovat v CERNu versus dnes). Zavádění bakalářských oborů ve velkém jistě přispívá k pocitu nižší úrovně, srovnává-li se s dřívějším "dlouhým" magisterským studiem. A budou i obory, kde se výuka za posledních 15 let moc nevylepšila nebo i zhoršila, zvlášě když k tomu byly (a jsou) VŠ ekonomicky tlačeny. Rozdíl mezi UK a ostatními VŠ je těžké hodnotit, spíš jde o to, že v některých oborech se zmenšuje, v jiných ne. Získávání vysoce kvalifikovaných lidí samozřejmě považuji za podstatné, nepošilhávám přitom ale ani tak po přetahování lidí od ostatních českých VŠ či z AV, spíš myslím na přilákání našich zkušených a úspěšných absoloventů zpátky z ciziny. Ale expertům z jiných pracovišť v ČR se samozřejmě nebráníme, rozhodně je vítáme. 23.5.2006 7:17

ODPOVĚĎ: Na podobnou otázku jsem už odpovídal. Jen nesdílím Váš názor, že granty jsou o známostech. Je sice pravda, že poskytovatelé grantů se dost liší a je možné, že někteří, se kterými nemám zkušenost, to tak třeba do jisté míry mohou mít. Ale agentury jako GA?R, GAAV a náš GAUK ne. To samozřejmě neznamená, že by proces spravedlivého posouzení grantových přihlášek byl triviální a že subjektivní hlediska hodnotitele v něm nehrají roli. Ale systémy jsou v těchto agenturách nastaveny tak, aby dobré projekty byly financovány a špatné ne. Trochu problém je s těmi uprostřed, které nejsou špatné, ale už na ně nejsou peníze. Tam může subjektivní postoj hodnotitele hrát větší roli. V našem GAUKu zavádíme od dalšího kola sérii modifikací vedených snahou systém dále zefektivnit. Známosti vidím jako potenciální problém spíš u konkurzů na místa akademických pracovníků a vedoucích. Obecně pocit z českého prostředí bývá, že je neslušné kandidovat proti někomu, kdo to má "vysezené", a navíc to stejně nemá cenu, protože mu to kamarádi posichrují. To je ale věc obecnějšího povědomí, ne úplně pod mojí přímou kontrolou. To co s tím můžu a budu dělat, je konzistentní tlak na efektivitu pracovišť. Čím dál méně by tak mělo být možné si dovolit luxus neefektivních lidí. 23.5.2006 7:19

ODPOVĚĎ: Díky za přání. Na studentská léta na PřF vzpomínám rád. Může za to kombinace bezva party přátel s docela dobrou a zajímavou výukou. To ale můžou mít dnešní studenti taky, a navíc třeba možnosti cestování a absenci permanentní povinné výuky marxismu-leninismu či vojenské přípravy. Takže nemyslím, že by mě měli co závidět. Jedna epizodka, kterou jsem si s potěšením připomněl zrovna nedávno, když jsem měl cosi do činění na Šumavě u Otavy, byl náš sjezd této řeky od ?e?kovy pily. To je úsek, který kilometráž striktně hodnotila jako jetelné jen v zavřených lodích. My to jeli na vydrách (kdo je nepamatuje - šikovné, nicméně otevřené kanoe). Byla dost zima, a i když já sám jsem se nakonec cvaknul jen jednou, byl jsem ve vodě skoro pořád, protože na tahání převrácených lodí z proudu bylo obvykle potřeba většiny mužů výpravy... 23.5.2006 7:38

ODPOVĚĎ: Na 2. lékařské fakultě učíme fyziologii (a řadu dalších předmětů) v papundeklových barácích postavených ne Wermachtem, nýbrž ČSLA. To se brzy změní. Neskutečná byrokratická mašinerie financování a povolování snad bude zdolána do pár měsíců a pak se začne stavět moderní nástupce. UK nemá jediný ucelený kampus proto, že o to zatím neusilovala. Je to možnost, která má určitě nějaké výhody. Ještě se jí úplně nezříkám, ale moje uvažování se zatím spíš kloní ke koncentrování pracovišť univerzity do několika shluků, minikampusů, s využitím (ale s renovací, rozšířením, doplněním) některých docela pěkných budov, které v Praze máme. Toto řešení by mělo zase jiné vyhody (třeba větší flexibilitu). 23.5.2006 7:40

ODPOVĚĎ: V současné době jsou celosvětově respektovány 2 žebříčky univerzit, a to Šanghajské univerzity Jiao Tong (http://ed.sjtu.edu.cn/ranking.htm) a Times Higher Education Supplement. V tom druhém, kde je jen 200 nejlépe hodnocených univerzit, my ani žádná jiná z bývalého východního bloku nejsou (kromě berlínské Humboldtovy univerzity, která má ale už řadu let "západní" financování, a Lomonosovy univerzity - všechna čest). V šanghajském hodnocení jsme v roce 2005 v kategorii 203-300. místo. Je důležité si uv?domit, že to je 203-300. místo z více než 2000 hodnocených, tedy jsme mezi 15 % nejlepšími. To jistě není důvod pro dřímotu na vavřínech, ale katastrofální tragédie to zrovna není. Nemluvě o tom, že celkový počet vysokých škol na světě se pohybuje někde nad 30 000 - většina ale nesplňuje ani jedno ze základních šanghajských kritérií. Mluvit v tomto kontextu o "ostudné zaostalosti" UK je možná docela nadsázka. Co se srovnání s ostatními "východními" univerzitami týče, je před námi v šanghajském hodnocení opět Lomonosova univerzita (opakuji svou poklonu, asi jsou fakt docela dobří) a jedna univerzita z bývalého východního Německa (Lipsko). S námi ve stejné kategorii jsou mnozí, jejichž společnost určitě není pro nás dehonestující - Innsbruck, London School of Econnomics, SUNY, Trinity College Dublin, Tulane university New Orleans, Stuttgart, a nejstarší univerzita vůbec - boloňská. Je tu taky z tohoto hlediska nejlepší univerzita maďarská - Szeged. Jagellonská univerzita v Krakově (nejlepší z polských) je až v další kategorii, 301-400. místo. To s ní sdílí třeba univerzita v ruském St. Petersburgu, australské Adelaide, vídeňská technika nebo lékařské univerzity v rakouském Grazu či Innsbrucku. Podíváme-li se na data, nenajdeme ani Vámi zmiňované propadání UK v tomto žebříčku. V roce 2003 (dřívější data nejsou) jsme byli na 301-350. místě, v roce 2005 (pozdější data zatím nejsou) je to 203-300. místo. Nezlobte se, to fakt není propad (menší číslo je lepší). Není to propad ani ve srovnání s tempem změny na ostatních východoevropských univerzitách - třeba Univerzita Szeged se ve stejném období "posunula" z pozice 201-250 na nynější 203-300. místo. Jiná věc je, že svět nestojí na místě, nýbrž pádí vpřed, a je tedy třeba aktivně dbát o to, aby se naše místo nehoršilo (tím, jak se lepší ostatní), nýbrž pokud možno vylepšovalo. To je hodně o kvalitě i kvantitě vědeckého výkonu a zapojení studentů do tohoto procesu. Taky je pravda, že tuto celosvětově docela důstojnou pozici UK zajišťují některá pracoviště více než jiná. Zlepšení vědeckého výkonu na celé UK považuji za jednu ze svých zásadních priorit. Prorektor pro vědeckou práci prof. Gaš už na tom usilovně pracuje... V souvislosti s mezinárodními hodnoceními univerzit bych rád zmínil ještě jeden aspekt. UK má jistě jedinečné postavení v dějinách, vzdělanosti a vědomí identity naší země. To ovšem neznamená, že by měla ze strany státu nějaké nadstandardní podmínky oproti ostatním veřejným vysokým školám. Finanční příspěvek státu se mezi veřejné vysoké školy rozděluje podle transparentních "tvrdých dat" - počty studentů a absoloventů, docentů a profesorů, úspěšnost vědecké práce atd. V těchto rovných podmínkách je UK jediná z více než 20 českých veřejných škol, která se vůbec dostala do jmenovitě zveřejněné první pětistovky šanghajského hodnocení (nemluvě o tom, že v docela slušné a pozvolna se lepšící pozici). 23.5.2006 7:47

ODPOVĚĎ: Už. To je přesně to, co mám na mysli, když mluvím o své prioritě zvyšování vědeckého výkonu univerzity. Druhou stránkou téže mince je podpora týmů, které jsou dobré, aby byly ještě lepší. Díky nim není UK provinční, nevýznamnou univerzitou (viz odpověď na otázku ohledně postavení UK ve světových žebříčcích). 23.5.2006 7:47

ODPOVĚĎ: Takhle univerzita nebyla a není zamýšlená. Není o biflování, ale o kultivaci intelektu. Jde tedy jak o zvládnutí pojmového aparátu (to zahrnuje např. definice pojmů), tak o zacházení s pojmy a koncepty. Pokud byste měl na mysli nějaké konkrétní situace u nás, dejte vědět buď příslušnému děkanovi (ten má k problému blíž a bezprostřednější páky k řešení), fakutnímu akademickému senátu anebo, pokud byste neuspěl, mě resp. prorektorovi pro studium. 23.5.2006 7:48

ODPOVĚĎ: Mrzí mě, že Vaše dcera kvůli jazykům změnila své rozhodnutí jít studovat k nám. Pro fakulty je hodně náročné (organizačně i finančně) zajišťovat výuku těch jazyků, které nejsou pro vlastní studijní obor podstatné (to je zjevně případ francouzštiny u Vaší dcery). Nicméně s právě zaváděným celouniverzitním kreditním systémem bude stále jednodušší si prostě zapsat jazyk (nebo ostatně jakýkoliv jiný předmět), o který má student zájem, na jiné fakultě, a mít to započítáno jako součást celkového objemu studijních povinností. Nikde jinde v ČR nemá Vaše dcera takový výběr jazyků, jako u nás. Děkuji všem diskutujícím za zájem a často podnětné otázky a těším se na další příležitost k podobné debatě. Váš Václav Hampl 23.5.2006 7:49

ODPOVĚĎ: Prosím, napište mi, co byste chtěl a potřeboval, abyste byl ochoten se vrátit, společně se seznamem Vašich dosavadních vědeckých, příp. pedagogických a transferových "achievements". Jsem připraven udělat dost. 23.5.2006 7:49

ODPOVĚĎ: Ale no tak to zkuste zrušit a uvidíte, jestli se do 10-20 let fakt nic nezmění. My, kteří svým vědeckým schopnostem věříme, jistě najdeme uplatnění v těch zemích, které za velmi slušné peníze najímají obrovské počty vědců (od USA přes Kanadu, Irsko, Finsko přes některé arabské země po Indii, Koreu, Čínu a Japonsko). Odtamtud budem s bolestí pozorovat, jak se Čechy snaží živořit alespoň lacinou prostitucí... To, že teď se dá rozumně uživit montováním počítačů za Prahou nebo aut u Kolína vůbec nezaručuje, že to půjde za pár let, natož desetiletí. JEDINÁ možnost dlouhodobějšího udržení rozumné životní úrovně je udržet krok s tím, kam jde světová ekonomika (když už nebýt o krok napřed). A ta jde směrem k ekonomickému využití vědění, vzdělanosti a kreativity. 23.5.2006 7:50

ODPOVĚĎ: To tedy opravdu nemůžu. Možná si běžně neuvědomujeme, jak obrovský rozsah činností UK představuje, a zredukovat to všechno na jednu jedinou "věc" by prostě nebylo fér a ani by to nebylo pravdivé. Vybírám tedy "od boku", s rizikem, že mnohé jiné významné záležitosti se mi zrovna v hlavě nevynoří, několik málo "vlajkových lodí": Špičkový výzkum a léčba diabetu na III. interně 1. LF Světově kompetitivní laboratoř molekulární patologie na 1.LF Mezinárodní koordinace výzkumu a léčby dětských nádorových onemocnění na 2.LF Světově prioritní výzkum přinášející zásadní zlepšení přežívání pacientů s infarktem myokardu na 3.LF Mikrobiologické a parazitologické laboratoře PřF zásadně přispívající k mezinárodní reputaci UK publikacemi v nejprestižnějších světových vědeckých časopisech Médiím poměrně skrytá, zato zásadní účast vědců MFF na unikátních vědeckých projektech v evropském (a vlastně dnes de facto světovém) středisku částicové fyziky CERN Egyptologický ústav FF, spoluudávající světový tón této disciplíny Špičkové, mezinárodně kompetitivní a vlivnými zaměstnavateli vyhledávané ekonomické vzdělání na FSV Mezinárodně vysoce ceněný biblický výzkum na ETF Orgány EU (tedy "odběratelem") vysoce ceněné vzdělávání tlumočníků na FF. 23.5.2006 7:53

ODPOVĚĎ: Jednak to skoro automaticky přinese systematická péče o rozvoj vědecké kapacity. Dále chci podporovat vznik a fungování společných studijních programě s pečlivě vybranými zahraničními partnery. Dobrým nástrojem bude určitě zapojení do poměrně nového programu Erasmus Mundus. Snad Vás bude zajímat i to, že během pár dní budu jmenovat děkanem jedné z fakult (samozřejmě na základě volby akademickým senátem) Kanaďana. Pokud vím, je to první ne-Čech v takovéto funkci v novodobé historii českých vysokých škol. I když ve středověké UK na tom nic neobvyklého nebylo. 23.5.2006 15:34

ODPOVĚĎ: To, co UK může, měla by a chce v této věci dělat je trvale a zarputile nastavovat rozumně vysokou laťku, i když, dlužno říct, je za to někdy více méně finančně bita. Jinak toto je stesk, který náleží spíše akreditační komisi MŠMT, která má dozor nad kvalitou studijních programů v popisu práce. Ta ovšem hlídá spíše jakousi minimální laťku. Jak vysoko nad ní se musí skočit, už neurčuje. Myslím, že se situace v tomto vyvíjí směrem, který funguje třeba v USA, že totiž Vašemu budoucímu zaměstnavateli nebude stačit, jaký máte titul, ale bude také chtít vědět, kde jste ho získala. To velmi podporuji, protože si myslím, že jediná cesta, jak poskytnout VŠ vzdělání většímu množství lidí (což je dozajista trend doby), je diverzifikace vysokých škol. A jen na okraj: UK není státní, nýbrž veřejnou vysokou školou. 23.5.2006 15:39

ODPOVĚĎ: Právě kvůli steskům tohoto druhu nařizuje VŠ zákon vysoké zastoupení studentů v akademických senátech fakult. To je nejefektivnější půda pro jejich řešení. Dovolíte-li i trošku ironického odlehčení, pak věnovat se naplno od nevidím do nevidím tomu, co chcete dosáhnout, je dobrou přípravou na to, co Vás čeká po absolutoriu, alespoň pokud chcete slušně vydělávat, jak se to daří překvapivě vysokému počtu absoloventů Pedagogické fakulty. 23.5.2006 15:41

ODPOVĚĎ: V principu to možné je, vždyť před třemi stoletími byl Harvard provinční školičkou. Nicméně v horizontu mého rektorského období na UK je odpověď triviálně jednoduchá: ne, na úroveň Harvardu, tedy světové jedničky, se nedostanem. Nemalá část důvodu spočívá ve skutečnosti, že Harvard je dnes s náskokem vůbec nejbohatší organizací na zemi. Nevím, na kolikátou by se muselo umocnit současné financování UK, abychom se tomu alespoň řádově přiblížili. Nicméně to neznamená, že bych házel flintu do žita a nechtěl výzvu Harvardu a dalších prestižních univerzit zvednout. K tomu jsou především potřeba 2 věci. Jednak kvalitativní i kvantitativní narůst vědecké produktivity a jednak (s tím související) lepší a diverzifikovanější financování. Obojí najdete mezi prioritami mého programu. 23.5.2006 15:44

ODPOVĚĎ: Vysoké školy jistě získávají část peněz od státu na studenty, ale např. dostávají i za absoloventy. Naopak, za vyhozené studenty nedostávají vůbec nic. Pokud je po prvním ročníku velký "odpad", jistě to není kvůli penězům (spíš naopak, fakulta na tom relativně prodělává). 23.5.2006 15:44

ODPOVĚĎ: V tom případě mi nezbývá než být "teatrální". Pokud byste o někom věděl Vy, dejte mi vědět. 23.5.2006 15:45

ODPOVĚĎ: Ne v tom smyslu, jak jsme zvyklí VŠ vzdělání chápat z dřívějška. Smyslem tzv. boloňského procesu, tedy rozdělení "klasické" VŠ na (snazší, respektive spíše profesně orientovanou) bakalářskou část a (náročnějąí) navazující magisterskou část, je poskytnout větší části populace kontakt s nepochybně intelektuálně stimulujícím prostředím vysoké školy (v bakalářském programu) a přitom zachovat kvalitativní náročnost magisterských studijních programů, které se očekává, ľe vystuduje dramaticky méně, než oněch Vámi zmiňovaných 40% populačního ročníku. Přitom teprve kombinace Bc. a navazujícího Mgr. programu bude ekvivalentem toho, co jsme donedávna chápali jako VŠ vzdělání. V tomto smyslu s tím nemám problém (bez ohledu na přesná čísla - kolik že to přesně bude procent populace). Co se UK týče, už nějakou dobu klademe důraz - a chceme ho dále prohloubit - právě na kvalitní navazující magisterské programy a na další, na ně navazující, stupeň, totiž studium doktorské (završuje se udělením titulu PhD). Další extenzivní rozšiřování bakalářského studia dnes není naší prioritou. 23.5.2006 15:46

ODPOVĚĎ: Jen ať všichni slibují, je to pak na nás všech, voličích, se dožadovat plnění těch slibů. V některých jiných oblastech se politické strany mohou snadno "vymlouvat" při nesplnění volebních slibů na konflikt s protichůdnými předvolebními sliby jiných stran, které jsou po volbách příliš silné. V oblasti vysokého školství to neplatí - jeho prioritní podporu slibují snad všechny strany. Jsem ale přesvědčen, že jste trefil hřebíček na hlavičku v jedné důležité věci: Nestačí si jen stěžovat, že by soukromé firmy měly dávat do vysokého vzdělávání a výzkumu víc peněz. Pokud to nedělají (v dostatečné míře), je třeba jim pro to zlepšovat podmínky a vytvářet pobídky. To se zatím moc nedělo a bez proaktivního úsilí v tomto směru ze strany vlády to nepůjde. 23.5.2006 15:48

ODPOVĚĎ: Pokud máte na mysli výukový program na osvojení obecných dovedností typu managementu vědecké práce, laboratoře a skupiny, prezentačních a komunikačních dovedností, práce se zdroji a navigování publikačních systémů, pak odpověď je ano. V menším to už běží (s velmi pozitivním ohlasem od absoloventů), pro financování zásadního rozšíření jsme požádali o prostředky z evropských zdrojů (JPD), výsledek by měl být znám každou chvíli, ale podle předběľných informací to vypadá velmi nadějně. Pokud by se to přesto nepovedlo, zkusíme to jinak. 23.5.2006 15:48

ODPOVĚĎ: Dobrý den. Akademický senát UK na návrh minulého vedení a po dosti bouřlivých debatách nakonec rozhodl, že vzhledem k celkově nízkým penězům, které UK pro své studenty na ubytování dostává, zohlední více hledisko sociální potřebnosti než aspekt fyzické vzdálenosti místa, které student nahlásil jako své trvalé bydliště (připomínám, ľe podle současných zákonů může jako trvalé bydliště nahlásit jakoukoliv adresu). Místní studenti toto stipendium pobírají jen tehdy, jsou-li současně sociálně potřební. Já to v principu považuji za správné. (nakonec byl jsem v té době předsedou senátu), protože vnímám stipendia jako prostředek pro naplnění hlavního poslání univerzity, kterým je kultivace intelektu bez ohledu na sociální bariéry. Usnadnění bydlení pro studenty ze vzdálenějších míst je z tohoto hlediska jistě užitečné, nicméně přece jen sekundární. Chystáme se stávající systém v nejbližší době vyhodnotit a podle výsledků modifikovat, zvláště vzhledem k nově zavedeným státním sociálním stipendiím. 23.5.2006 15:50