Čeští muslimové

Čeští muslimové | foto: Dan Materna, MAFRA

S muslimy Okamura u voleb nezaboduje, lidé řeší jiné věci, míní expert

  • 1364
Návod na boj proti islámu, který na Facebooku zveřejnil šéf Úsvitu Tomio Okamura, je podněcování k náboženské nenávisti. K trestnímu stíhání ale pravděpodobně nedojde, domnívá se politolog Miroslav Mareš, specialista na extremismus. K hanobení muslimské menšiny podle něho české úřady přistupují stále jinak než ke srovnatelným případům jiných menšin.

Tomio Okamura zveřejnil na svém Facebooku návod na boj proti radikálním islamistům, v němž vyzývá například k bojkotu muslimských prodejen či k tomu, aby lidé k mešitám posílali bezdomovce a chodili tam se psy a prasaty. Jde podle vás o podněcování k náboženské nenávisti?
Domnívám se, že podle českého práva ano. A jiné věci ve srovnatelných případech jsou tak také souzeny, například nedávný případ bývalého poslance Chaloupky a jeho výroků ve vztahu k Romům (více čtěte zde). Podle mne je tento případ srovnatelný. Ale nemyslím, že by to českým trestněprávním soukolím prošlo. Vůči takovémuto paušálnímu hanobení nebo podněcování k nenávisti proti muslimům byly totiž orgány činné v trestním řízení doposud hodně benevolentní. Takových případů bylo v minulosti více.

Okamura: Každý kebab je krok k burkám

A jak dopadaly?
Většinou se odkládají s odkazem na svobodu projevu, aniž by to bylo hlouběji odůvodněno. Řekl bych, že u nás existuje dvojí metr ve srovnání s některými jinými menšinami. Není to první případ, kdy jsou takto paušálně napadáni muslimové a ztotožňováni s islámským fundamentalismem. Ale trestní oznámení, která dřív byla podávána třeba představiteli muslimské obce, jsou pak dost často odložena.

Miroslav Mareš

Prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (1974) je brněnský politolog, který se zaměřuje na terorismus, pravicový i levicový extremismus, systémy politických stran v západoevropských zemích a fotbalové chuligánství.

Takže podle vás se v případech muslimské menšiny postupuje rozdílně než u jiných menšin?

Myslím, že ve srovnání s jinými menšinami, ne se všemi, jednají orgány činné v trestním řízení jinak. Například u romské nebo židovské menšiny jsou přísnější. Zatímco u těch ostatních - u muslimů, ale třeba i u německé menšiny - znám několik případů, kdy bylo podáno trestní oznámení a následně bez hlubších důvodů odsunuto.

O jaké šlo třeba případy?
Když třeba byl nějaký novinový komentář ohledně paušálního napadání muslimů nebo podpalování figuríny Mohameda na Václavském náměstí. Těch případů bezdůvodného odložení bylo několik.

Když by se police rozhodla ho obvinit, tak by ho nejprve musela vydat Sněmovna a pak by záleželo na státním zástupci, jak to posoudí.

Měla by se policie zabývat výroky Tomia Okamury vůči muslimům?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 7. ledna 2015. Anketa je uzavřena.

Ne
Ne 8875
Ano
Ano 2024

A trestní oznámení by nejprve musel někdo podat....
To nemusel. Policie může jednat i z popudu, pokud se sama domnívá, že byl spáchán trestný čin.

Proč Úsvit stále spoléhá na protimuslimskou a vůbec protimenšinovou rétoriku, když se dlouhodobě ukazuje, že ve volbách mu to úspěch nepřináší?
Myslím, že to pro Okamuru zůstalo hlavním tématem, protože hlavní protikorupční rétoriku se stále daří obsazovat Babišovu hnutí ANO. Obě strany - ANO i Úsvit - jely na takové té protikorupční vlně minulého roku. Zatímco Babiš pokračuje v takové spíše středové politice, tak pro Okamuru zbylo toto místo. Je 

Miroslav Mareš

to pro něj jediná šance se profilovat. Ale ukazuje se, že to nefunguje.

Proč to nefunguje?
Otázky menšin u nás nejsou hlavní věci, proč lidé volí politické strany. Jeho názory ale mohou mít mnohem širší podporu než u lidí, kteří ho volí.

Jinými slovy je možné, že jeho protimuslimské názory sdílí i řada lidí, kteří jej pak ale nevolí, protože u voleb se rozhodují podle jiných kritérií?
Ano, říká se, že český systém je postaven spíše na socioekonomických kritériích, případně na nějaké morální důvěře v politiky. Může mít popularitu u širší části populace ohledně těchto názorů, ale podle těchto faktorů se nerozhodují, koho volit. To koneckonců v minulosti potkalo i Miroslava Sládka a jeho republikány.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video