Čím to je, že místo jednoho oplozeného vajíčka se jich v děloze uhnízdí hned pět?
Dojde k tomu tak, že se vytvoří více vajíček a ta jsou oplozena. Tato embrya se navíc mohou dále dělit. Tento princip je jak u umělého oplodnění tak u spontánního početí stejný, ale málo pravděpodobný.
Proč vícečetná těhotenství vznikají?
Většinou to bývá v souvislosti s léčbou neplodnosti. To znamená, že pacientka je buď stimulovaná, nebo jde o jiné metody asistované reprodukce. Dříve jsme se proto s vícečetnými těhotenstvími často setkávali, ale v posledních dvou letech pozorujeme mírný pokles. A aby šlo o spontánní vícečetné těhotenství, tedy těhotenství s dvěma a více plody, to je opravu extrémní vzácnost.
Pamatujete si, že byste někdy slyšel o přirozeně počatých paterčatech?
Ne. Dvojčata se rodí poměrně často, u trojčat a čtyřčat jde o extrémně vzácnou záležitost. Početí paterčat to je poloviční zázrak. Druhá půlka zázraku je, že se těhotenství paní podařilo protáhnout za 30. týden. To je úžasný úspěch.
Petr Janků Primář Gynekologicko-porodnické kliniky (GPK)Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Specializuje se na problematiku u těhotenství a porodu. Tedy na perinatologii a fetomaternální medicínu. V oboru působí dvacet let. Pracuje jako zástupce přednosty kliniky pro léčebně preventivní péči GPK, vedoucí perinatologického útvaru GPK, vedoucí Perinatologického centra FN Brno a jako regionální perinatolog Jihomoravského kraje. |
O kolik takových maminek a dětí ročně pečujete?
Jsme největší porodnické zařízení v republice a za rok tady máme zhruba kolem dvou set dvojčat, jedny až dvoje trojčata a jednou jsme zažili těhotenství čtyřčat.
Říkáte, že dříve z umělého oplodnění vzešla vícerčata častěji, proč?
V České republice i ve všech vyspělých zemích je trend snižovat počet vícečetných těhotenství, protože s sebou nesou obrovská rizika. V rámci léčby neplodnosti a asistované reprodukce je tlak na to, aby se do těla ženy přeneslo jen jedno embryo a nedosahovalo se vícečetného těhotenství. To se v poslední době daří.
Do toho mluví rodiče, nebo jenom lékaři?
O tom, kolik bude transferovaných embryí, rozhodují rodiče i lékař. Pokud si rodiče vyžádají dvě embrya, riskují. Už dnes jsou kvůli rizikům státy, které mají zákonem nařízeno, že se nesmí transferovat více než jedno embryo. A k tomu postupně směřujeme i u nás. Bohužel ale příliš pomalu.
Co je tou stimulací, která vede ženské tělo k tomu, že vyšle do dělohy hned několik vajíček najednou?
Jsou to hormony. Většinou jde o hormonální preparáty, které se používají k léčbě neplodnosti tak, aby vaječníky vytvořily větší množství vajíček. Tím se zvýší šance na otěhotnění. U přirozeného početí jde o nějakou abnormální činnost hormonálního systému a vaječníků ženy. Aniž by byla uměle stimulovaná, její tělo vytvoří více vajíček naráz a dojde k jejich oplození.
Paní Kiňová už jednou těhotná byla, tehdy přišel na svět jeden chlapec. Čím to je, že napodruhé je to jinak?
To nikdo neví. A pro lékaře je to stále neznámou záležitostí.
Co jste říkal tomu, když jste se o paterčatech dozvěděl?
S kolegy jsme se tomu divili. Je to opravdu velká kuriozita. My, coby porodníci, se vícečetných těhotenství bojíme. Pro porodníky a neonatology je to vždy obrovský problém, protože tam je vysoké riziko předčasného porodu, ohrožení plodů, komplikací spojených s nezralostí, nutnost intenzivní péče... S tím souvisí obrovské náklady společnosti na péči o taková těhotenství a také na péči o takto narozené děti.
Proč jsou vícečetná těhotenství tak moc riziková? Je to tím, že ženské tělo není na něco takového stavěno a děti mají v děloze málo místa?
Obojí hraje roli. Děloha není na vícečetné těhotenství optimálně uzpůsobena. Hlavně jde o velikost, problémem je i fungování ženského těla. Při vícečetném těhotenství se začne dříve zkracovat děložní čípek a dříve se otvírají i porodní cesty. Pravděpodobnost, že například trojčetné těhotenství skončí předčasným porodem, je téměř stoprocentní.
Takže bez císařského řezu to nejde?
Když je těhotenství troj- a vícečetné, tak se vždy rodí předčasně a děti nemůže matka nikdy donosit. My takové těhotenství musíme ukončit předčasně, jinak by plody i matka byly v ohrožení. Obecně platí, že čím více je plodů, tím více se musí těhotenství zkracovat, takže se dostáváme třeba na 32. týden, protože organismus ženy by to nezvládl. Došlo by ke spontánnímu porodu, odtekla by plodová voda a děti v těle matky by byly ohroženy.
Co se děje s dětmi uvnitř těla, když jich tam je více?
Samozřejmě čím je jich více, tím mají obtížnější situaci a mají méně prostoru pro vývoj. Čím je dětí více, tím více se děloha rozpíná, je dráždivější a náchylná k předčasným kontrakcím. A zase jsme u velkého rizika předčasného porodu a dalších komplikací.
Rizik je tedy dost. Jak se tedy lékaři chystají na to, aby vše dopadlo co nejlépe? Vy sám jste byl u příprav, když měla před 12 lety přijít na svět čtyřčata.
Pokud odmyslíme to, že pacientka musí být během těhotenství a zejména na jeho konci intenzivně sledovaná, tak samotný císařský řez se musí důkladně zorganizovat. Porodnice musí zajistit dostatečný počet neonatologů - lékařů, kteří pečují o novorozence - dostatečnou kapacitu pracoviště intenzivní péče, musí se vyčlenit speciální operační sál a zajistit hladký a rychlý transport novorozenců z operačního sálu na jednotku intenzivní péče, kde musí být dostatečný počet inkubátorů.
Čtyřčata v BrněNa porod čtyřčat se v Brně na Obilním trhu připravovali lékaři v roce 2001. Čtyři nedonošené děti naráz tam tehdy přivedla na svět tehdy 26letá matka ze Znojemska. Šlo o holčičky. Jedna z nich ale přišla na svět mrtvá, protože ještě v děloze se zastavil její vývoj. Čtyřčata vzešla z umělého oplodnění. |
Jak dlouho příchod na svět tolika dětí může trvat?
Myslím, že tento výkon může trvat kolem jedné hodiny. Vlastní císařský řez není komplikovaný, poněkud odlišná je technika vybavení plodů (vyjmutí dítěte z těla matky, pozn. red.). Hned po ní musí dítě dostat intenzivní péči. Vše na sebe musí navazovat, aby tam nebyly nějaké prodlevy. Ale nejde jen o samotný porod, obtížné je spíš zajištění následné péče o novorozence.
V čem je práce s dítětem jiná u císařského řezu vícečetného těhotenství?
Pokud je tam více plodů, musí si operatér lépe práci zorganizovat a musí být více opatrný. Je tam také více placent a musí se lépe léky pohlídat stažení dělohy, protože existuje vyšší riziko poporodního krvácení.
Existuje předem dané pořadí, kdy lékař ví, že on pomáhá dítěti, které jde na svět první, další zase tomu druhému?
Nevím, jak to budou mít kolegové, ale my jsme to takto měli. Každý přesně věděl, kdo se bude starat o první dítě, kdo o druhé, kdo o třetí a kdo o čtvrté a jakým způsobem budou děti přeneseny na jednotku intenzivní péče. Tu jsme měli o pochodí výš, takže jsme si třeba museli zablokovat výtahy.
Jak vypadá skupina zdravotníků, která má na starosti péči o dítě?
Je v ní neonatolog a neonatologická sestra, tedy ti, kteří mají na starost intenzivní péči o novorozence. Pak je tam porodní asistentka, která pomáhá při transportu dítěte.
Kdo pečuje o matku?
Operační tým. Zatímco u běžného císařského řezu jsou dva lékaři, u vícečetného těhotenství tři. Je tam operatér a dvě asistence. Jde o gynekology a anesteziologa. Ale záleží samozřejmě na okolnostech.
Může se její tělo zotavit po tak velké zátěži samo?
Pokud bude všechno probíhat bez komplikací, tak ano.
Co je na porodu vícerčat klíčové?
Je to načasování termínu ukončení těhotenství. Musí to být kompromis mezi zdravotním stavem matky a zralostí plodů. To znamená vybrat takové období, kdy matka nemá problém plody dále nosit a zároveň takové, aby se předešlo obrovským problémům, souvisejícím s nezralostí novorozenců. Předčasně narozeným dětem třeba nefungují plíce nebo mohou mít mozkovou obrnu v důsledku krvácení do mozku.
Lékaři z Podolí uvedli, že každé z paterčat nyní má asi 1 200 gramů. Jaké jsou jejich vyhlídky?
V tomto konkrétním případě doufám, že nejtěžší komplikace by neměly nastat a děti před sebou mají relativně dobrou perspektivu.
Ultrazvuk paterčat dva dny před porodem
31. května 2013 |
