Aktuálně se chyba ministerstvu vnitra vymstila v případě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten vrátil do prezidentské volby Janu Bobošíkovou s tím, že vnitro chybovalo při kontrole podpisů (více o rozhodnutí soudu čtěte zde).
iDNES.cz minulý týden upozornil na výtku ze strany primátorů a starostů k novele zákona o evidenci obyvatel. V praxi by vedla k tomu, že by radnice mohly lidi s trvalým pobytem na ohlašovně nastěhovat do domů či bytů příbuzných, aniž by o tom tito lidé věděli. Zákon by navíc umožnil, aby lidé přišli o trvalý pobyt zcela (více o absurditě návrhu čtěte zde).
Nyní odpovědný náměstek na ministerstvu vnitra Robert Ledvinka potvrdil, že dvě sporné pasáže ze zákona už zmizely. "Ve středu jsem tuto problematiku neformálně diskutoval se zástupci ministerstva spravedlnosti. Na základě toho jsem se rozhodl, že tyto dva body v novele nebudou, protože vyžadují komplexnější řešení," řekl Ledvinka v rozhovoru pro iDNES.cz.
Pravidla pro prezidentskou volbu, spuštění základních registrů, návrh změn pravidel pro lidi s trvalým pobytem na radnici, nové občanské průkazy... To jsou záležitosti, která vytvořilo ministerstvo vnitra. A ve kterých jsou chyby. Nemáte pocit, že jich je v poslední době ohledně veřejné správy nějak moc?
Veřejná správa je nesmírně složitá vědní disciplína, složitý komplex vazeb, ale strašná spousta lidí v tomto státě má pocit, že jí rozumí, a v rámci jednotlivé potřeby mají snahu pomoci a řeší to individuálními kroky. Dlouhodobou snahou ministerstva vnitra je začít řešit věci komplexně, koncepčně a systémově.
Dobře, ale když třeba ministerstvo zemědělství rozšíří počet míst, která vydávají rybářské lístky, a ministerstvo vnitra tuto změnu vzápětí označí za nesystémovou a změní ji (více zde), tak to celé vypadá, že pravá ruka neví, co dělá levá.
My na ministerstvu vnitra nejsme odborníci na zemědělství nebo sociální služby, ale máme koordinovat to, aby veřejná správa jako celek fungovala, proto máte správný pocit, že občas se stane, že naše názory jsou odlišné od názoru konkrétního úředníka jiného resortu. Náš zájem je funkční komplex služeb veřejné správy, na jiném resortu to vidí jenom za svůj vlastní působnost, a proto je tam nekoncepčnost.
Snažíme se optimalizovat veřejnou správu a říci, na které činnosti stát má prostředky a potřebné úředníky. To ale v řadě případů nejde úplně v souladu s jednotlivými zájmy občanů, občanských sdružení a politiků, kteří mají pocit, že je potřeba veřejnou správu přiblížit občanům úplně nejvíc. My jsme ale v situaci, kdy otevřeně přiznáváme, že i na veřejnou správu dopadla finanční krize a na stávající rozsah veřejné správy nemáme potřebné peníze.
Je pravda, že i kvůli legislativním paskvilům skončil ve funkci váš předchůdce, náměstek Ondřej Veselský?
K tomu bych se s dovolením nevyjadřoval.
Robert LedvinkaOd 20. listopadu zastává na ministerstvu vnitra funkci náměstka pro veřejnou správu, předtím pracoval na ministerstvu čtyři roky jako vrchní ředitel sekce veřejné správy a eGovernmentu a poradce náměstka Ondřeje Veselského. Je mu 44 let, vystudoval Filozofickou fakultu UK. Za pražského primátora Jana Koukala pracoval mezi léty 1995 až 1999 jako asistent náměstka. |
Jak vznikl nápad, aby úředníci po roce stěhovali lidi s trvalým bydlištěm na úřadě buď do jejich nemovitostí, nebo do domů, bytů a chat příbuzných?
Prvotní impulz vzešel z praxe ne kvůli počtu obyvatel s trvalým bydlištěm na ohlašovně, ale kvůli tomu, že na úřady chodili notáři a chtěli diskutovat problematiku toho, jak tyto lidi donutit k exekuci. Protože velké množství z těch 300 tisíc lidí (k 1. 1. 2012 mělo trvalý pobyt na úřadě 284 530 lidí, pozn. red.) jsou ti, kteří mají majetky, uměle je ale převedou na své rodinné příslušníky, zruší si v rodině trvalý pobyt a uměle se přihlásí na ohlašovně.
Kdo s tímto nápadem přišel?
Odpovědní odborníci ministerstva vnitra ve spolupráci s představiteli samospráv, Senátu, ale i dalších odborníků. Ve středu jsem tuto problematiku neformálně diskutoval v rámci jiného řízení se zástupci ministerstva spravedlnosti. I oni v první větě říkali, že takový krok je možný, ale pak když jsme se v diskusi posouvali dál a dál, tak jsme si říkali argumenty, proč je to rizikové. A já jsem se rozhodl, že tyto dva body v novele nebudou, protože vyžadují komplexnější řešení.
Úředníci vnitra nejsou neomylní, vysvětluje chyby v zákonech náměstek Ledvinka.
Takže odstavce o tom, že člověk může přijít zcela o trvalý pobyt a může být přestěhován k příbuzným v novele definitivně nebudou?
Ano, v této věci zůstane status quo.
Není to zvláštní, že do světa pošlete návrh a potom jej hned zase stahujete? To jste nad tím nemohli přemýšlet dřív?
Je pravda, že někdy se nějaké věci nedomyslí a někdy se něco nepovede. Úředníci nejsou lidé neomylní. A toto se stalo u pracovního návrhu, ne u něčeho, co jsme předložili do Sněmovny.
Problémy vnitra |
Budete chtít řešit lidi s trvalým bydlištěm na úřadu někdy v budoucnu?
Ano, ale čeká nás velká diskuse o tom, jak situaci řešit. Variant řešení je víc.
Jak dlouho budete řešení hledat?
Toto není opravu jednoduché a vyžaduje to zásadní koncepční státní rozhodnutí, které ode mě nečekejte v řádech dnů či týdnů. Není možné, abychom postavili občana do situace, kdy nebude mít vůbec žádné bydliště. Také když se podíváte do podkladových materiálů novely, tak tam je napsáno, že se musí dořešit, zda-li bude možné, aby se podle jiných právních předpisů stal místem trvalého pobytu třeba hospic nebo jiný typ sociálního zařízení.
Mluvíte o řešení v tomto volebním období?
Určitě ano.
Znamená to, že z novely vypustíte třeba i zdražení poplatku za vydání nové občanky, když ji člověk zničí nebo mu ji ukradnou (více zde)?
Všechno ostatní je v návrhu víceméně bezstřetové, takže není důvod to měnit. Stát musí v určité chvíli nejen reflektovat ekonomický vývoj společnosti, ale není možné, abychom měli poplatky na úrovni roku 1995. Je to určitým způsobem i sankční nástroj na ty, kteří se chovají ke svým dokladům nezodpovědně. Ale beru, že za ukradení dokladu nemůžete. Ale v případě, že si člověk mění doklad ze své vůle, tam se přece stát musí chovat efektivně.
