Tři soudy vám potvrdily podmínku a zákaz činnosti. Ústavní soud se k celé věci postavil zcela odlišně. Věřila jste, že vaší stížnosti vyhoví?
Pevně jsem v to doufala. Byla jsem napnutá, ale pevně jsem doufala. Věřit, to je těžké.
Překvapilo vás, že vaší stížnosti vyhověl?
Když jsem dala dohromady všechny podrobnosti, které se odehrály po celou tu dobu, a postup soudů, byla jsem přesvědčená, že by to jinak dopadnout nemělo. Ale přece jen určité pochybnosti byly. To, že mi dal Ústavní soud dal zapravdu, mě ale vlastně trochu překvapilo, protože argumentace toho soudu je absolutně úžasná.
Z čeho pramenily vaše pochybnosti?
Mně není dvacet, mám určité životní zkušenosti. Samozřejmě i ty s předchozími soudy, takže tam byly určité pochybnosti 'co kdyby'.
Věc se vrací k obvodnímu souduÚstavní soud Ivanu Königsmarkovou neosvobodil, jen zrušil tři předchozí rozsudky a celá věc se proto nyní vrací znovu k Obvodnímu soudu pro Prahu 3. Ten uložil předloni porodní asistentce podmínku, náhradu léčení a zákaz činnosti. Soud by měl k nálezu ÚS přihlédnout. Zda to učiní a jak rozhodne, ale není možné předjímat. Situace je nyní obdobná jako po podání obžaloby. |
Soud uvedl, že právo na volbu a místo porodu je omezeno zájmem, aby dítě bylo zdravé a porod proběhl bezpečně. Zároveň ale řekl, že kvůli tomu nelze jednoznačně upřednostňovat nemocnice. V nálezu se také hovoří o tom, že k poškození plodu může dojít i v porodnicích. Mohla by taková konstatování zlepšit postavení zdravotnic, které chtějí pomáhat u domácích porodů nebo v porodních domech?
To, co se dneska stalo, je určitě významný počin, protože to, že ženy nemají svobodnou volbu, nám vyčítá i Evropská unie a 10. září se bude ve Štrasburku projednávat stížnost dvou žen, které si stěžují na ČR, že jim nezajistila péči při porodu doma. Podstata toho sporu ale není ani tak o tom, jestli doma, nebo v porodnici, ale spíše o svobodné volbě. A také o tom, že pokud si žena vybere moji péči, tak ji jako porodní asistentka budu moci doprovodit do porodnice a vést třeba porod tam. To nyní není možné.
Jak vnímáte to, že už byla pravomocně odsouzena další porodní asistentka (více čtěte zde)? Myslíte si, že její vyhlídky jsou po rozhodnutí Ústavního soudu ve vašem případě lepší?
Pevně věřím, že ano. Zuzana Štromerová neuspěla u odvolacího soudu, podali si dovolání a já pevně věřím, že nález Ústavního soudu bude mít vliv i na její případ.
Co pro vás nález Ústavního soudu osobně znamená? Když jsme spolu předloni v říjnu mluvily, hovořila jste o šoku a o tom, že nemáte šanci splatit téměř tři miliony požadované zdravotní pojišťovnou.
Pro mě to znamená vrátit se do normálního života. Když v mém věku nemůže člověk pracovat a má platit takové peníze, tak je to likvidační, jak to řekl i Ústavní soud. Myslím, že jsem docela zodpovědný člověk a pečlivě jsem se připravovala na to, abych se nějakým způsobem zajistila na stáří, toto ale v podstatě s rozsudkem padlo. Nevím, co bych dělala, kdyby to nedošlo až k Ústavnímu soudu.
Domácí porody: pro a protiPorody doma mají výhody, ale oprávněně také vzbuzují obavy - argumenty pro a proti čtěte zde |
Vrátíte se do čela Unie porodních asistentek?
Já jsem tam zůstala. Moje kolegyně mně natolik důvěřovaly, že mě z funkce neodvolaly. Určitě bych se práci porodní asistentky chtěla dále věnovat, stejně jako vzdělávání porodních asistentek.
Budete chtít od pojišťovny vrátit zpět peníze, které jste jí už zaplatila? Kolik to bylo?
Pokud jde o peníze, které jsem už pojišťovně zaplatila, samozřejmě, že by je měli vrátit. Zatím to není mnoho. Dohodli jsme se na splátkách 2 500 korun měsíčně, to dodnes činí asi 20 tisíc korun.
Kdyby to šlo, chtěla byste znovu pomáhat u domácích porodů?
Určitě ano. Mám spoustu klientek, které se mnou přivedly na svět své jedno i více dětí a jsou teď třeba znovu těhotné. A je pro ně těžké se obrátit třeba na nějakou kolegyni. Takže pokud to bude jen trochu v mých silách, ráda jim pomůžu.
Jaké jste měla reakce od vašich klientek na nález soudu?
Mám plný Facebook, plný mobil zpráv a ještě jsem je ani všechny nestačila přečíst. Podpora a to, jakým způsobem mi ji lidé vyjadřovali, jejich soudržnost, to pro mě bylo v celém tom martyriu nejdůležitější. Je to něco, co se nedá docenit.
