Ústavní právník Jan Kysela

Ústavní právník Jan Kysela | foto: Dan Materna, MAFRA

Lustrace jsou přežité. Ohrožují nás spíše kmotři, míní ústavní právník

  • 301
Lustrační zákon jednoznačně neříká, že členové vlády musí mít negativní osvědčení, nicméně všichni čeští prezidenti ho dosud vyžadovali. Podle ústavního experta Jana Kysely je však tento zákon již přežitý. Pravděpodobnější totiž je, že aktuální nebezpečné vazby vznikly spíše v posledních letech, než před 24 roky, uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz.

Připouští lustrační zákon nějaké výjimky, které by umožnily, aby se ministrem mohl stát člověk bez negativního lustračního osvědčení?
Zákon není napsán úplně jednoznačně. Ministr ani člen vlády v něm výslovně napsaný není. Zákon tedy připouští různé výklady. Nicméně dosavadní praxe byla vystavěna na tom, že bez lustračního osvědčení není možné stát se ministrem.

Takže podmínka prezidenta Miloše Zemana, že bez lustračního osvědčení ministry nejmenuje, má oporu v zákoně?
Tím, že prezident tuto podmínku formuluje, v zásadě nijak nevybočuje z mezí zákona. Určitě to není podmínka svévolná. V lustračním zákonu to má oporu.

O lustrační osvědčení Babiš zatím nepožádal

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš zatím české úřady nepožádal o lustrační osvědčení. Nevidí k tomu prý důvod. Lustrační osvědčení by přitom Babiš, který se kvůli své údajné spolupráci s StB soudí na Slovensku, zřejmě potřeboval, pokud by chtěl usednout v příští vládě.

Negativní lustrační osvědčení požadovala po ministrech všech dosavadních českých vlád prezidentská kancelář. Stejnou podmínku stanovil zájemcům o ministerská křesla také současný prezident Miloš Zeman. Ministrem prý nejmenuje nikoho, kdo lustrační osvědčení nebude mít.

To by mohl být potenciálně problém právě pro Babiše, o němž komunistická Státní bezpečnost (StB) vedla svazek jako o spolupracovníkovi s krycím jménem Bureš. Politik, jehož hnutí by spolu s ČSSD a KDU-ČSL mohlo usednout v příštím kabinetu, na Slovensku bojuje o čistotu svého jména, dříve než v lednu však tamní soud nerozhodne.

Potřebuje negativní lustrační osvědčení i člen vlády, který není ministrem?
Na člena vlády, který nemá k dispozici úřad, tedy ministra bez portfeje nebo místopředsedu vlády, který současně není ministrem, se lustrační zákon nutně vztahovat nemusí. Zákon totiž nemluví o členech vlády, ale o osobách, které působí v orgánech státní správy.

Člen vlády je však většinou také poslancem a poslanci a senátoři podmínky lustračního zákona splňovat nemusí, protože je zvolili lidé.
To jsou dvě samostatné kategorie činností. Jde v zásadě o to, jak ministra vnímáte. Jestli ho vnímáte spíše jako politika nebo jako šéfa úřadu. Pokud je to spíše politický funkcionář připodobnitelný poslanci nebo senátorovi, tak se na něj obecně lustrační zákon asi nevztahuje. Pokud je chápán jako šéf úřadu, tak by se na něj spíše vztahoval. Ale podle mě to jsou dvě rozdílné kvality. Když jste poslanec nebo senátor a ví se o vás, že jste pozitivně lustrovaný, vnímání vašich řečí je tím jaksi poznamenáno, můžete být kdykoli přehlasován, o ničem bezprostředně nerozhodujete. Ministr je monokratický šéf úřadu a rozhoduje o mnoha věcech sám.

Proč si podle vás všichni dosavadní čeští prezidenti kladli jako podmínku pro jmenování vlády negativní lustrační osvědčení, když interpretace zákona v tomto není jednoznačná?
Důvody mohou být právní a politické. Právnický argument je založený na tom, že zákon můžete vyložit dvěma různými způsoby a prezidenti se zkrátka přikláněli k výkladu, který je přísnější a také možná bezpečnější. Nikdo takto nemůže zpochybňovat rozhodnutí ministra s odůvodněním, že ministr být neměl, protože byl protiprávně jmenovaný. Politický argument je, že zkrátka prezident může být přesvědčený, že členem vlády nemá být pozitivně lustrovaný člověk.

Lustrační zákon byl dočasné řešení. Měl by se nahradit

Není podle vašeho názoru dnes, 24 let po revoluci, lustrační zákon již přežitek?
Myslím, že ano. Řada věcí, na které se vztahuje, by se podle mě měla řešit jiným způsobem, buď služebním zákonem nebo zákony o soudech a státním zastupitelství, tedy v oblastech, kde pracujete s kategoriemi osob, o kterých chcete mít jistotu, že jsou loajální k demokratickému zřízení. Lustrační zákon byl původně chápán jako dočasné řešení. Myslím, že když byl v roce 1991 přijat, tak málokdo očekával, že bude platit i za dalších 22 let. Zákonodárci nebyli schopni adekvátně ho nahradit něčím jiným.

Proč by bylo lepší řešit tuto problematiku například služebním zákonem?
Nebyly by pochybnosti, na které osoby se zákon vztahuje. Kdybychom to řešili služebním zákonem, tak je jasné, že na ministra nedopadá, neboť zákon by se týkal úředníků ve služebním poměru.

Co bylo původně smyslem tohoto zákona?
Do státních úřadů se neměly dostat osoby potenciálně nebezpečné. Lustrační zákon je jedno z mimořádných opatření, které najdeme v prostoru středovýchodní Evropy, zkrátka v místech, kde se režim přehoupl od autoritářského k demokratickému.

Proč podle vás již není aktuální?
V období přechodu k demokracii je obhajitelné, že určitým skupinám osob vystavíte stopku, protože vzhledem k tomu, v jakém prostředí se pohybovaly, mohou být bezpečnostním rizikem. Čím déle ta doba trvá, tím je pochopitelně problematičtější tvrzení, že toto bezpečnostní riziko existuje. Tím pádem je problematičtější určitým skupinám osob, aniž by se zkoumalo, co dělaly nebo ne, tu stopku vystavit. Dnes je samozřejmě mnohem pravděpodobnější, že nějaké nežádoucí vazby vznikly před rokem či před dvěma než před 24 lety. Dnes se stále mluví o kmotrech, kteří mohou být rizikem pro fungování demokratického právního státu. Ale u nich nás nezajímá, jestli byli agenti StB nebo ne, nýbrž to, že jsou kmotři.

I když by tedy lidé bez lustračního osvědčení již nebyli potenciálně nebezpeční, co morální hledisko na věc? Měl by například bývalý agent StB mít možnost zastávat vysoký úřad?
Myslím, že je správné, když to o něm víme. Ale není nezbytně nutné, aby zde byla i právní překážka. U nás je to tak, že o minulosti člověka víme, jelikož je v evidenci, nechceme po něm, aby se přiznával a kál, ale prostě vystavíme stopku. Myslím, že právní překážka se dá vyjádřit spíše v těch dílčích zákonech, jako je služební, zastupitelský atd. Ale je pravda, že by tomu chyběl ten symbolický moment.

Proč se lustrační zákon tolikrát prodlužoval?
Protože u významné části politické reprezentace by jeho zrušení vzbuzovalo dojem, že je tu bezpečnostní riziko a také, že jsme rezignovali na hranici listopadu 1989. Jako kdyby se hranice mezi temnotou a světlem rozpila, což byl důvod opakovaného obnovování zákona.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video