Příští rok začne vysílat další kanál, zaměřený na děti. Už víte přesně, kolik do něj půjde peněz?
Vím to, ale vzhledem k tomu, že jsme to neprojednali s Radou ČT, tak to čtenářům zatím nechci prezentovat. Dozví se to v první polovině ledna, kdy Rada ČT bude projednávat rozpočet.
V červnu jste uvedl, že náklady na spuštění budou 195 milionů až 232 milionů. Takže bude to příští rok třeba 200 milionů?
V rámci dlouhodobých strategických plánů, jejichž součástí byl i rozjezd dětského kanálu, nám rada schválila optimální variantu, která počítá s náklady 232,6 milionu korun. To jsou ale roční náklady a my ten kanál nebudeme spouštět 1. ledna 2013.
O Hyde parku a UdálostechOdpovědi Petra Dvořáka k záležitostem, které se týkají obsahu vysílání ČT: Vrátí se možnost hlasování do Hyde parku (ČT kvůli napadení hlasování v pořadu podává ČT trestní oznámení, více zde)? V této dané kauze docházelo k podivným záležitostem, které mají charakter organizovaného napadení, dokonce máme podezření na to, že to mohlo mít kriminální charakter. Oslovili jsme proto několik institucí včetně kriminalistického ústavu a Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Také jsme si nechali na základě podnětů z řad veřejnosti a vlastních interních šetření zpracovat předběžný rozbor dat hlasování v pořadu Hyde park ČT24, jehož hostem byl Jaromír Drábek. Autorem rozboru je vedoucí Studií nových médií FF UK Josef Šlerka. Jeho materiál poukázal na to, že skutečně mohlo dojít k manipulaci s hlasováním v tomto vydání diskusního pořadu. Protože jsme si vědomi, že se jedná o velmi složitou záležitost z hlediska technického i právního, a nechceme ji nijak podceňovat, rozhodli jsme se předat tuto věc k prošetření odpovědným orgánům. Do doby, než se prokáže, zda skutečně došlo k účelové manipulaci s hlasováním a kdo za případnou manipulací stál, jsme internetové hlasování v pořadu Hyde park už dříve pozastavili. V rámci plánovaných Hyde parků s prezidentskými kandidáty jsme už dopředu počítali, že hlasování o výkonu hosta v pořadu nebude. Považujete napadení diskusí za občanskou, nebo politickou aktivitu? Narážím tím na fakt existence brigádníků, které si platily přinejmenším Věci veřejné kvůli ovlivňování diskusí u on-line obsahu (více zde). Avizoval jste, že si budete hlouběji vyhodnocovat Události. Už je máte a čekají pořad další změny? |
A kdy tedy?
Máme několik navržených termínů a už nyní víme, že to nebude dříve než ve druhém či třetím čtvrtletí příštího roku.
V nedávno předložené zprávě o přípravě tohoto kanálu jste hovořil o květnu 2013.
Existuje několik variant, ale vzhledem k tomu, že v květnu slavíme 60. výročí zahájení televizního vysílání v tehdejším Československu, tak květnový termín ještě zvažujeme. Zatím o tom není rozhodnuto.
V plánech také stojí, že spuštění by se mělo odehrát v sobotu v 6:00, proč?
Je to plán, který ještě může dostát změn, ale myslím, že tato doba je správná. Tak jako je dobré televizní kanály pro dospělé zahajovat o víkendu večer, kdy je nejvíce lidí u televize, tak je hlavním časem pro děti víkendové ráno.
Ve vašem projektu pro kandidaturu na šéfa ČT jste sliboval, že kanál bude vysílat už letos, proč se vše o půl roku posouvá?
Má ambice byla, abychom jej spouštěli už o letošního Vánocích a dali ho dětským divákům jako dárek. Mé očekávání ale vycházelo z toho, že se nám podaří udělat studii proveditelnosti a diskusi s radou v první polovině roku, nejpozději do konce května. Pak jsme po dohodě s radou navázali spuštění dětského kanálu na diskusi o dlouhodobých plánech, protože Rada ČT logicky chtěla vědět, jak se financování nového kanálu ČT promítne do dlouhodobého hospodaření. Dlouhodobé plány byly ale nakonec schváleny až v srpnu letošního roku. Kdybychom opravdu hodně chtěli a snažili se, možná bychom termín konce letošního roku stihli. Na druhou stranu bychom pak ale nestačili vyjednat všechny náklady tak, aby to bylo za nejefektivnější cenu.
Zatím má stanice jen pracovní název, ČT si ale registrovala ochrannou známku ČT Juni. Bude se tak stanice jmenovat?
Nevím, jak se bude jmenovat. Na stole nyní máme deset až dvanáct variant. Rozhodnout bychom se měli do dvou měsíců.
A bude vysílat reklamy?
S tím nepočítáme. Chceme dětským divákům a hlavně jejich rodičům nabídnout bezpečný přístav v podobě dětského a vzdělávacího vysílání, které nebude rušeno žádnou reklamou. Věříme, že právě to je jedna z klíčových rolí veřejnoprávní televize a že to veřejnost ocení.
Snažíme se šetřit
Před časem jste Radě ČT avizoval, že máte dokončen audit hospodaření televize za minulého vedení. Jaké jsou jeho výsledky?
Audit trval zhruba tři čtvrtě roku a zadali jsme si ho proto, abychom udělali tlustou čáru za minulostí a abychom věděli, odkud vlastně startujeme. Druhým důvodem bylo, abychom hledali možnosti efektivnějšího hospodaření České televize. Auditorská zpráva poukázala nejen na některé nedostatky či případně možnosti efektivnějšího hospodaření, ale zároveň obsahuje i návrhy, jak k tomuto lepšímu stavu dojít. My nyní doporučení zkoumáme, dáme jim prioritu a nastavíme časový harmonogram toho, jak budeme chtít nové návrhy zlepšení implementovat do standardní struktury České televize. To už se ostatně stalo v případě některých úspor v letošním roce či vzniku nových tvůrčích skupin.
Na jaká konkrétní pochybení audit poukázal?
Konkrétním příkladem úspor a efektivnějšího nastavování je smlouva za distribuci signálu, na základě které vedeme signál ČT na vysílače a odtud se dostává na antény a do televizorů. Díky tomu, že jsme smlouvu revidovali a vypsali veřejnou zakázku, jsme náklady snížili na třetinu. Ze současných 78,7 milionů se náklady sníží na zhruba 26,4 milionů korun ročně. Toho bylo dosaženo snížením počtu vysílačů ze 41 podle stávající smlouvy, kdy tento počet odpovídal potřebám analogového šíření televizního signálu, na 28, což vyhovuje počtu pro šíření signálu v digitálním terestrickém vysílání. Dále toho bylo dosaženo snížením ceny přenosu televizního signálu na DVB-T vysílač o zhruba 50 procent. Byla to jedna z nejrazantnějších úspor, která z auditu vzešla. Audit nám také ukázal, že kvůli změnám zákonů například musíme některé lidi z externí spolupráce přesouvat do zaměstnaneckého poměru, abychom naplnili literu zákona.
Znamená to, že předchozí vedení ČT se chovalo marnotratně? O vašem předchůdci Jiřím Janečkovi se psalo v souvislosti s některými velkorysými veřejnými zakázkami nebo tím, co všechno si dopřál.
Takto bych to neformuloval. Přišel jsem z komerční sféry, kde jsem měl za sebou dva roky masivní krize. Ta nás donutila dívat se na vše jinýma očima, protože se fungování mediálního trhu zcela redefinovalo. Dneska to, co se dříve pořizovalo za 100, můžeme pořídit za 70 tisíc. A toho si jsme vědomi, takže toho dokážeme využít, a proto se nám daří hledat úspory.
V lednu bude Rada ČT schvalovat rozpočet na rok 2013, už víte, s jakým objemem peněz budete příští rok hospodařit?
Bude to přibližně stejný objem, s jakým hospodaříme v letošním roce (ČT má rozpočet 6,97 miliardy korun, pozn. red.). Je to díky tomu, že financování ČT je z 90 procent realizované prostřednictvím televizního poplatku. Ten má stabilní výši a není vázaný na to, jak funguje inflace. Vzhledem k tomu, že úroveň vymáhání nezaplacených poplatků je u nás celkem stabilní, tak těch peněz budeme mít k dispozici přibližně stejné množství. Navíc už v průběhu letošního roku fungujeme podle nového zákona, kdy ČT1 a ČT24 nevysílají reklamu, takže neočekáváme žádné významné dodatečné příjmy z obchodní činnosti ČT.
To znamená, že i příští rok kvůli vyrovnanému rozpočtu budete muset sahat do rezerv jako letos, kdy z nich odčerpáte 460 milionů korun (více o čerpání rezerv čtěte zde).
ČT nemá a nečerpá žádné rezervy, jsme financováni prostřednictvím fondu televizních poplatků, ze kterého vykrýváme rozdíl výnosů a nákladů daného kalendářního roku a tím udržujeme vyrovnaný rozpočet. Pro letošní rok byl plán 460 milionů korun, uvidíme, jak dopadne celý rok. Rok 2013 zatím nemůžu komentovat, protože rozpočet zatím Rada ČT neprojednala. Obecně jsme televizi převzali ve stavu, kdy roční výdaje přesahují roční příjmy. Naším cílem je dostat se za několik let do situace, kdy roční výdaje budou kryty ročními příjmy a zároveň zůstane České televizi finanční hotovost v minimální výši dvou miliard korun.
Petr DvořákČeskou televizi vede od 1. října 2011. Ve veřejném slyšení před Radou ČT dokázal porazit čtyři soupeře. Osm dnů před volbou se mu dostalo osobního přijetí u premiéra (více zde). Osmačtyřicetiletý Dvořák před nástupem do České televize vedl sedm let soukromou televizi Nova. Byl také jednatelem společnosti CET21, držitelky vysílací licence Novy, a výkonným ředitelem divize firmy CME, vlastníka CET21. V letech 2000 až 2002 pracoval pro firmu PPF miliardáře Petra Kellnera (více o Petru Dvořákovi čtěte zde). |
Největší investicí příštího roku bude výstavba nového brněnského studia. Jen v příštím roce bude stavba stát 150 milionů. Celkem za ni ČT vydá 340 milionů (více zde). Je taková investice nezbytná a za co peníze utratíte?
My jsme tento projekt zdědili po předchozím managementu ČT, který o něm rozhodl. Byl v situaci, kdy bylo téměř vydáno stavební povolení a ČT už měla pořízeny pozemky a vypsané výběrové řízení. Celý problém ale byl, že šlo skutečně o masivní projekt. Požadavek Rady ČT na nový management byl, abychom jej revidovali a pokusili se najít úspory. My jsme přišli na to, že není třeba zachovat původní plán převedení všech aktivit ČT v Brně do jednoho studia. Některé ze stávajících nemovitostí, zejména skladové a dílenské zázemí, jsme proto nechali na místě, které pro ně už nyní ČT má. Od nového studia jsou vzdáleny řádově deset minut cesty a procesně nevyžadují přímý a okamžitý přístup do těchto prostor. Díky tomu se náklady na výstavbu podařilo snížit na 60 procent ceny.
Co uděláte s dvěma brněnskými budovami, které budou po dostavbě nového studia prázdné?
Existuje několik variant a zatím je předčasné předjímat, jestli je má ČT standardně prodat na realitním trhu, nebo si je má ponechat a pronajímat je, což by ovšem vyžadovalo masivní rekonstrukci, a tím také další masivní investice. Je ale předčasné nyní spekulovat, co se s nimi má udělat, protože termín dokončení nového studia je druhá polovina roku 2014 a všechny operace s nemovitostmi vždy schvaluje Rada ČT.
Rozhlas a televize hledají způsob, jak vybírat poplatky společně
ČT každým rokem ubývají poplatníci, letos by tak měla přijít o 22 milionů korun (více zde). Čím si to vysvětlujeme a co s tím hodláte dělat?
Je to problém, který řeší všechny televize v Evropě. Česká republika je z hlediska úspěšnosti výběru na vrcholu pomyslného žebříčku. Úbytek poplatníků je dán tím, že česká populace stárne a my zatím nemáme systém, kterým bychom byli schopni přesně dohledávat změny v případě, že se domácnost rozpadne třeba proto, že tam někdo umře nebo se dva rozejdou a vzniknou nové domácnosti. Evidence poplatníků zatím není dokonalá a naší snahou bude udělat ji do budoucna co možná nejkonkrétnější a nejpřesnější, abychom mohli s diváky přesně komunikovat. Věříme, že pak se může počet poplatníků vrátit do nějaké stabilizované úrovně.
Není to také tím, že řada lidí si prostě pouští pořady na počítači, tabletu nebo v mobilu a televizor k životu nepotřebuje?
To si myslím, že je v tuto chvíli minoritní záležitost.
Na výběru poplatků nyní spolupracujete s Českým rozhlasem. Jak a co si od toho slibujete?
Cest spolupráce je řada. Může jít o zjednodušení či zlevnění výběru poplatků nebo jiný způsob. Problém je v tom, že Český rozhlas a Česká televize používají ne zcela identické systémy výběru poplatků, takže my budeme muset najít cestu, jak realizovat společný systém. Chceme pověřit tým, který působí v ČT, aby se spojil s ČRo a řekl nám, zda je tato varianta schůdná. A pokud je, aby nám řekly, jakou účinnost by pro nás mohla mít.
Ve výroční zprávě uvádíte, že pokud se financování ČT nezmění, za sedm či devět let bude muset omezit vlastní tvorbu. Naznačujete, že řešením je, aby si ČT mohla uplatňovat odpočet DPH (více zde). Budete toto nějak legislativně prosazovat a plánujete navýšení poplatků?
Výstrahu jsme jako řádný hospodář museli napsat, protože jestliže vidíme trendy, které na trhu jsou, a víme, že se většina vstupů zdražuje, ale příjem ČT se meziročně nezvyšuje, tak to může vést k tomu, že za nějakou dobu by peníze mohly dojít. Na druhou stranu tady máme schválené dlouhodobé strategické plány na pět let dopředu a na jejich základě jsme přesvědčeni, že v tomto období jsme schopni fungovat a plnit roli bez změny DPH a navýšení koncesionářského poplatku.
To je pět let, ale co bude dál? Bude financování ČT udržitelné?
To bude záležet na tom, zda veřejnosti a politické reprezentaci prokážeme, zda ČT splňuje službu, která se po ní vyžaduje. Pokud se ukáže, že ji plníme a děláme to dobře a diváci toto oceňují, pak je možné se v horizontu příštích pěti let o nějaké úpravě financování ČT bavit.
