Máme se od Bhútánců co učit, říká Gazdík po exotické cestě poslanců

Delegace českých poslanců v minulém týdnu navštívila Bhútán a Nepál. Jeden z nich, místopředseda sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové) po návratu z cesty říká, že i od Bhútánu, který Češi považují za exotickou a zaostalou zemi, se máme co učit. Podle něj se náklady na cestu Česku mnohonásobně vrátí.

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík. | foto: ČTK

Co konkrétně se můžeme od Bhútánu učit?
Bhútán například předložil rezoluci, podle které se státy nemají zaměřovat jen na výši hrubého domácího produktu, ale i na "hrubé domácí štěstí". Ta rezoluce byla v OSN přijata. Bhútán je v tomto směru úplně úžasnou zemí. Ano, oni jsou tam výrazně chudší, nedosahují takových ekonomických parametrů jako Česká republika, ale je to jedna z nejšťastnějších zemí na světě.

Cesta do Nepálu a Bhútánu

Delegace zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR navštívila oba státy od 2. do 8. června. Delegaci vedl předseda zahraničního výboru Karel Schwarzenberg a dále se účastnili Petr Gazdík (TOP 09), Pavel Šrámek (ANO) a Pavel Holík a Milan Šarapatka (oba ČSSD).

Proč byl cílem cesty právě Bhútán?
V Bhútánu je od roku 2011 nový král. Země má velmi omezené diplomatické styky, asi jen se čtyřiceti státy. Česká republika tam však má velmi dobré jméno. A musím pochválit velvyslance v Dillí, i díky němu se daří navazovat jak dobré diplomatické, tak obchodní styky. Příští rok v březnu bude Česká republika pravděpodobně vůbec první zemí v Evropě, kterou patrně navštíví nejvyšší bhútánští představitelé.

S kým jste jednali?
Skoro se všemi nejvýznamnějšími činiteli, přijal nás i bhútánský král. A nebylo to jen formální setkání parlamentní delegace a panovníka. Král nás přijal na zahradě svého domu, což je tam výraz nejpřátelštějšího vztahu. Ještě nikdy se mi nestalo, že by mi král osobně servíroval čokoládový koláč.

Mluvili jste o obchodních záležitostech?
Návštěva může podpořit vzájemnou výměnu nerostných surovin, za které by Česká republika "platila" dodávkami hydroenergetické těžké techniky, turbín a dalších věcí. O ty má Bhútán zájem jako jeden z nejvýznamnějších výrobců elektrické energie v regionu. Je to jeho hlavní exportní artikl.

Senátoři vyrazili do Peru

Senátoři Miloš Vystrčil (ODS), Ivo Bárek, Petr Gawlas (oba ČSSD) a Stanislav Juránek (KDU-ČSL) letěli na přelomu května a června do Peru. Server Lidovky.cz zjistil, že cesta stála senát 990 tisíc korun. Senátor Vystrčil na to v rozhovoru reagoval, že už nikdy nikam nepoletí. (celý rozhovor najdete zde)

Ve zprávě o cestě je zmíněna výstava bhútánských textilií a šperků, která se má uskutečnit v Národním muzeu v roce 2015.
Je to reakce na výstavu o našich hradech a zámcích. Ta měla v Bhútánu, který je stále velmi izolovaným státem, obrovský úspěch. Byla to skutečná pecka. Hodně proto zapůsobilo, že v čele delegace byl Karel Schwarzenberg, jehož rod mnohé z těchto hradů vlastnil. Oni se cítili velmi zavázáni a na oplátku nabídli výstavu, která v Evropě nebude mít obdoby.

Vy jste navštívili i Nepál. Tam předpokládám nebylo třeba navazovat diplomatické styky.
S Nepálem je historie diplomatických styků mnohem delší, ale v posledních letech se tam často měnila politická situace. Po svržení krále vládli maoisté, se kterými se nám nedařilo navázat bližší vztahy.

Od roku 2011 je tam nová koalice a panu velvyslanci v Dillí se podařilo navázat s nimi styky. Pro jejich další rozvoj bylo nutné přijet a setkat se s většinou ministrů a významných činitelů. Tam je taková tradice, že obchodují jen s tím, s kým mají opravdu přátelské vztahy. Známkou těch přátelských vztahů je právě návštěva nejvyšších představitelů země.

A podařilo se je přesvědčit?
Musím říci, že Česká republika tam má dobré jméno. Oni teď pracují na nové ústavě a nás vnímají jako stát, který úspěšně přešel k demokracii. Zejména Karel Schwarzenberg, který byl takzvaně u toho jako kancléř Václava Havla a později byl ministrem zahraničí, tam je vnímán jako obrovská hvězda.

A co se týká obchodu?
První vlaštovkou je patnáct letadel L-410, které bude dodáno nepálské vládě a nepálským leteckým společnostem. Projektů je více. Zejména české firmy tlačily na nastavení přátelských vztahů, přínosem však budou pro obě strany.

Vy jste v Káthmándú  zahájili projekt školení novinářů. Co si pod tím představit?
To je projekt OSN. Naše ministerstvo zahraničí se do něj zapojilo a nepálská strana o něj přes OSN projevila zájem. Naše ambasáda poté řekla, že jsme schopni Nepálu pomoci a ministerstvo projekt podpořilo částku, kterou neznám přesně, ale asi tři sta tisíc korun.

Vy přímo jste novináře neučili?
Ne, my určitě ne.

Jak dlouho cesta trvala?
Sedm dní, včetně přeletů.

Kolik cesta stála?
Vešli jsme se určitě do 700 tisíc korun.

Vyplatilo se to podle vás?
Tu cestu považuji za úspěšnou a náklady, které do ní Česká republika, potažmo daňoví poplatníci vložili, se mnohonásobně vrátí.